Nadherny kraj, poprve jsme tam byli 2017 a podruhe loni na podzim v rijnu. Samozrejme plte nesmeli chybet. Pieniny jsou celkovem krasny a stoji kazdopadne za navstevu.

Dam odkaz na jedno 360° panorama Tri korun co jsem si tam nafotil https://oldrichov.com/trikoruny.html

Zdravím, Georgu.

Kouknul jsem na to vaše panorama a je to nádhera. Jak jste to pořídil? Je to nějaká specialita nebo jeto "běžně dostupná technologie"?

K té fotce: Je neuvěřitelné, jak se ta polská vesnice naproti Čeveného kláštora rozrostla. V roce ́94 tam bylo pár nepříliš vzhledných chalup a zbytek jen louky a pole. Ta lávka přes řeku pochopitelně nebyla. Ale na ten moderní kostelík si vzpomínám.

Máte ještě nějaká panoramata ikonických míst na Slovensku nebo v Česku?

Krása a za ni

Hezké fotky a hezký kraj

Všechno moc hezký

Děkuji moc za krásnou odezvu. Kláštera se pomalinku rekonstruuje. Já mám historii moc ráda a přiznám se, že mi října nevadí i tak má toto místo své kouzlo. Když potom člověk ještě vidí ty Tři koruny, je v sedmém nebi☺. Pokud se tam ještě někdy vrátíte tak doporučuji si sjezd i na pltich je to klidnější ☺

Hora "Tři korony" je krásně vidět hned na té vaší první fotce. Vypadá to, že je hned za kláštorem, ale je až za řekou, v Polsku. Máte pravdu, je to nádherná hora a díky těm třem skalním stěnkám opravdu vypadá, jako by si ji švédští hokejisté nakreslili na dresy.

Červený kláštor.

V polovině osmdesátých let jsem tam se ženou strávil týden dovolené v kempu. Prošli jsme ten průlom Dunajce skalami Pienin několikrát cestičkou podél řeky. Pltě jsme pozorovali, ale sami jsme jimi nejeli. Samotný klášter byl dost sešlý, jako všechny církevní památky v té době v Československu. Podle vašich fotografií v blogu je vidět, že se jeho stav o něco zlepšil, ale ne příliš. Umím si představit, že v Německu nebo v Rakousku by budova kláštera včetně jejího okolí byla vymazlená do posledního detailu. Snad na tom Slováci ještě zapracují.

V polovině devadesátek jsem v tom místě byl znovu, ale tentokrát na druhé straně řeky Dunajce, ve vesnici Stromowce Nižne. Stanovali jsme na louce přímo na břehu řeky. Tehdy to byla klasická vesnická louka, s kačenami a husami, které nám špacírovaly kolem stanů.

Dunajec jsme opakovaně spluli na kánoích až do Polského Krosčenka.

Na ten štít "Tři korony" jsme vždy večer, v rámci tréningu, vybíhali non stop. Odměnou nám byl pohled na Vysoké Tatry ze opačného směru, než jsme byli zvyklí.

Po návratu z Tří koron jsme přebrodili Dunajec (který tvoří česko-polskou hranici) a šli do Červeného kláštora na pivo. Poprvé, podruhé, a potřetí si na nás počíhali polští pohraničníci a při návratu nás donutili jít několik km pěšky na hraniční přechod. Dnes bychom s přebroděním státní hranice neměli problém, tak aspoň na něco je Evropská unie dobrá...

Díky za připomenutí krásného, ikonického místa na Slovensku.

Byl jsem tam v.r. 1998 na raftech. Ještě tehdy nám říkali, když se uděláte, musíte plavat na slovenskou stranu. Když vás chytí Poláci, skončíte na 3 dny v base.

Tam je nádherně!

Dík za moc pěknou reportáž.