Češi na dovolené (coolturní zážitek)
Mediální obraz českých turistů je smutný. Co smutný. Je příšerný! Děsivý! Šokující! Člověk by se při čtení článků o našincích na dovolené za své pěkné české kořeny skoro styděl. Nejsem žádný velký cestovatel, ale zato žiju v osmimilionovém Londýně, kde jsou na 1572 km2 nahňácány snad všechny národy světa, a tak si troufám říct, že mám o národních mentalitách trošililinku přehled, i když samozřejmě zkreslený naším vytržením z místa rodiště a životem za Kanálem. Čechů znám v Londoši hafo a chovají se tam většinou slušně, mluví anglicky, pracují a nevyčnívají, i když sem tam se nějaký osel taky najde, jako ostatně všude.
Letos jsem však vyrazila na pravý český poznávací zájezd do Rakouska s pravou českou cestovkou, a těšila se na nové cestovní a kulturní zážitky. Sociální média sice varovala před přílišným pobytem s Čechy na cestách, ale nedala jsem se zastrašit. Nasmažili jsme řízky, protože za prvé jsme Češi, za druhé jsme vyjížděli v půl sedmé ráno a celý den měli být na cestách jen s několika krátkými zastávkami, a za třetí byl děsný hic, takže moderní zdravé salátky by ovadly do několika hodin, kdežto řízan vydrží všechno.
První, co mě na hlučných Češích v autobuse zarazilo, byla jejich tichost. Nikdo neřval, nehulákal a nepouštěl hlasitě hudbu. Dle starých českých pověstí měli všichni cestou machrovat, kolik toho už viděli a kde všude byli, ale nic takového se nedělo, a tak jsem si nerušeně četla knihu, kochala se výhledy a žvýkala přitom ostrouhankované vepřové. Když to vezmu kolem a kolem, tak klidnou cestu autobusem jsem vlastně ještě nezažila.
Při první rakouské zastávce došlo na lámání chleba v podobě dodržování pokynů průvodkyně, a to zejména co se ukázněnosti a času odjezdu týče. V srdci Anglie jsem obklopena národnostmi, pro něž je čas relativní imperialistický pojem, a zastávají proto názor, že my máme sice hodinky, ale oni čas. Coby zástupkyně ředitele a častý organizátor výletů mám tedy zkušenost, že když se řekne „odjezd přesně ve dvě“, vysvětlí si to někteří jako že tak do čtvrt na tři by to chtělo pomalu dorazit, aby se ideálně kolem půl třetí mohlo odjet, a i ta půle je důvodem k oslavě. (S tím se samozřejmě počítá, a proto se ohlašuje odjezd na druhou.) Nikoli však na naší poznávačce. Účastnící zájezdu byli usazeni před ohlášeným časovým znamením, a skutečně se odjíždělo úderem druhé hodiny. A každému to navíc přišlo normální!
Největší kulturní šok měl však teprve přijít: V hotelu jsme měli polopenzi s kontinentální snídaní, a dle internetových příruček si teď měli naši hraboši začít ládovat igelitky jídlem, protože přece nebudou utrácet drahé peníze ochutnáváním pochybné místní stravy. Tašky ani kabelky si ke snídani však nikdo nepřinesl, a zarazil mě i fakt, že se nemazala ani houstička na cestu, i když tam bylo jídla prokazatelně víc než dost. Ba co víc, kolegové turisti při zastávkách kupovali a chválili místní jídlo, a dokonce (a to už se skoro bojím napsat, aby mně nějaký odborník na českou turistiku neposlal e-facku) si ho objednávali německy, říkali přitom dobrý den a slušně prosili a děkovali!
Ponožky v sandálech se rovněž nekonaly, ale přece jen jsme byli v horách a ne na chorvatské pláži, takže to se asi nepočítá. Přiznám se však, že jednou jsem se je snažila vnutit své sedmileté dceři, neboť jsem věděla, že budeme ten den běhat po čtyřicítkou rozpáleném městečku u italských hranic, nicméně teď je pouhých patnáct stupňů a jsme vysoko v horách. Módou protřelé dítě však opáčilo, že já sama kdysi prohlásila, že ponožky do sandálů se nenosí, a že nebude tedy vypadat jako blbec. Takže sice ráno mrzla, ale nedráždila módní policii oponožkovanou nohou!
