To nevymyslíš!
15,00 – psi jsou tak nadšení, že skáčou jeden přes druhého, skoro nás nenechají se obout. Jen co napojím vodítka, vytrhnou se a letí k autu, tak tak že nesrazí synka. Poslušně hupnou do auta, synek se usadí, zacvaknu bezpečnostní pásy a vyjíždíme.
15,05 – vidím, že nápad na výlet nás mělo víc, první parkoviště je obsazeno.
15,10 – parkuji o pár metrů dál.
15,12 – vycházíme. Syn běží napřed, výská nadšením, hlásí mi jeden svůj postřeh za druhým. Psi pobíhají ode mne a zpět, očuchávají podpisy jiných psů a přepisují je svými, okusují větvičky, vyprazdňují se. Sluníčko svítí a hřeje, nepohne se ani lísteček, vzduch voní spadaným listím. Asi zbytečné tahat synkovi větrovku, ale což. Takhle by to šlo, napadne mě hříšná myšlenka.
15,20 – přicházíme do civilizace, a tak připínám oba psy na vodítko a beru si synka za ruku. Všichni se už vyběhali, a tak ani moc neprotestují. Přicházíme k mostku, ze kterého rádi sledujeme místní faunu a mne uhodí do očí dva offroady a 4 chlápci, co kolem nich postávají. Nedá mi to, (jsem už prostě taková) a ptám se jich, proč tam stojí a z jakého titulu nemusí respektovat zákaz vjezdu. Kupodivu ochotně mi vysvětlují, že jsou geodeti, kteří jdou provádět měření na nedalekém vršku, a že si v autech přivážejí přístrojové vybavení. Omlouvám se a oni odpovídají, že jsou naopak rádi, že mi to není fuk.
Popojdeme na most a koukáme na kačenky. Syn i fenka jsou nadšení, psovi je to fuk, je to starší pán.
15,25 (ano, asi 5 metrů od místa s geodety a 5 minut poté, co jsem je prudila) – mám snahu odvést synka od zábradlí a rozmotat psy. Najednou se ozve nepřeslechnutelné ŠPLOUCH! Asi tak 3 zlomky vteřiny se mi chce nic neřešit a jít dál. Pak se přeci jen zeptám, cože to spadlo. Syn se podívá nejprve na mne, pak se podívá na zem… a spustí řev: „Já nemám BOOOOTUUUU! Mně spadla BOTAAAA!“... a opravdu, botaska si PLAVE pod mostem. Ne dost daleko, aby se nad ní dalo mávnout rukou, a pohříchu ne dost blízko, aby se pro ni dalo sáhnout. Přemýšlím, co teď. Sama ji nevyndám, nezvládnu zpacifikovat tu svou smečku a současně vyndávat botu a zase, než je odvedu k autu a vrátím se, bota odplave kdovíkam.
15,30 – polykám hrdost a jdu na pány s prosíkem. K mému překvapení už odložili kufříky s přístroji a jali se hledat co nejdelší větev. Všem je nám jasné, že rybník sice není hluboký, ale voda v něm je studená a, kulantně řečeno, nepříliš čistá. Ne, koupat se nám nikomu nechce. Pánové zkouší všelicos. Jednu větev, delší větev, dokonce si přinesou instalatérské péro. Pak je napadne spásná myšlenka. Donesou kameny a hází je za botku a postupně ji přiblíží do dosahu delší větve. Nakonec, stylem tahání řepy (kameny na kraji rybníka jsou vratké a kluzké, tak se přidržují), botičku zachrání.
15,35 – s díky odcházíme a páni odchází se pustit do jejich měření. Vracíme se k autu. Snažím se malého poponést, ale je těžký a má na sobě šusťákové kalhoty, a tak klouže. Většinu cesty tedy jde, chudák, stylem chytrého horáka (krok-šoup). Naštěstí tudy nikdo nechodí, a tak jsem psy vypustila. Jako by tušili, že se něco děje, docela se drží u nohy.
