Kdo má právo soudit matky?

Taky to by mě moc zajímalo. Jsou to snad naše maminky? Kamarádky? Babičky? Nebo snad náš partner, tatínek, dědeček? Sociální pracovnice nebo soudce (soudkyně)?

Ať se podíváme kamkoliv, tak všude se na nás matky dívají, jako kdybychom snad měly být dokonalé ženušky. Kdybych se na to podívala zblízka, tak tedy uvedu pár příkladů.

Začne to hned tím, když jste těhotná. Otázkami typu „Jíš dost? Musíš jíst za dva!“ nebo další „Nechoď už cvičit, musíš na sebe dávat pozor!“ a tak dále. Není to snad naše věc? Jen máma přece musí vědět, co je pro ni a její děťátko nejlepší.

Pokračuje to tím, že porodíte a zase se odpovídáte na otázky typu „Kojíš? A proč ne?“ a ještě se dočkáte opovržlivých pohledů od dětské doktorky, všech kamarádek a lidí, kteří náhodou vidí, že si „dovolíte“ dítěti podstrčit láhev. Většina kolemjdoucích se kouká, jako kdybyste mu snad dávali flašku piva. A to nemluvím o tom, že si dost lidí domnívá, že je krmení lahví pohodlnější. Přála bych jim vyvařovat čtyřikrát denně dětské lahvičky.

Dítě pomaličku odrůstá a Vy si myslíte, že už je dotěrných otázek konec. Omyl! Kolem roku se objeví otázky typu „Ty ho ještě nedáváš na nočník?“ nebo „Proč ještě nechodí?“ nebo „Mluvíš s ním? Proč ještě nemluví?“. V tomto stádiu jste již vedle, že Vám to přijde normální a trpělivě odpovídáte.

Když je dítě odkojeno nebo odkrmeno, když už chodí, mluví, chodí na záchod a je drzé, pak už se na Vás příbuzní a všichni ostatní dívají, jak na „opravdovou“ mamču. I když se sem tam dočkáte, že v mhd nebo někde jinde je Vaše dítě označeno za „rozmazleného nebo nevychovaného spratka“.

Pokud se zrovna v tomhle období rozvádíte, pak nastává nový kolotoč otázek a souzení Vás jako matky.

Jenomže kdo má právo nás matky soudit? Podle čeho se pozná dobrá a špatná matka? Podle toho, co má dítě na sobě? Podle toho do kolika chodí kroužků? Podle toho jestli je očkované? Podle toho kolik má hraček?

Nevím, jak to bylo za dob našich babiček, ale určitě se matka neposuzovala podle dnešních měřítek. Dneska stačí jedno okřiknutí nebo plácnutí přes zadeček a jste za špatnou matku.

Proboha, tak nás jako matky neodsuzujte jenom proto, že nechceme dítě očkovat nebo, že není kojené. Jsme jen matky a snažíme se pro naše děti dělat to nejlepší.