Česká dovolená byla úžasná, a marně jsem přitom přemýšlela, kde se berou všechny ty posměšné články a kdo je vlastně píše. Zlí a nenávistní cizinci, kteří si na náš prťavý národ zasedli a chtějí nás zašlapat do země a ukázat nám, jak jsme malí a ubozí? Nikoli – vytváříme si je sami, a jako je člověk člověku vlkem (homo homini lupus), tak je evidentně ještě navíc Čech Čechu katem. Oslové a hovada jsou samozřejmě všude, ale co mě se týče, pokud budu chtít na klidnou poznávací dovolenou, volím Čechy. A kdo mi nevěří, ať si zkusí vycestovat s jinými národy světa!
Alena Damijo
Tulipánové radovánky
Miluju jarní květy, a když dcera navrhla, že bychom mohli zajet na tulipánové pole na jihu Anglie, nadšeně jsem souhlasila. Už léta toužím navštívit Holandsko a procházet se tam mezi nekonečnými lány
Alena Damijo
Jak jsem potkala anglického krále
„Příští středu teda děláme ty pohovory na novou školní účetní, platí to?“ ptám se ředitelky, zatímco listuju diářem. „Jo vidíš, to musíme přesunout, protože jsme byli pozvaní na setkání s vysokým královským hodnostářem."
Alena Damijo
Půl života za Malou louží
Nedávno jsem oslavila své dvacáté přivandrovalečtiny do Anglie. Z tehdejší vyjukané aupairky se stala úča na základce, místo (nuzného) kapesného beru (nuznou) výplatu a stav svobodná, bezdětná se léty proměnil ve vdaná, sdětná.
Alena Damijo
Co je láska?
Jako spousta náctiletých, i já měla v šestnácti pocit, že jsem prakticky expert na vztahy mezi mužem a ženou. Jednak jsem přečetla všechny "Rudolfovky", a pak jsem taky měla sešit s citáty moudrých filozofů, autorů a umělců.
Alena Damijo
Je to jen drobnost, taková maličkost
Možná jsem to slovo jen měla dát do uvozovek. Maličkosti jsou totiž obrovská věc! Koho někdy týral zub, ten rozumí; koho trápí teď, ten při čtení těchto řádků horlivě přikyvuje a na oteklé tváři má bolestí lehce zkroucený úsměv.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Záplavy na jihu Brazílie si vyžádaly desítky obětí, přehradám hrozí kolaps
Rozsáhlé záplavy, které v těchto dnech sužují jih Brazílie, mají nejméně 29 obětí. Dalších 60 lidí...
Soud poslal na čtyři roky do vězení kapitána lodi, na které uhořelo 34 lidí
Americký soud poslal na čtyři roky do vězení kapitána lodi, při jejímž požáru zahynulo v roce 2019...
iDNES Premium jen za 49 Kč na 3 měsíce. Získejte i vstupenky na MS v hokeji
Před blížícím se mistrovstvím světa v hokeji přichází iDNES Premium s mimořádnou akční nabídkou....
Poslanci omezí prodej půdy cizincům, změní zákon po havárii na Bečvě
Sněmovna má v pátek na programu vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy, novelu vodního zákona...
- Počet článků 111
- Celková karma 9,86
- Průměrná čtenost 2008x
KNIŽNÍ VÝPLODY:
Anglické listí (2017)
Mé anglické sezony (2018)
Angličan v Česku aneb Czech Me Out (2019)
Češka v Anglii aneb T(r)ipy za všechny prachy (2021)
Rozmarná Anglie aneb Nikdy není tak zle (2023)
PŘIPRAVUJE SE:
Srdečné pozdravy z Řecka (Ikar, 07/24)
Detaily knih:
https://www.knizniklub.cz/autori/59210-alena-damijo.html
Kontakt: damijoa@gmail.com