Moje zpověď, přežila jsem srážku vlaku

Netušíte nic, sedíte ve vlaku těšíte se na dceru a píšete si na facebooku se svým mužem. Cesta ubíhá vlakem v pořádku ,dáte si kávu od příjemných stevardek a vůbec netušíte co se vám během několika sekund stane.

To je můj příběh  ze dne 30.01.2017 .Nikdy si člověk neuvědomuje, jak zranitelný může být. Až tehdy, když se podívá realitě do tváře. Jela jsem vlakem směr Ostrava z Prahy a po cestě se nám stala nepříjemná nehoda, která se dotýká všech co byli ve stejném vlaku. Ať už stevartek nebo cestujících, každý má z této situace nepříjemný zážitek, ač s dobrým koncem nikomu z cestujících ani řidiči tohoto incidentu se nic nestalo. Nikdo ale neví, co vše se mohlo odehrát ve zlomku sekundy.Já jsem seděla hned za dětským kupé. Opravdu to není jako v tom filmu, když hrdinka filmu křičí a těleso se k ní přibližuje a ona ví, že to není dobré, a že asi umře. Díváte se realitě do očí. Nejste schopni slůvka, jen vidíte předmět co narazí do vlaku. Vidíte sklo a slyšíte skřípění a cítíte spáleninu.V té chvíli vám fakt nepřeběhnou zlomky života jak to píší v článcích či ve filmech, jen vnímáte tu danou chvíli. Člověk není schopný pochopit co se stalo ,až po delší odmlce , až je konec scény. Jste schopni se svěřit lidem co to s vámi prožívají. Paní od okna co měla miminko byla stejně v šoku jako já. Viděla torso náklaďáku  v okně co proletělo nad vlakem a dopadlo někde v poli. Nikdo co tohle nezažije nemůže pochopit. Jsem ráda, že jsem tohle přežila a jsem doma. Že mám muže co mne miluje, svou dceru, syna,  rodinu, přátelé...Važme si okamžiků co nám život nabízí...