Proč padají kroupy spíš přes den a ne v noci?

Zamysleli jste se někdy nad tím, že kroupy padají většinou jen ve dne a téměř nikdy v noci? Jak je to možné? (délka blogu 5 min.) 

Zdá se nám to, nebo je to skutečnost, že se krupobití odehrává jen ve dne? Vždyť z mraků klidně sněží jak ve dne, tak v noci. 

Rozluštění hádanky je vlastně úplně jednoduché. Spočívá v tom, že se kroupy tvoří v mracích jinak než sníh. 

Sníh jsou v podstatě zmrzlé kapky, stejně jako kroupy. Jenže sníh se tvoří v mracích přímo -  z malých kapiček vody. Ty se pak podle teploty mohou spojit do větších vloček (když je tepleji nebo si ponechat malé rozměry (když je silnější mráz). 

U krup je tomu jinak

Kroupy vznikají z kapiček vody, které zmrzly až po nějaké době od svého vzniku. Mezitím se stihly v mraku přestěhovat z místa na místo a stihly se také spojit do větších útvarů. 

Děje se tak v bouřkových mracích. To jsou obdivuhodné objekty doslova nabité energií. Bouřkové mraky, ze kterých mohou padat kroupy, vznikají tehdy, když se mezi nižší částí mraku (u země) a mezi jeho vyšší částí nachází vysoké teplotní rozdíly. 

Bouřkové mraky mohou dosahovat výšky i několika kilometrů, rozdíly v teplotách mohou být tedy v jejich jednotlivých částech značné. Stejně tak intenzivní jsou pohyby vzduchu v takových mracích. Snadno se tedy může stát, že proud vzduchu “zažene” vodní kapky do velké výšky. 

Tam právě mrzne a tak není divu, že se z jednotlivých (teď už větších) kapek, které měly čas se na své cestě navzájem trochu seznámit a spojit, lehce stanou nepříliš malé krystaly ledu. Na své ledové jádro navíc dále nabalují ty vodní kapky, které potkávají na své další cestě. V nejvrchnější části mraku totiž taková budoucí ledová kroupa nezůstane. Dříve nebo později ji větrné proudy zanesou do jiných částí oblaku a do jiné výšky. 

Nevyhnutelně pak přijde chvíle, kdy jsou ledové objekty příliš těžké na to, aby je mohutné větrné proudění udrželo ve vzduchu. Padají pak na zem v podobě - krup. 

Tady je schované také vysvětlení pro skutečnost, že se krupobití odehrává většinou v létě, za dne - a navíc odpoledne nebo k večeru. Vyžaduje totiž intenzivní proudění vzduchu v mracích. K němu dochází tehdy, když silně zahřátý zemský povrch vyzařuje část svého tepla do atmosféry. Díky němu vznikají vysoké rozdíly teplot mezi nižšími a vysokými částmi mraků. 

Na jaře nebo na podzim (nebo v zimě) není rozdíl teplot zpravidla dostatečně velký. Kroupy se buď nemohou ani vytvořit, nebo nemají dobré podmínky pro svůj růst. Podobně je tomu v noci. Zemský povrch není dostatečně teplý - krupobití nehrozí.