Jak lehce se dají v dnešní postfaktické době zfalšovat výsledky výzkumu? Řeka Dunaj a změna klimatu. Kam až zajdou senzacechtiví novináři a pseudovědci? (délka blogu 5 min.)
Dunaj už nezamrzá! Klimatická katastrofa postihla Evropu!
Na podobné titulky jsme si už téměř zvykli. V době rychlých zisků z reklam se vlastně ani nelze divit, že média reagují ekonomicky - a stávají se bulvárem. Jak je to skutečně s nezamrzajícím Dunajem? Je jeho proklamované nezamrzání skutečně znakem měnícího se klimatu a klimatické katastrofy?
Slunce a jeho mouchy
Hned na začátku chci zdůraznit - nehodlám popírat lokální a časově omezené změny počasí. Patřím k těm, kdo připouští dokonce i dlouhodobou změny klimatu - celkově ale nejsem přesvědčená o výhradním nebo významném vlivu lidské aktivity na tyto změny. Daleko větší vliv má podle mě jediný a exkluzivní zdroj naší energie - Slunce. Není divu, že se slabě otepluje - jeho aktivita totiž od středověku lehce roste. Odkud to víme? Dnes už známe souvislost mezi počtem slunečních skvrn a změnami v množství energie, kterou od něj dostává naše planeta. Sluneční skvrny se dají dobře pozorovat dalekohledem, což se děje přesně od té doby, kdy byl použit pro astronomické účely (zhruba od roku 1610).
Nárůst aktivity je vidět na horním grafu, dá se ale vysledovat také jiným způsobem. Vědci měřili koncentraci radiaktivního uhlíku v organických vzorcích. K jeho produkci dochází v horních vrstvách zemské atmosféry, převážně ve výšce kolem 15 kilometrů působením kosmického záření a slunečního větru. Tento izotop oxiduje na oxid uhličitý, který se poté promíchává se svou neradioaktivní formou tvořenou izotopy 12C a 13C. Směs je pak fotosyntézou vstřebávána rostlinami a jejich prostřednictvím se dostává i do těl živočichů.
Analýzou starších vzorků se podařilo získat data, která odpovídají době před rokem 1600.
Nárůst sluneční aktivity není nijak drastický, není to ani celé procento. Je ovšem zajímavé, že zhruba odpovídá údajnému nárůstu teploty (také o necelé procento - měřeno od absolutní nuly).
Dunaj v době postfaktické
Lidé pozorují Dunaj už zhruba 150 let. V posledních desetiletích skutečně hladina Dunaje v zimě nezamrzá. Na první a rychlý pohled se tedy jedná o tolik očekávané potvrzení - Země se žene do klimatické katastrofy! V Evropě už nezamrzají řeky! Jenže situace je poněkud složitější.
Počátek pozorování totiž spadá do roku 1837, doby kdy v Evropě probíhala “malá doba ledová”. Není divu, že tehdy Dunaj zamrzala - a to pravidelně. Pokud se později počasí vrátilo do původních kolejí (vyšší teplotě před malou dobou ledovou se někdy říká středověké optimum), není divu, že se i tato řeka vrátila k původnímu chování - a v zimě už nezamrzá.
Maunderovo minimum je název období sluneční aktivity v letech 1638 - 1715. V této době se na Slunci neobjevovaly téměř žádné sluneční skvrny. To mělo vliv na podnebí na Zemi, které bylo výrazně chladnější. Období Maunderova minima je jedním ze tří nejchladnějších období malé doby ledové (14. - 19. století). Druhým nejchladnějším obdobím je Spörerovo minimum (1400 - 1510) a třetím Daltonovo minimum (1790 - 1830). |
Ve středověku nezamrzal Dunaj podobně jako to nedělá dnes - ovšem nebyl tu nikdo, kdo by prováděl přesná neustálá pozorování a zanechal je potomkům. Kdyby během “malé doby ledové” žili dnešní senzacechtiví novináři, zásobovali by nás titulky typu “Země se řítí do katastrofy - Dunaj je už zase pokrytý ledem!”.
Jinými slovy - data se publiku předkládají pouze v kontextu posledních 150 let. Proč se v podobných článcích nezmiňuje například Maunderovo nebo Daltonovo minimum?
Dělá to na mě dojem, že se pseudovědci a novináři zbavují nepohodlných dat. Následnou umělou dramatizací situace pak získávají tu čtenáře, pasoucí po senzaci, tu granty z veřejných peněz.
Ano, ke globálnímu oteplování skutečně může docházet. O to důležitější je skutečně komplexní výzkum, který nezatajuje části vývoje a reálné souvislosti mezi jednotlivým komponenty, které mají na klima skutečný vliv. Pokud za oteplování může naše Slunce, je důležité o tom vědět.
Zatím se ale zdá, že je pro media a pseudovědu jednodušší hrát na strunu soucitu a zodpovědnosti. Vždyť je to neoddiskutovatelné - lidstvo je tak “špinavé” a kupí na planetě odpadky. Vypaluje pralesy a staví dálnice. Takže je nasnadě, že je jistojistě také zodpovědné za oteplování (pokud nějaké probíhá) nebo za ochlazování planety.
Jen nesměle se poslední dobou objevují názory, že tolik proklamované a tak často nestydatě matematicky upravované hodnoty koncentrací CO2 jsou vlastně přirozené kolísání, které může být stejně tak následkem a ne původcem teplejšího klimatu.
Jedno je jisté. Na oteplování, které probíhá díky navýšení Sluneční aktivity se nedá vydělat. Slunce se nebude ohlížet na naše ustanovení a zákony. Tučné daně ze záření mu budou lhostejné.
A my - my bychom měli svoje peníze používat s rozumem a ne s politickým kalkulem. Možná je budeme v budoucnosti ještě potřebovat, až se budeme muset přizpůsobovat větším suchům nebo intenzivnějším povodním.
Zdroje:https://www.nature.com/articles/s41598-018-26357-w,https://www.awi.de/nc/ueber-uns/service/presse-detailansicht/presse/die-donau-friert-seit-rund-70-jahren-kaum-noch-zu.html,https://www.clim-past.net/12/2107/2016/
S tématem související dřívější blogy: |
