Astrologie - jedna z prodejných sester skutečné vědy

Fungující - nefungující astrologie. Forerův efekt. Fyzikální nesmyslnost astrologie. Budoucnost astrologie. (délka blogu 5 min.)

Astrologie (tak jak ji vnímá západní tradice) zkoumá vztah mezi nebeskými tělesy a jevy na Zemi. Nezabývá se přitom příčinami a rezignuje na vysvětlení. Zároveň se astrologie orientuje spíše na zkušenosti a tradici než na měřitelných a statisticky zpracovatelných výzkumech, tak jak je vyžaduje moderní věda. Astrologie - to je interpretace jevů, nikoliv vědecké poznání. Tolik poučka…

Příznivci astrologie argumentují hlavně tím, že astrologické předpovědi nakonec přeci jenom fungují. Něco tedy na této pavědě musí být! Nějaké magické zrnko poznání se musí v astrologii skrývat. Spoustu lidí to přitahuje - vždyť kdo by nechtěl mít ve svém životě trochu magie?

Fungující - nefungující astrologie

Jak je možné, že někteří z  nás vnímají astrologii jako funkční? Pavěda slaví největší úspěchy tam, kde jde o zpětné analýzy jevů. Určitý konkrétní stav už proběhl - a teď jde už jen o to, propojit ho s “vesmírnými” vlivy. Je to až příliš jednoduché. Astrologové mají k dispozici obrovský arzenál vágních a nic neříkajících vět. Z něj si musí vybrat ty, které odpovídají danému jevu. Celou věc doplní popisem stavu té či oné planety. To, že se “Merkur nacházel tam a tam” je nesporná skutečnost, celý konstrukt tedy dostává punc vědeckosti a korektnosti.

Ale ani tam, kde zkoumaný jev ještě neproběhl, to nemá astrolog moc komplikované. Při předpovědích budoucnosti využívá tzv. Barnumova efektu.

Barnumův (a Forerův) efekt

Astrologové to nebudou číst rádi. Trik, který už po staletí používají, byl dávno odhalen a dokonce i pojmenován. Forerův efekt (též Barnumův efekt nebo barnumský efekt) dostal jméno podle P. T. Barnuma, který byl (jak příznačné) ... majitelem cirkusu.

Jedná se o obecně platný psychologický fenomén. Člověk má tendenci akceptovat jakékoli obecné a vágní popisy osobnosti jako “pravé” a přímo odpovídající jeho osobě. Dělá to hlavně tehdy, když se mu jeho horoskop líbí.

Poprvé ho popsal psycholog Bertram R. Forer. Ten si ho vysvětloval jako projev lidské důvěřivosti. Jedná se o společné působení naivity, naděje, přání a jedné z nejužitečnějších lidských vlastností - schopnosti vyvozovat smysl jevů ze zkušeností, které děláme.

Dalo by se říci, že je lidská psychika konstruována tak, že Forerovu jevu prostě musíme podlehnout. Čím naivnější a bezelstnější - tím ohroženější jsme.

Tvorba “správné” předpovědi

Pokud chcete využít Forerův efekt, musíte své hodnocení a proroctví formulovat neurčitě, mělo by ale obsahovat nejen negativní, ale také pestrou škálu pozitivních předpovědí. Jedna z nich už se na danou situaci bude hodit - a váš klient bude ochoten vidět proroctví jako pravdivé. My lidé totiž máme tendenci vnímat jako pravdivé to, co se nám líbí.

Dále musíte označit svou práci jako individuální a ušitou klientovi přímo na tělo. Každý klient má rád, když se zabýváte přímo jím samotným.

Pokud už vydáváte negativní hodnocení, je potřeba, abyste ho prezentovali jako výrok nějaké vyšší moci nebo alespoň vyšší autority.

Nejlepší klientelou jsou lidé nejistí a ti, kteří se nacházejí v těžké životní situaci, lidé hledající oporu. Optimální zákazník přijde sám od sebe.

Fyzikální nesmyslnost astrologie

Na malou chvíli si představme, že by astrologie skutečně mohla fungoval. Předpovídala by pozemské děje na základě pohybu a existence vesmírných těles. To zní docela vědecky, má to ale jeden háček.

