Nejrychlejší asteroid Sluneční soustavy

Je nejrychlejším (lidmi k dnešnímu dni objeveným) asteroidem. Je rychlejší než Země, protože je blíže Slunci. Jak vypadá a odkud pochází? (délka blogu ca.3 min.) 

Asteroidy typu Atira

Asteroidy Atira se vyznačují tím, že se jejich oběžné dráhy nacházejí uvnitř oběžné dráhy Země. Znamená to, že je jejich vzdálenost od Slunce v odsluní menší než vzdálenost přísluní Země (zhruba 0,983 astronomické jednotky). I když se tedy mohou nacházet poměrně blízko naší planety, v podstatě nejsou moc nebezpečné, protože se jejich dráha s drahou Země neprotíná. Samozřejmě za předpokladu, že je jejich dráha relativně stabilní.

Do začátku roku 2020 bylo objeveno jen 22 takových asteroidů. Dokonce ještě v únoru 2022 bylo známo jen celkem 27 těles z této skupiny. Malý počet je způsoben především potížemi, při jejich detekci. 

Jelikož se tato tělesa nacházejí uvnitř oběžné dráhy Země, vidí je pozemský pozorovatel velice blízko Slunce. Při pozorování bývají tedy přesvíceny slunečním světlem. Napomáhají tomu také malé rozměry asteroidů a tedy jejich celková nízká jasnost (oproti Slunci). 

Pozorovat se dají prakticky pouze za soumraku - krátce před svítáním nebo ihned po západu Slunce. Na ještě poměrně světlé a jasné obloze je velmi těžké rozlišit jakékoli nebeské objekty, natož malé tečky, jakými se jeví tyto asteroidy. 

To je zároveň také důvodem, proč neexistují žádné údaje o asteroidech pohybujících se uvnitř oběžné dráhy Merkuru. Tato hypotetická tělesa mají název vulkanoidy.

Název skupiny Atira se odvozuje od prvního nebeského tělesa tohoto druhu, planetky (163693) Atira, objevené v roce 1998.

2021 PH27

Nejrychlejší asteroid typu Atira dostal jméno 2021 PH27. Jeho první snímky byly pořízeny 13. srpna 2021 teleskopem CTIO (Cerro Tololo Inter-American Observatory) v Chile. Ten se vlastně zabýval výzkumem obřích kup galaxií. Asteroid byl objeven během jedné z přestávek jeho původního výzkumu. Den na to byl asteroid zachycen znovu. 15. srpna se pak objevil na snímcích teleskopů v Kalifornii, Chile a Jihoafrické republice.

Vědce zaujala jeho nezvyklá dráha. Obíhá Slunce v průměrné vzdálenosti 70 milionů kilometrů. Jeden oběh mu trvá pouhých 113 dní. 

Čím blíže ke Slunci, tím rychleji se pohybují objekty, které se nacházejí na stabilních oběžných drahách. Asteroid 2021 PH27 má podle zákonů pohybu nebeských těles perihelovou rychlost kolem 110 kilometrů za sekundu. Pro srovnání - Merkur se pohybuje po své oběžné dráze rychlostí zhruba 48 km za sekundu a Země kolem 30 km/s. 

Oběžná dráha asteroidu má tvar elipsy - ve svém Slunci nejbližším bodě se asteroid nachází jen asi 20 milionů kilometrů od centrální hvězdy našeho systému. 

To zároveň znamená, že v přísluní teplota na jeho povrchu dosahuje až 500 °C. Pokud by tedy na jeho povrchu mělo být například olovo, muselo by se opakovaně tavit. 

Pro srovnání - planeta Merkur se přibližuje Slunci na 47 milionů kilometrů, tedy více než dvojnásobek vzdálenosti výše zmiňovaného asteoidu. 

Vědci odhadují, že 2021 PH27 by mohl mít průměr zhruba jeden kilometr. Patří tedy k větším objektům. V oblastech, kudy se dnes pohybuje, s největší pravděpodobností nevznikl. Dostal se sem v minulosti z pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem, předpokládají vědci. 

Dráha asteroidu pravděpodobně není moc stabilní a v budoucnosti se bude dále měnit. Vědci uvažují o několika možných budoucích scénářích. 

Za pár milionů roků by se 2021 PH27 mohl srazit s Merkurem nebo Venuší - tedy s planetami,  jejichž dráhy křižuje. Mohl by také nakonec skončit v nitru Slunce nebo být naopak vymrštěn ze Sluneční soustavy - to bude záležet na aktuálních gravitačních poměrech a vlivech Slunce a planet. 

Zdroje: spektrum.de, weltderphysik.de