Černobílé toulání

Letošní hřibová sezona mne trochu zklamala. Ještě sice není všem dnům konec a může se stát, že košíky budou plné po okraj hříbky, ale s minulým rokem se to nedá srovnávat a tak se více touláme po Českých a Slovenských krásách.

Moje toulavé boty, zanechaly stopy v našem hlavním městě Praze. Prošla jsem si ZOO a pár rušných ulic. Ani nevím, proč mne tak zaujal veliký billboard pěti dívek choulících se k sobě a nebyla jsem sama, pán v autě byl taky unesen.

Jen tak si lusknu prsty a usadím se u jezera v Adršpachu. Vychutnávám si klid a pohodu.

Někdo mne zde přeci jen nedá pokoj, jsou to věčně nenasytné kačeny a tak se znovu zvedám a mířím do Vysokých Tater

. Jak nádherně zde svítí slunce a opodál leze housenka, jen si nejsem jistá ve kterého motýla se to pak změnila.

Čas na hodinách mi říká, že bych se měla pomalu vrátit, protože golfová sezona se chýlí pomalu ke konci a já bych raději ještě udělala pár fotek golfistů a né jen plazícího se hada na greenu.

Brrr tady je už nějak chladno a podle mlh v údolí poznávám,že podzim mi už dýchá na záda a já si honem balím kufr, abych stihla všechny ty barvy pro příští fotoblog nafotit.

Takže příště už ne jen černobílé toulání.