15,40 – psům otrnulo, odbíhají dál. Soustředím se na malého, kousek jsem ho zase poponesla. Najednou další ŠPLOUCH! To naše Sindy skočila (nebo spadla?) do rybníčka smraďáčka. Nemá přítok ani odtok, a tak většinu roku zeleně kvete a řádsky páchne. Ale místním přistěhovalcům, nutriím, se líbí, zabydlela se jich tu neustále se rozrůstající rodinka. Naše sněhobílá fenečka má teď nožky a bříško jako PRASE. A jako prase i smrdí. Tentokrát na předním sedadle nepojede, to je jisté.
15,45 – přicházíme k autu. Snažím se vymyslet, jak udržet psy v kufru a dítě se špinavou nohou v sedačce. Po chvilce laborování spojím psům vodítka a usadím je do kufru auta. Synek, namísto posazení se, nedbá má snahy ho udržet v bezpečné vzdálenosti, a tak dostane dveřmi. Malinko, ani neřve.
Tak mám snad dneska vybráno, napadne mě… (snad platí „do třetice všeho dobrého i zlého“.
15,50 – DOMA! Manžel mé vyprávění ukončil tím, že, utírajíce si slzy smíchu, povídá: „Ještě že jsem Ti rozmluvil to odstrkovadlo pro kluka“
A tak jsme zpátky doma, synek se popelí v pískovišti na zahradě, pes se vyhřívá na terase, vysprchovaná fenka na gauči a všem nám je dobře.
Dáša Stárková
Ne, maminko, tyhle boty mi nekupuj
slyším přes regál prodejny s obuví. A nechtěně slyším i přemlouvání maminky. Argumenty jako kvalitní podrážka, nepromokavé, užiješ je. A současně i téměř plačtivé odmlouvání čerstvě vyčáplého náctiletého syna. A zažívám deja vu
Dáša Stárková
Vnesme advent i do výběru prezidenta
Ve svém předchozím blogu jsem vyjádřila zklamání nad DN, ale současně opakuji, že ji zvolím, bude-li ve druhém kole místo mého favorita. Nyní prosím. Pojďme nehanit protikandidáty a namísto toho chvalme svého favorita, vysvětlujme
Dáša Stárková
Proč v mých očích jediná skutečná kandidátka na prezidenta klesla
Aby bylo jasno, píši o paní Nerudové. Přiznávám, v době, kdy kandidaturu zvažovala, podporovala jsem ji. Imponovala mi představa, že bychom měli prezidentku, jako na Slovensku, dámu, která by důstojně reprezentovala naši zemi.
Dáša Stárková
Kam se poděla ohleduplnost aneb v roušce exotem
Kovidová epidemie zaplať Bůh zažehnána, restrikce pominuly, život se navrací do starých kolejí. Bohužel do těch starých. Tatam se poděla ohleduplnost, na to, co životy chránilo, je považováno za omezení, jejich nositelé za exoty.
Dáša Stárková
Dušičkové pošli to dál aneb je to o lidech
Nepatřím mezi příkladné návštěvníky míst odpočinku mých předků. Nežiji poblíž žádného z nich, a tak často hřbitovy navštěvuji spontánně, nepřipravená. Místo toho vzpomínám a komunikuji s nimi při každém zapálení svíčky,
Další články autora |
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Turisté si zajeli do Afghánistánu. Střelci část Evropanů povraždili i s průvodci
Neznámí ozbrojenci v pátek večer v provincii Bámján v centrální části Afghánistánu zabili tři...
Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky
Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...
Poslanci mají jednat o podpoře organizacím, jež pomáhají pěstounům
Sněmovna má schvalovat novelu zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která má přispět ke zvýšení...
ANALÝZA: Terorismus se vyplácí, vzkázali Palestincům. Gesto ve špatnou dobu
Premium Od spolupracovnice MF DNES v Izraeli Je to vzácnost, když Izraelci od rána vědí, co je ten den čeká. Ve středu to tak bylo. Od rána byly...
Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím
Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...
Rozhodněte o vítězi ankety Bloger roku 2023, hlasujte do konce května
Anketa Bloger roku 2023 je ve finále a o vítězi se rozhodne do konce května. Právě do posledního...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 334
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1773x