Pohled na severní pól Europy (mise Juno)

Vzpomínáte si na sondu Juno, která už roky krouží kolem Jupiteru? Její dráha ji před nedávnem zavedla do těsné blízkosti Jupiterova měsíce Europa. (délka blogu 5 min.) 

Europa je šestým největším měsícem sluneční soustavy. Je srovnatelná s naším Měsícem - na rovníku dosahuje zhruba 90 % jeho průměru. Na rozdíl od Měsíce ale není Europa vyprahlou pouští - naopak. Pod svým ledovým povrchem skrývá poměrně teplý a slaný oceán. Nacházejí se v něm podmínky, které by mohly umožňovat existenci života. 

Je tedy pro vědce i laickou veřejnost velice zajímavým místem. 

Sonda Juno, která byla už před několika lety navedena na oběžnou dráhu Jupiteru, samozřejmě nemohla nechat Europu bez povšimnutí. 

29. září, při svém 45. oběhu obří planety, proletěla v bezprostřední blízkosti nejzajímavějšího měsíce Jupiteru. Jedna z jejích kamer přitom získala jeden z nejzajímavějších snímků ledového povrchu na jednom z pólů Europy. 

Juno's Stellar Reference Unit (SRU) 

… je vysoce citlivá kamera, která pracuje v rozmezí vlnových délek 450-1100 nm (tedy v oblasti viditelného světla a blízké ultrafialové oblasti). Jejím hlavním úkolem je podpora navigace pomocí hvězd. Po příletu k Jupiteru dostala nový úkol - díky vysoké citlivosti se totiž hodí na průzkum noční strany planety i jejích měsíců. Kromě toho se používá jako detektor radiace v jupiterových radiačních pásech. Ionizující částice, které se tu nacházejí, pronikají do detektoru a zanechávají tu po sobě ve snímcích stopy v podobě bílých teček, čárek nebo vlnovek. Vědci tedy mohou odhadnout sílu radiace, která působí v dané oblasti.

Tato kamera nyní získala snímek povrchu pólu Europy. Prolétla nad ním 29. září 2022 ve vzdálenosti zhruba 412 kilometrů. Obrázek byl pořízen ve chvíli, kdy byla vzájemná rychlost Europy a kamery celých 24 kilometrů za vteřinu a noční stranu Europy přitom ozařovalo jen sluneční světlo, odražené od povrchu Jupiteru. Obrázek má rozlišení 256 až 340 metrů na jeden pixel. 

Snímek zachycuje oblast velkou zhruba 150 krát 200 kilometrů. Nacházejí se tu dvojité brázdy, podobné těm, které se nacházejí na celém povrchu měsíce a navíc větší kruhovité skvrny. Hned na několika místech jsou vidět tmavé usazeniny na povrchu ledu. 

Protáhlá struktura přímo pod středem snímku je téměř 70 kilometrů dlouhá a asi 37 kilometrů široká. Její původ je však zatím nejasný.

Bílé tečky jsou mimochodem výše zmiňované stopy po vysokoenergetických částicích, které zasáhly senzor kamery. 

Budoucnost 

Gravitační přitažlivá síla Europy trochu změnila dráhu sondy Juno. 

Díky průletu v blízkosti měsíce se tak zkrátila oběžná doba sondy kolem Jupiteru ze 43 na 38 dní. 

Blízké přiblížení k Europě nebylo prvním kontaktem Juno s galileovským měsícem - už v roce 2021 podobně navštívila Ganymed. V letech 2023 a 2024 má pro změnu provést blízké průlety kolem dalšího zajímavého měsíce - Io. Jedná se o největší těleso ve Sluneční soustavě, které vykazuje intenzivní sopečnou aktivitu. Není divu - je to nejbližší velký měsíc Jupiteru, takže na něj působí silné slapové síly. Můžeme se tedy těšit na další zajímavé snímky.