Co je nového na Marsu? (1)

U naší sousední planety je živo. Krouží kolem ní automatické sondy a po jejím povrchu jezdí hned několik marsovských vozidel. Co je nového na Marsu? (délka blogu 5 min.)

Výčet sond, které dnes oživují naši sousední planetu, musí logicky začít orbitální sondouMRO. Mars Reconnaissance Orbiterstartoval ze Země v srpnu 2005. Už v březnu následujícího roku se dostal do blízkosti Rudé planety. Následovaly manévry, které ho koncem roku navedly na tzv. “vědeckou” dráhu - orbitu, na které se nachází při svém průzkumu Marsu. Od té doby slouží neuvěřitelných bezmála dvanáct let. Na palubě nese nejdokonalejší fotoaparát, jakým kdy byla vybavena planetární mise. Od roku 2008 slouží sonda navíc jako retranslační stanice pro marsovské povrchové mise (rovery). Právě MRO nám zasílá ony až neuvěřitelně realistické snímky povrchu Rudé planety.

Mars Expressje sonda, která startovala v červnu 2003. Misi řídí evropská agentura ESA ve spolupráci s americkou NASA. Na orbitu kolem Marsu se dostala o vánocích 2003. Sonda se zabývá existencí vody na Marsu a zhotovuje pozoruhodné 3D mapy povrchu. Mars Express vysadila na Mars přistávací modul Beagle. Bohužel se po přistání jeho signál ztratil a už nikdy se neozval. V roce 2015 ho na povrchu Marsu objevila výše zmíněná MRO.

Mars Odysseystartovala v dubnu 2001. V říjnu už se nacházela na orbitě kolem Marsu a v únoru příštího roku zahájila svou vědeckou činnost. Pracuje tedy u Marsu neuvěřitelných 12 let. Podobně jako MRO dnes hraje důležitou roli jako retranslační stanice, která pracuje s povrchovými marsovskými sondami (vozítky).

Mars Exploration Roversse jmenují Spirit a Oportunity. Obě mise odstartovaly v červnu / červenci 2003 a na Marsu přistály v lednu 2004. Zajímavostí je téměř totožná konfigurace vozítek. Řídící středisko, které se o ně ze Země staralo (a v jednom případě stará dodnes) zvládlo opečovávat obě sondy dvěma různými týmy z jednoho jediného pracoviště. Spirit a Oportunity byly totiž vysazeny na opačných polokoulích Marsu - se Zemí tedy mohlo komunikovat jen jedno vozítko (to, které se nacházelo v danou dobu na přilehlé polokouli) a oba týmy se mohly při své práci pohodlně střídat.

Spirit přistál u kráteru Gusev a zakončil svou cestu 2555 Solů (marsovských dnů) po přistání.

Vozítko uvízlo v marsovském písku. Po několika marných snahách vzdala 2011 NASA poslední pokus o jeho osvobození.

Pro Opportunity vybrali vědci Meridiani Planum, velkou planinu na opačné straně planety. Opportunity je “naživu” dodnes. Marsovská vozítka nemají žádný vypínač. Je to prý z dobrého důvodu, dělají si legraci technici NASA. Někdo by ho mohl omylem stisknout. A tak se vozítko i nadále statečně probíjí stále dál a dál - a bude v tom pokračovat tak dlouho, dokud se neporouchají jeho přístroje nebo dokud neuvízne v písku, podobně jako jeho sesterská sonda Spirit.

Popis cesty Opportunity by byl příliš obsáhlý na to, aby se vešel do jednoho blogu. Chci vám ale ukázat fascinující obrázek - snímek Viktoriina kráteru.  

… a takhle vidí stejný kráter sonda MRO, zmiňovaná na počátku blogu.

Dvojnásobně dlouhé - a třikrát tak těžké je marsovské vozítkoMars Science Laboratory, které dostalo křestní jménoCuriosity. Vozítko nadchlo vědce i laickou veřejnost ještě více než jeho dva předchůdci. Malou zajímavostí je, že tento technický zázrak umí kromě vědeckých průzkumů dělat dokonce svoje vlastní “selfie”. Ve skutečnosti to jsou samozřejmě série fotografií, které zpracovává pozemní personál v řídícím středisku. Skládá je tak, aby nebyla vidět “selfie-tyčka”, nesoucí kameru,  která pořizuje zmiňované fotografie. Následující obrázek - vozítko Curiosity, které právě zdárně zdolalo menší pahorek.

Poslední sondou, která aktuálně pracuje u Marsu, jeMars Atmosphere and Volatile EvolutioN (MAVEN)Poněkud detailněji se zabývá atmosférou naší sousední planety. Na svou cestu vyrazila v roce 2013, u Marsu pracuje od září 2014.

Mars ztratil v průběhu své existence naprostou většinu původní atmosféry, zjistili vědci s pomocí této ještě relativně nové sondy. Planeta je totiž příliš lehká na to, aby si udržela vlastní gravitací své atmosférické plyny. K překonání únikové rychlosti postačí na Marsu už jen kinetická energie molekul plynů v jeho atmosféře.

Příště: Obrázky sondy MRO - umění na Marsu - a budoucí mise.

https://www.nasa.gov/mission_pages/MRO/main/index.html

https://www.nasa.gov/mission_pages/mer/index.html

http://sci.esa.int/mars-express/

https://www.nasa.gov/mission_pages/odyssey/index.html

https://www.nasa.gov/mission_pages/mars/missions/marssciencelab-index.html

https://www.nasa.gov/mission_pages/maven/main/index.html