Elmshornský meteorit

Materiál meteoritu, který byl nalezen na konci dubna letošního roku v Německu, se formoval na samém počátku Sluneční soustavy. (délka blogu 4 min.)  

25. dubna kolem 14:00 se na obloze nad Šlesvicko-Holštýnskem rozzářila ohnivá koule. Krátce poté dopadly na zem fragmenty, vážící několik set gramů až několik kilogramů. 

Dva z nich jsou velké zhruba jako tenisový míček, další má velikost dlaně a je spíše plochý. Největší z nich váží zhruba 3,5 kg. 

Nález je zajímavý hlavně tím, že se dal nejen sledovat na nebi po svém vstupu do atmosféry, ale že také dopadl do obydlené oblasti. V Německu je to teprve třetí doložený nález meteoritu, který se dařilo sledovat při jeho příletu. 

První byl zaznamenán v roce 1962 v Kielu, druhý v roce 2019 ve Flensburgu. Ten vážil méně než 30 gramů. Nynější nález je tedy extrémně zajímavý nejen pro vědce ale i pro laické publikum.

Nález úlomků

Vzhledem k tomu, že úlomky dopadly do obydlené oblasti (severní část města Elmshornu), existují navíc zprávy o jejich nálezu. Malé úlomky spadly například na příjezdovou cestu jednoho z domů. Majitelka byla právě u lékaře a dopadu meteoritů si nevšimla. O pravém původu zvláštních černých kamínků se dozvěděla až z médií. 

Jeden z úlomků tentokrát dokonce rozbil dvě střešní tašky. Dopad meteoritu na obydlí je opravdu hodně vzácným jevem - možná si vzpomenete na meteorit, který rozbil psí boudu v roce 2019 v Kostarice. Blog o něm naleznete zde:https://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=784134

Co by bylo … kdyby… 

Největší úlomek dopadl do zahrady domu, který patří Mahmutovi Sahinovi. Jeho žena a dcera zrovna seděly u jídelního stolu. Dopad meteoritu muselo doprovázet syčení a dutá rána. Když rodina vyšla do zahrady, objevila kráter, na jehož dně ležel kámen. Byl velký jako malý míč. 

Zpočátku ani neuvažovali o tom, že by se mohlo jednat o meteorit. Mysleli si, že se jedná o únik plynu a následující explozi. Sahinova dcera si pak vzpomněla na trik, kterým se dají některé z meteoritů identifikovat - a přiložila k němu magnet. Ten pak na domnělém kameni skutečně držel. 

Majitel domu mluví o obrovském štěstí. Původně chtěl totiž postavit dům na jiném místě. Kdyby svůj původní plán uskutečnil, spadl by meteorit přímo do dětského pokoje, ve kterém se v tu dobu nacházel jeho syn. 

Kámen, který tedy šťastnou náhodou dopadl jen do zahrady domu, je největším meteoritem, který kdy přistál ve Šlesvicku-Holštýnsku. Váží 3,7 kilogramu. Pokud by vědci vycházeli ze zbytků meteoritu, které byly nalezeny, mohlo mít původní těleso během svého letu Sluneční soustavou hmotnost více než 100 kilogramů. Bylo staré pravděpodobně kolem 4,5 miliardy roků - přináší tedy svědectví o samotném počátku naší soustavy. 

Jeho měkké přistání v zahradě zajistilo, že úlomek zůstal téměř neporušený. Přesnou hustotu meteoritu teď vědci určili pomocí 3D skenu provedeného v obývacím pokoji Mahmuta Sahina. Podařilo se jim tak získat informace o druhu materiálu. 

Jedná se o tzv. H-chondrit. 

Chondrit typu H

Běžné chondrity typu H jsou nejběžnějším typem meteoritů. Tvoří přibližně 40 % všech katalogizovaných objektů. Předpokládá se, že obyčejné chondrity pocházejí z asteroidu Hebe nebo jeho úlomků. 

Mají poměrně vysoký obsah železa  (asi 25–31 hmotnostních %). Více než polovina je přitom přítomna v kovové formě. Díky tomu jsou tyto meteority magnetické - ačkoliv vypadají jako běžné kameny. 

Skládají se převážně z křemičitanů, jako je olivín, pyroxen a plagioklas. Charakteristickým znakem chondritů jsou kulovité částečky, tzv. chondruly, které mohou mít velikost několik milimetrů nebo i centimetrů.

Chondrity pocházejí většinou z asteroidů, které nebyly zahřáté do takové míry, aby v nich probíhaly procesy tavení s oddělením kovové a silikátové fáze a vytvořením kovového jádra a silikátového pláště. Tyto meteority tedy obsahují původní materiál Sluneční soustavy. 

Dopad meteoritu coby výhra v loterii

O kámen mají zájem nejen vědci. Majitel domu, na jehož zahradu meteorit spadl, prý dostává nabídky od sběratelů z celého světa – protože on a jeho rodina jsou právoplatnými vlastníky meteoritu. V Německu patří kameny spadlé z nebe - jejich nálezcům. Sběratelé za něj nyní nabízejí i několik set tisíc euro. Rodina chce ale kámen zpřístupnit širšímu publiku a chce ho zapůjčit muzeu. Prodat ho prý koneckonců může kdykoliv.