Opravdu český národ potřebuje lež v podobě dalšího Martina Šmída?

S úžasem a obavami sleduji, že Češi potřebují legendy vystavěné na lžích k tomu, aby se sjednotili. Musí se i nám, souvěrcům či ne zcela přesvědčeným, lhát a protivníkům vyhrožovat, zastrašovat je? Musí být s námi manipulováno?

V listopadu před 25,5 lety byl stejnou lží, hýbající masami nepřesvědčených, údajný student Matematicko-fyzikální fakulty UK Martin Šmíd. Dnes je to údajně zdemolovaný a rozkopaný stánek IvČRN.

Skutečnost : sama paní Hrindová, členka IvČRN, tentýž večer napsala (ve zkratce) : byla jsem MÁLEM napadena, byli jsme OBKLOPENI skupinou cizinců asi musimů…, … chce strhnout obrázek mešity, poráží stánek. Předchází a následuje popis pocitů, evokování různých realit běžných v muslimském světě. Ale i spekulací o původu studentů, civilizačních vzorcích a naučených vzorcích chování jejich a méně vzdělaných souvěrců. Budiž, jako žena naprosto chápu její rozhořčení, strach, vybuzené emoce.

Pan Konvička : nepřítomnost=výhoda odstupu,  … došlo k bezprecentnímu incidentu… skupina mladých muslimů NAPADLA.... Proto žádáme … vyloučení studentů z akademické obce a státní orgány, aby zahájily proces vyhoštění. Napadání petičního stánku… budou následovat molotovovy a dlažební kostky…, uřezávání hlav…

Mluvčí IVČRN Artur Fišer : "Přišli a začali do všeho kopat. Petiční stánek naprosto zdemolovali. Zastavil je až rázný přístup policistů, kteří útočníky zpacifikovali"

Další blog pana Konvičky :“ Česko se stalo frontovou zemí v posledních měsících. Místní islámci napadají protiislámské aktivisty (Olomouc!). Kolaboranti, s jejichž pomocí islám vždy počítal, pracují jinak… poslat jasný vzkaz zbytku společnosti, že jsme tady, míníme islám zastavit, a rozhodně nic nezastaví nás (více třeba tady http://martinkonvicka.blog.idnes.cz/c/463001/ivcrn-na-rozcesti-ani-nahodou.html)“

Je opravdu v pořádku, když se během 48 hodin z „obklopili“ stane – bezprecentní incident, z natahuje se pro obrázek a stánek padá – stánek rozkopali, zdemolovali? Z „asi muslimů“ islámští útočníci, z jednoho člověka, který se protivil naší ústavě snahou strhnout symbol „útočníci, které zpacifikovali“? Ze skupiny studentů „místní islamisté“ (což nezasvěcenému evokuje masu?), z domluvy jednomu člověku ze strany policie se stane pacifikování útočníkŮ

Opravdu my, jako národ, potřebujeme vyfabulovaný zločin, abychom povstali? Musíme zastrašovat „akademické papaláše“ (další z termínů pana docenta Konvičky) a vyhrožovat jim, že špatně dopadnou?

Jsme opravdu tak slepí a emočně prázdní, že bychom zlo neviděli a  nevěděli, co cítit? Jsme tak manipulovatelní, že z lidí, kteří by nad incidentem, který bychom ještě před nedávnem označili za výměnu názorů, mávli rukou, se stáváme snadno ovladatelným davem plným negativně rozhořčených jedinců? A co bude následovat?

Nevím jak Vy, ale já už se nechci, za žádnou cenu, dostat do situace, že by mnou někdo manipuloval. A v tuto chvíli je jedno, zda jde o evidentního nepřítele anebo osobu, které si vážím, se kterou mám stejný cíl, kterou bych ráda následovala. Odmítám, aby mi někdo nařizoval, jak co mám cítit a dokonce mi skrytě (a nedej Bože otevřeně) vyhrožoval, že pokud nebudu cítit to, jako ostatní, znamená to, že jsem „kolaborantem, se jejímž pomocí islám vždy počítal“? Netuším, kde vzal pan docent Konvička ono číslo 90% xenofobů, ale pokud je tomu teprve po pátečním incidentu tak, pak bychom se měli zamyslet nad ZPŮSOBEM, jak došlo k takovému rapidnímu nárůstu sympatizantů či přímo členů!

Jsem hluboce zklamána a pohoršena a opravdu nevím, komu mám odteď věřit a koho se bát. Doposud jsem si myslela, že nepřítele znám a vím, proti čemu bojuji.

Jediné, co vím, co je můj cíl a jaké mám nepřestupitelné zásady.