Zahradní koncert
Příjemnou atmosféru uvedlo vzdálené bručení motorů letadel, která mi kroužila nad hlavou. Sekačky, motorky a pily sousedů byly po dohodě o nedělním klidu uloženy a užívaly si sedmého dne. Jejich mručivý monotónní zvuk převzali čmeláci, pasoucí se na nedalekých skalničkách. Protože bylo po malém deštíku, z nedalekého svahu bylo slyšet rytmické chroupání pasoucích se krav, jak ukusovaly vodou nacucaná stébla trávy.
Když už mě tahle ušními bubínky příjemně vibrující předehra téměř uspala, ozvaly se zprava první housle. Bohužel, nejsem ornitolog, odpusťte tedy nepřesnosti. Žlutobřichý ptáček usedl na náš mladý javor a uvedl téma kratičkým sólem. Procítěně protrylkoval každý tón, opřel se do legáta, dokonale zvládl několik oktáv, zkrátka užil si svou chvíli dokonale.
Odkudsi za naším živým keřem, kam jsem neviděla, se ozvaly druhé „housle“, které opakovaly sólistův nápěv. Chvíli si tak vyměňovali téma, občas ho o pár trylků obohatili či některý tón obměnili, ale celkově s tím druhým ptáčkem souzněli v přenádherném duetu.
Vlastně netuším, zda to byl namlouvající se pár anebo dva samečci, kteří se o čemsi informovali, ale mému uchu to znělo spíše jako dialog nežli jako dohady dvou rivalů.
Naše protagonisty na chvilinku vyrušilo auto odjíždějící od sousedů a hned na to následující zoufalý štěkot jejich fen jezevčíka. Jejich povětšinou uši rvoucí štěkot, užívající staccato a synkopy, do něžného ptačího trylkování zazněl nejprve ve zdánlivé disharmonii. Ale po chvíli, podobně jako skladby Bohuslava Martinů či Petra Ebena, společně vytvořily zdánlivě absurdní, nebe se dotýkající, dokonalou harmonii. Basy doplňovaly krávy, jak několikrát zabučely. Barytonem se přidal mladý "bernský salašnický" od dalšího souseda. Serenáda se změnila v jaime sessions.
Když už se zdálo, že mě nic nepřekvapí, čekal mě lehký úlek. Na vejmutovku, asi metr od mé levé ruky, přeletěl ten vzdálenější ptačí sólista. Jehličí borovice mu pročíslo pírka, zdálo se mi, že propadl o stromové patro níže. On si jen upravil „fráček“, vyzkoušel, jak jeho hlásek zní ze špičky větvičky, malinko pohrdavě shlédl na mne, pracující, a načal malinko jiné téma.
Původní první housle, ptáček „domácí“, se nedal zahanbit. Přeletěl z javůrku na kolečko, které jsem měla po pravém boku, a tak jsem měla jejich koncert z první ruky. Vlastně jsme chvíli seděla přímo v orchestřišti.
Byla bych takhle poslouchala klidně až do večera. Z ložnice se však ozval synek, který se probudil po poledním spánku. Náš pes, do té doby se držící v uctivé vzdálenosti, přiběhl a položil mi hlavu na rameno, aby mě o tom informoval. „Už je čas, maminko, už je čas“.
A tak jsem protáhla zdřevěnělé nohy, rozhýbala zatuhlá záda, uklidila nepořádek na trávě. Poděkovala jsem celému orchestru a navzájem jsme si slíbili, že se zase brzy uvidíme. Už teď se těším, jaké téma si připraví napříště.
Dáša Stárková
Ne, maminko, tyhle boty mi nekupuj
slyším přes regál prodejny s obuví. A nechtěně slyším i přemlouvání maminky. Argumenty jako kvalitní podrážka, nepromokavé, užiješ je. A současně i téměř plačtivé odmlouvání čerstvě vyčáplého náctiletého syna. A zažívám deja vu
Dáša Stárková
Vnesme advent i do výběru prezidenta
Ve svém předchozím blogu jsem vyjádřila zklamání nad DN, ale současně opakuji, že ji zvolím, bude-li ve druhém kole místo mého favorita. Nyní prosím. Pojďme nehanit protikandidáty a namísto toho chvalme svého favorita, vysvětlujme
Dáša Stárková
Proč v mých očích jediná skutečná kandidátka na prezidenta klesla
Aby bylo jasno, píši o paní Nerudové. Přiznávám, v době, kdy kandidaturu zvažovala, podporovala jsem ji. Imponovala mi představa, že bychom měli prezidentku, jako na Slovensku, dámu, která by důstojně reprezentovala naši zemi.
Dáša Stárková
Kam se poděla ohleduplnost aneb v roušce exotem
Kovidová epidemie zaplať Bůh zažehnána, restrikce pominuly, život se navrací do starých kolejí. Bohužel do těch starých. Tatam se poděla ohleduplnost, na to, co životy chránilo, je považováno za omezení, jejich nositelé za exoty.
Dáša Stárková
Dušičkové pošli to dál aneb je to o lidech
Nepatřím mezi příkladné návštěvníky míst odpočinku mých předků. Nežiji poblíž žádného z nich, a tak často hřbitovy navštěvuji spontánně, nepřipravená. Místo toho vzpomínám a komunikuji s nimi při každém zapálení svíčky,
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Mají rakovinu, metastázy a nic nezabírá. Léčba je, ale pacienty by stála miliony
Premium Muži s metastazující rakovinou prostaty, na kterou už nezabírá jiná léčba, se upínají k poslední...
Zvedneme minimální mzdu o tisíce, drtí predikce Zaorálek
Sociální demokracie, kdysi nejsilnější strana, vypadla ze Sněmovny a teď se snaží proniknout...
Proč se malým Němcům nedaří v matematice. Ve školství nefunguje integrace
Premium Vypadá to, jako by němečtí žáci najednou ztratili schopnost počítat. Podle nové studie německé...
Vyhrajte vstupenky na finále MS v hokeji. Máte jedinečnou šanci s iDNES Premium
Je tady ještě jedna šance, jak získat vstupenky na finále hokejového mistrovství světa! Dvě místa v...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 334
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1773x