Komu vděčíme za objev kofeinu?

Za kofein vděčíme především pilným sběračům na plantážích, kde se pěstují kávovníky. Látku “kofein” pro nás pro změnu objevil před 200 roky vědec, který má na kontě nejeden objev v oblasti chemie. Uhodnete jeho jméno?(délka 5 min)

Narodil se 8. února 1794 (některé zdroje uvádějí 1795) v Hamburku. Chemie ho fascinovala už od mládí. Jeho rodiče nebyli moc zámožní, místo na studia ho tedy nejprve poslali do učení do lékárny v Lübecku. Tady získal nejen první znalosti ale také praktické dovednosti. Jeho chemické pokusy byly možná z dnešního úhlu pohledu trochu nebezpečné a dobrodružné. Když mu například do oka stříkla šťáva rulíku zlomocného, objevil zajímavý jev - její schopnost zvětšovat oční pupilu.

Později měl tímto trikem udivit hosta, který navštívil univerzitu v Jeně, kde náš hrdina studoval chemii. Tímto hostem byl (dnes světoznámý) Johann Wolfgang Goethe.

Byl to prý právě Goethe, kdo dal nadšenci pár kávových zrnek s poznámkou, že by mohl zjistit, jaké mají chemické složení. Goethe předpokládal, že by v kávě mohl být protijed k atropinu.

Připomeňme si, že mluvíme o počátku 19. století. Dnes je analýza chemických složek různých potravin díky moderní technice relativně rychlá. Před 200 roky měl ale náš hrdina k dispozici jen základní laboratorní vybavení. Přesto měl úspěch - a zanedlouho izoloval ze zrnek kávy chemickou látku, které dnes říkáme…

Kofein

Kofein je alkaloid ze skupiny xanthinů. Patří k psychoaktivním látkám. Má stimulující charakter, a patří tak k nejrozšířenějším drogám. V čistém stavu je to hořká a bílá krystalická  látka. Narozdíl od ostatních drog je ovšem legální a jeho prodej neregulují žádná omezení.

Do našeho jídelníčku se dostává nejen s kávou - kofein nebo jemu podobné látky se nacházejí v čaji, kakau, maté nebo guarana a různých stimulujících limonádách (Cola, Red Bull).

Kofeinu trvá zhruba 30 až 45 minut, než se dostane do krevního oběhu, aby mohl projevit své vlastnosti. “Poločas rozpadu”, tedy doba, kterou naše tělo potřebuje k odbourání poloviny dávky drogy činí zhruba 4 hodiny.

Náš hrdina se stal jedním z nejvýznamnějších chemických průkopníků. Později se zasloužil o objev dalších chemických látek: například chininu, kyseliny karbolové, fenolu, pyrrolu, anilinu a řady dalších.

Na jeho konto jde i “vynález” samovolně se tvořících chemických obrazů. Zjistil, že pokud se smísí kapky roztoků různých chemických látek, tvoří spolu specifické obrazce.Objevil tak jev, na kterém se zakládá papírová chromatografie.

Náš hrdina - muž, který dal světu pestré anilinové barvy a vědomosti o kofeinu,

Friedlieb Ferdinand Runge

zemřel 25. března 1867 v Oranienburgu.

Zdroje: Der Bildungstrieb der Stoffe. Veranschaulicht in selbstständig gewachsenen Bildern (Fortsetzung der
Musterbilder) (http://publikationen.ub.uni-frankfurt.de/frontdoor/index/index/docId/16047), Selbstverlag,
Oranienburg 1855, www.friedlieb-runge.de