Co je nového v NASA - mise Artemis 1

Dnes má na svou několikadenní cestu k Měsíci odstartovat první část nového projektu - Artemis. Dlouho očekávaný let je součástí mise, která má vyvrcholit návštěvou Měsíce. (délka blogu 5 min.)

Ano, Američané skutečně byli na Měsíci - a poletí tam znovu

Mise byla pojmenována po řecké bohyni lovu, která byla mimochodem také sestrou Apollóna, jehož jméno bylo použito při prvním dobývání Měsíce v minulém století. 

Na Měsíc se v rámci projektu dostane nejen první člověk - lidstvo tu čeká další prvenství, když na něm přistane první žena. Tentokrát se ovšem nespokojíme jen s krátkými návštěvami. Na Měsíci (respektive na jeho oběžné dráze) má vzniknout první obývaná základna. 

První návštěva člověka na Měsíci se konala před více než 50 lety. Je to skoro neuvěřitelné, ale od té doby jako by lidstvo na Měsíc zapomnělo. V poslední době se ovšem objevuje stále víc a víc projektů, které by mohly opuštěný svět našeho souputníka velice dobře využít. Astronomové by například mohli využít veškerý potenciál obřích teleskopů, aniž by pozorování rušily signály, produkované naší vlastní civilizací. Také absence atmosféry by mohla pozorování ulehčit. 

Měsíc bude zkrátka prvním cílem, který se dostane na řadu ve chvíli,  kdy se lidstvo rozhodne expandovat mimo svou vlastní planetu. 

A právě dnes má být vykonán pověstný první krok této dlouhé a nákladné cesty.  Dnešní mise, nazvaná Artemis-I je vlastně předehrou celého programu Artemis. 

Následovat ji bude Artemis-II, což bude už lidmi pilotovaný, i když přesto ještě jen zkušební let pro kapsli Orion. 

Nakonec se dočkáme mise Artemis III, během které poletí poprvé od roku 1972 na Měsíc lidé. 

V budoucnosti se má na oběžné dráze Měsíce navíc instalovat vesmírná stanice Lunar Orbital Platform Gateway. Ta sice nebude nejspíš obsazena nepřetržitě, přesto ale bude hostit lidskou posádku, která se pak z její paluby bude moci poměrně lehce dostat na samotný měsíční povrch, aby tu pracovala na různých vědeckých projektech. 

SLS

Hvězdou dnešního letu má být tzv. SLS. To je zkratka pro raketu Space Launch System. Startovat se bude z Kennedyho vesmírného střediska na Cape Canaveral v americkém státě Florida. Raketa je vysoká téměř 100 metrů - a je jen o několik metrů menší než pověstná Saturn V, která dopravovala lidské posádky na Měsíc na přelomu 60. a 70. let minulého století. Od té doby samozřejmě technologie značně pokročila, takže má SLS (i když je trochu menší) dokonce vyšší výkon. 

Raketa má odstartovat na oběžnou dráhu Země a odtud vyslat kapsli Orion směrem k Měsíci. Jakmile se kapsle odpojí, skončí také povinnosti SLS. |Klesne zpátky do atmosféry a shoří v ní. Vesmírná kapsle Orion má naopak doletět k Měsíci a obletět ho ve vzdálenosti zhruba 70 000 km. Pak se vydá zpátky na Zemi. 

Zde ji čeká vstup do zemské atmosféry a přistání v Tichém oceánu.  

Orion a jeho posádka

V kapsli jménem Orion je místo pro čtyři astronauty. Přestože je Artemis-I naplánována coby bezpilotní mise, kapsle nebude prázdná. NASA si takové mrhání zdroji nemůže dovolit. Vědci samozřejmě využijí volná místa k průzkumu situace, do které se později dostane lidská posádka. A tak bude na místě čtvrtého astronauta sedět… Helga. 

Helga a Zohar

Helga samozřejmě není skutečnou astronautkou. Jedná se o zkušební figurínu lidského trupu bez nohou. 

Je součástí experimentu MARE, pomocí kterého chtějí vědci odhadnout radiační zátěž při pozdější misi, která poveze lidskou posádku. 

Vědci, kteří se tohoto experimentu účastní, mají už zkušenosti z ISS, kde se nějakou dobu nacházela podobná figurína. Byla umístěna na vnějším plášti stanice a měřila radioaktivní zátěž astronautů, pobývajících na stanici. 

Na sousedním sedadle by měla vedle Helgy sedět další figurína - izraelský projekt Zohar. Na sobě bude mít pro změnu ochrannou vestu, která by ji měla proti radiaci chránit. 

ESM

Evropa se podílí na misi Artemis ještě jiným způsobem. Dodává servisní modul, který na obrázcích najdete mezi samotnou raketou a kapslí pro astronauty. Je to válec o průměru téměř čtyř metrů. Zajistí pro lidskou posádku všechno, co potřebuje pro svou cestu na Měsíc - elektřinu, vodu, dusík, kyslík, zajišťuje vhodnou teplotu a nese v sobě zásoby paliva. 

ESA vyrobí celkem šest takových modulů. Každý z nich stojí kolem 250 000 000  eur. Za to bude smět Evropa časem poslat na Měsíc tři své vlastní astronauty. V první lidské posádce ovšem nebudou, ta se má skládat z Američanů. 

Držme projektu palce - abychom se už brzy opět mohli kochat pohledem na lidi, procházející se po povrchu Měsíce. Tentokrát s daleko efektivnějšími přístroji, které nám jistě odhalí nejedno měsíční tajemství.