Astrologie je, jak se zdá, pěkně vybíravá. Starší astrologické proudy využívají ke svým předpovědím jen několik planet. Přesněji - byly to ty planety, které byly kdysi dávno (v době, kdy se původní astrologie vyvíjela) vidět na obloze pouhým okem. To je logické. To, co dávní mudrci neznali, nemohli ani využít ve své práci.

Tehdejší astrologové samozřejmě nemohli nic vědět o existenci vzdálenějších planet. Znali jen Merkur, Venuši, Mars a Jupiter, později se k nim připojil také Saturn. Díky své velikosti na nebi měly samozřejmě klasicky velkou “váhu” a hodnotu Měsíc se Sluncem.

Přitom se u astrologických vlivů planet jednoznačně nejednalo o vlivy, které by mohly být nějak spojeny s jejich fyzikálními vlastnostmi. Pak by totiž nemohl mít relativně malý Merkur stejný význam jako obří planeta Jupiter.

Znamená to tedy, že se vliv planet od samého počátku astrologie omezoval jen na jejich pouhou existenci a polohu na nebeské sféře.

To je samozřejmě pro astrologii velice nešťastné. Časem se totiž zlepšily možnosti pozorování oblohy. To s sebou přineslo objevy dalších planet a jiných těles Sluneční soustavy.

Znamená to, že dříve ignorované planety zjevně nemají žádný astrologický význam - staré horoskopy, vypracované bez jejich vlivu, byly totiž shledávány stejně funkčními jako dnešní horoskopy, ve kterých se už počítá s daleko větším množstvím vesmírných objektů.

Jsou nesprávné ty horoskopy, které počítají jen s několika planetami - nebo jsou nesprávné ty, které ve svých výpočtech uplatňují každou z nich - včetně vlivů nově objevených vesmírných těles (například asteroidů)?

Problematické Pluto

Kritici astrologie si mohou dovolit dokonce i trochu zlomyslné radosti. Působí ji vzdálené Pluto.

Moderní astrologie se snaží vyrovnat s narůstajícím počtem objevených planet tím - že je jednoduše adoptuje. Zoufalá snaha o propojení vědy (nových objevů) a pavědy astrologie samozřejmě ani tady nemohla dopadnout moc dobře.

Astrologové například neumějí dodnes vysvětlit, proč má takovou “moc” zrovna Pluto a ne některý z jiných objektů v Kuiperově pásu. Vždyť Pluto není ani jedinečným ani největším z nich. Ve skutečnosti se dá astrologická důležitost Pluta vysvětlit jen tím, že ho kdysi kdosi nazval planetou. Když byl Plutu status planety opět odebrán, nepotěšilo to nejen jeho skalní příznivce - nešťastní z toho museli být hlavně sami nebozí astrologové.

Budoucnost astrologie

Vývoj jde dnes kupředu mílovými kroky. Astrologie je tedy nucena adoptovat další a další vesmírná tělesa. Dnes se vytvářejí horoskopy, které využívají dokonce “vlivu” planetek typu Ceres. Jistě se zanedlouho dočkáme i horoskopů, které budou využívat existence Jupiterových nebo Saturnových měsíců. Pochybuji, že to bude fanouškům astrologie vadit. Vždyť už dnes nikdo nenamítá nic proti použití fiktivních těles (například neexistující planety Vulkan).

Ani tady se ale vývoj nezastaví…

Nebe je poseté hvězdami. U téměř každé z nich (dokonce i u těch, které nevidíme, protože jsou příliš málo jasné - a ty tvoří ve vesmíru téměř tři čtvrtiny hvězdné populace) se nachází větší nebo menší rodina planet. Co víc - větší z nich mají nejspíše podobně jako náš Jupiter vlastní rodinu velkých měsíců, srovnatelných svou velikostí s naším vlastním Měsícem.

Všechny ty tisíce nově objevených planet by samozřejmě měly dostat šanci a uplatnit svůj vliv na naše životy!

Až tohle astrologům dojde, můžeme se těšit na první - alien horoskopy. Cítíte, že nepocházíte z této planety? Jistě to nebude problém. Odborník vás jistě rád zásobí horoskopem z Alfa Centauri…