Který pól je chladnější - severní nebo jižní?

Jaké teploty panují na pólech naší planety - a proč se liší? Jak silná je ledová kra na pólu Země? (délka blogu 3 min.)

Země obíhá kolem Slunce. K tomu se otáčí kolem své vlastní osy. Osa planety ale není na rovinu její dráhy kolmá. Proto se ke Slunci během jednoho oběhu kolem Slunce (roku) přiklání oba póly střídavě. 

I když na ně zrovna dopadá sluneční světlo, nezahřeje je tak intenzivně, jako se zahřívají oblasti blíže k rovníku planety. Sluneční paprsky totiž nedopadají kolmo, ale pod ostřejším úhlem. Energie, která na rovníku dopadne na jeden metr čtvereční, na pólech ohřívá plochu, která je větší než jeden metr čtvereční. 

K tomu se přidává fakt, že se sluneční záření při průchodu atmosférou oslabuje interakcí s jejími molekulami, takže tam, kde musí atmosférou urazit delší dráhu, je jeho intenzita slabší.

Když se ale podíváte na horní obrázek, mělo by být logické, že se oba póly přesto zahřívají podobně a měla by na nich také během jejich příslušného léta a zimy panovat podobná teplota. Tak tomu ale není. Proč?

Chladný jižní a teplý severní pól

Jižní pól je ve skutečnosti mnohem chladnější než severní pól, i když to na první pohled vypadá zvláštně. 

Na severním pólu činí průměrná roční teplota minus patnáct až minus dvacet stupňů, zatímco na jižním pólu je asi o dvacet stupňů nižší.

Situace se vysvětlí, když se podíváte na topologii obou pólů. Důvodem jsou různé nadmořské výšky a klimatické podmínky, které tu panují. 

Zatímco se severní pól nachází prakticky na úrovni hladiny moře, respektive na ledu v Severním ledovém oceánu, leží jižní pól v nadmořské výšce kolem 3 000 metrů, na hoře, která se nachází na kontinentu Antarktidě. Stejně jako v mírnějším pásmu, i tady způsobuje vyšší nadmořská výška nižší lokální teplotu. 

Rekord drží výzkumná stanice Vostok, která se nachází 1287 kilometrů od zeměpisného jižního pólu. V roce 1983 tu bylo naměřeno -89,2 °C. 

Ovšem ani samotnou nadmořskou výškou by se ale zdejší teploty vysvětlit nedaly. Na vině extrémních mrazů je také … fyzika - respektive různá měrná tepelná kapacita vody a planetární horniny. 

Zatímco měrná tepelná kapacita vody je 4180 J/°C.kg (takže na ohřátí jednoho kilogramu vody o jeden stupeň celsia je potřeba 4180 J tepla/energie), u vzduchu je to jen kolem 1000 J a u ledu 2100 J.. 

Vzduch, ale také vodní led se tedy ohřívají stejným množstvím tepla rychleji než voda.  A naopak - teplo také odevzdávají rychleji ve chvíli, kdy se pól odklonil od Slunce a nastala na něm zima. 

Prakticky to znamená, že voda, která se nachází pod severním pólem planety, funguje jako obří rezervoár tepla, který pól trochu zahřívá i tehdy, když už na něm panuje zima (ve smyslu ročního období). 

Jižní pól takové štěstí nemá, proto tu teplota klesá rychleji a teplotní extrém je výraznější. 

Odráží se to mimochodem prý také na tloušťce ledových ker. Na severním pólu je led v krách silný zhruba tři metry, zatímco v Antarktidě může tloušťka ker dosáhnout i kilometru.