Olympijské emoce
Ještě pokorněji přiznávám, že nejen že jsem doposud neznala spoustu sportů a sportovců (tudíž jsem na hony vzdálena tomu, abych měla nějaké modly), ale dokonce ani jejich pravidla. Můj nebohý manžel tak má kulturní zážitek ochuzen o nutnost mi některé samozřejmosti neustále vysvětlovat a opakovat.
O nadějích naplněných i nenaplněných a o přístupu sportovců k jejich výkonům se napsalo hodně a popravdě, psát o tom nechci, nebudu, není vůle má (jak se zpívá v jedné naší písničce).
Pro mne je sport zkrátka příležitost, jak zhodnotit usilovnou snahu o udržení a zvelebení shůry daného talentu a soutěže či závody pak jako příležitost pro porovnání míry obojího… tedy jak velikosti talentu, tak i míru úsilí k jeho zhodnocení zainvestovaného.
Jako nesportovce (tu trošku běhu, plavání, cyklistiky a lyžování považuji spíše za rekreaci nežli za sport) mě proto dojímají všechny situace, kdy se člověk vydá z posledního a pak padne k zemi. Dojímají mě gesta, kterými si sportovci dávají najevo „jsi můj soupeř, nikoliv nepřítel“, „co jsme si to jsme si“.
Až k slzám mě dojímají činy, které v sobě nesou poselství olympijského ducha. Za všechny hovoří příběh, kdy se dvě běžkyně srazily, upadly a jedna se při pádu zranila. Druhá místo aby jí utekla, jí podala ruku a s prohlášením „musíme dokončit závod“ jí pomohla do cíle. Ale nejen to. Běžně se sportovci zvedají ze země, kam druhý upadl vyčerpáním, utírají si slzy radosti i zhrzených naději. http://oh.idnes.cz/olympijsky-duch-021-/oh-atletika.aspx?c=A160817_132618_oh-atletika_rou
Co mě však znovu a znovu dojímá, jsou scény v cíli, po zápase, po závodě. Jak si sportovci nejen podají ruce, ale zpravidla se i obejmou, poplácají po zádech, občas se i pohladí. Ti, co stojí, zvednou ty, co leží, vyčerpáni. Utírají si navzájem slzy … slzy dojetí i slzy zklamání. Plavci například přeplavou dělící lana s plováky, aby si popřáli se soupeři v sousedních drahách. Sportovci na nižších stupních vítězů popřejí tomu na tom nejvyšším… Přiznávám, s nedůvěřivostí dnešní době vlastní jsem uvažovala, zda nejde o hranou pózu. Fakt by jí dodržovalo tolik lidí v jednu chvíli na jednom místě, pod takovou dávkou emocí a takovým počtem objektivů na sebe namířených? No pokud ano, pak by se asi spolu s medailemi a cenami měly rozdávat ceny za herecký projev.
A tak, i když spousta (nejen) našich sportovců naděje druhými v ně (i jich v sebe sama) vkládané nenaplnila, i když ne každý prokázal onoho olympijského ducha, pro mne jsou tyhle hry o naději, o radosti, o pospolitosti, o talentech a jejich využití, o tom, že svět snad ještě není tak zkažený a neblíží se tak neodbytně ku zkáze, jak nám někteří populisté a jim poplatná média podsouvají.
Dáša Stárková
Ne, maminko, tyhle boty mi nekupuj
slyším přes regál prodejny s obuví. A nechtěně slyším i přemlouvání maminky. Argumenty jako kvalitní podrážka, nepromokavé, užiješ je. A současně i téměř plačtivé odmlouvání čerstvě vyčáplého náctiletého syna. A zažívám deja vu
Dáša Stárková
Vnesme advent i do výběru prezidenta
Ve svém předchozím blogu jsem vyjádřila zklamání nad DN, ale současně opakuji, že ji zvolím, bude-li ve druhém kole místo mého favorita. Nyní prosím. Pojďme nehanit protikandidáty a namísto toho chvalme svého favorita, vysvětlujme
Dáša Stárková
Proč v mých očích jediná skutečná kandidátka na prezidenta klesla
Aby bylo jasno, píši o paní Nerudové. Přiznávám, v době, kdy kandidaturu zvažovala, podporovala jsem ji. Imponovala mi představa, že bychom měli prezidentku, jako na Slovensku, dámu, která by důstojně reprezentovala naši zemi.
Dáša Stárková
Kam se poděla ohleduplnost aneb v roušce exotem
Kovidová epidemie zaplať Bůh zažehnána, restrikce pominuly, život se navrací do starých kolejí. Bohužel do těch starých. Tatam se poděla ohleduplnost, na to, co životy chránilo, je považováno za omezení, jejich nositelé za exoty.
Dáša Stárková
Dušičkové pošli to dál aneb je to o lidech
Nepatřím mezi příkladné návštěvníky míst odpočinku mých předků. Nežiji poblíž žádného z nich, a tak často hřbitovy navštěvuji spontánně, nepřipravená. Místo toho vzpomínám a komunikuji s nimi při každém zapálení svíčky,
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Norsko, Španělsko a Irsko uznají Palestinu. Terorismus se vyplácí, reaguje Izrael
Norsko, Irsko a Španělsko formálně uznají Palestinu jako stát. Bez uznání palestinského státu...
Vlaky čím dál častěji narážejí do kamení na kolejích. Na vině je výzva na TikToku
Premium Jen o vlásek unikli neštěstí v dubnu cestující na trati mezi Hradcem Králové a Pardubicemi. Na...
Vychytávka jako z Jamese Bonda. Řidič za jízdy měnil na autě poznávací značky
Pražští policisté si na začátku května všimli vozu, které nemělo odpovídající poznávací značku a...
Češka pašovala drogy z Rumunska v podprsence, celníkům v Praze neunikla
Ve spodním prádle se pokusila propašovat 170 gramů drogy metamfetamin žena, kterou počátkem května...
- Počet článků 334
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1773x