Už po stoprvní : vyměnit politiky, nebo občany?

Tak si říkám, jestli není tato otázka na místě a napadá mě v poslední době vždy, když poslouchám o čem si lidé povídají a já mluvím s nimi, když sleduji zpravodajství v televizi, čtu tištěné noviny, brouzdám po internetu. Nápad první, vyměnit politiky;  to už tu bylo několikrát a ta poslední výměna, která vypadala velmi nadějně a vlila lidem do žil novou naději a očekávání skončila takřka národní tragédií-vznikem trojkoaliční vlády.

Politici, naši zástupci a zaměstnanci nám v posledních letech trochu zdivočeli a dnes ne doba, ale oni „šílí vymknuti z kloubů“, jakýchkoli pravidel a zábran, ale protože takových či podobných dob bylo nejen v  naší, ale i světové historii mnoho, zas tak moc mě to nepřekvapuje. A koneckonců, byly i vlády horší. Kdysi dávno by se určitě nějaká taková našla.

Dokonce mě napadla i kacířská myšlenka, kacířská vzhledem k mému osobnímu postoji k této vládě a totiž ta, jestli tato vláda přeci jen nemůže být dobrá? Jak mě to napadlo? Docela jednoduše, pokud si připustím, že hlavním atributem pánu a dam ze Strakovy akademie je transparentnost, upřímnost a pravdomluvnost, musí být tato vláda dobrá a slušná, ctící občany své země, protože proč by jinak dělali to, co dělají? Proč by jinak podřezávali větve sami sobě pod sebou  a podráželi si židle na kterých pevně sedí navzájem a drží se jich opravdu křečovitě,  když ne proto, aby občanům ukázali, jak jsou dobří a zaslouží si naši lásku a úctu? Nevěřím, že je to proto, že je vládnutí docela obyčejně baví; je to vlastně sranda, vládnout, takové Monopoly na živo, a pokud si někdo občany plete s hracími žetony a zem s hrací plochou, což je další atribut opravdu velkých vůdců jistého typu, nemůže skončit dobře a my víme, že každý člověk dobře skončit chce, pokud není úplný dement.

Tato vláda ale není dementní, alespoň to není zcela zjevné. Je tu totiž ještě něco, co svádí k prohlášení, že je tato vláda velmi dobrá; její schopnost takřka ještěrčí autoregenerace. Její ministři odpadají jako listy z nemocného stromu, ale ten trošku pokřivený kmen stále čerpá další a další síly ze země, z které vyrůstá a na jeho větvích neustále raší a raší další krásné pupeny profesionality, pravdomluvnosti, transparenci a moci. V dnešních dnech se jedná o jednom takovém půvabném pupenu, který by měl nahradit nejlepšího ministra školství na jeho místě. Bylo by moc dobře, kdyby to vyšlo, nejen protože ctím heslo „Mládí vpřed a krásné blondýnky z VV obvzlášť“, ale i z toho prostého důvodu, že naše společnost je z velké části slušná a naše mladá studentská inteligence, jednou vyjící spolu s Mádlem a Issovou o přemlouvání bab a dědků pro lásku k pravici, podruhé kňourající nad pravicovým zaváděným školeného, by se jistě nezachovala genderově nesprávně a žádné protesty proti Miss Parlamentu tedy nebudou. To ale i proto, že paní je nejen velmi hezká, ale i neobyčejně zkušená manažerka se spoustou životních a profesních zkušeností nejen z resortu školství  a již je načase, aby je zúročila ku prospěchu všech.

Takže lidi, politiky raději měnit nebudeme, oni to docela dobře zvládají sami, jen by měli trochu přidat na rychlosti. No a kdo by jim v tom měl pomoct a podpořit je v jejich regeneračním úsilí, kdy ne občané? A děláme to? Podporujeme politiky ze všech svých sil? Já si myslím, že ne, tak co nás vyměnit?

Včera jsem na náměstí jednoho krásného města zahlédl skupinku čtyř osob, kolem kterých se na stolcích a židličkách povalovali jakési papíry a postával hlouček pěti mužů a žen. Protože jsem od přírody nejen malý a šikovný, ale i zvědavý, nebyl jsem líný ani stydliví a šel se podívat. Nejprve mě napadlo, že se jedná o  zástupce některého  mobilního operátora nebo prodejce kuchyňského nádobí a chtěl jsem postávající občany upozornit na to, že tento typ obchodníků, vyznačující se luzným zjevem, sladkým hlasem a půlmetrovými špičatými botami ve většině případů nabízí naprostý šmejd za nevýhodných podmínek.

Ale ouha, spletl jsem se a musel si připravenou řeč strčit do kapsy na jindy. Toto, sice ne zjevů luzných, ale nadšení velkého, byly zástupci jakési občanské iniciativy (ani ProAlt, ani nikdo z Holešovské výzvy, ani žádní ekologičtí aktivisté), kteří nabízeli k podpisu hromádku petic. Nejprve jsem chvilku postával, poté jsem se zeptal od „koho jsou“, odpovědi se mi i dostalo, ale vzhledem k její zmatenosti jsem moc nepochopil.  Důležité bylo, že na stolcích a židličkách byla Petice za odstoupení vlády, Petice proti zavedení školného, Petice proti soukromým exekutorům  a pak ještě jedna, psalo se tam něco o nějaké přírodě, jen jsem si nevšiml, jestli tam je i Petice proti větru, dešti, hladu a za světový mír. Aktéři pobíhali kolem stolků a nabízeli petice k podpisu jako buřty na pouti a i přesto, že s jejich myšlenkami souhlasím stoprocentně, alespoň co se týká soukromých exekutorů, což je opravdový zločin na národu českém, nezaujali, protože „čeho je moc, toho je příliš“ a když už člověk jednou něco dělá, má to dělat pořádně, a ne jako když pejsek s kočičkou pekli dort, že je to tak?

Což o to, já takové petice podpisuji rád, i tu proti hladu bych podepsal, kdyby mi jí někdo předložil. Jen si nejsem docela jistý, jestli to byl ten nejlepší způsob, tato velkovýroba podpisů. Sice si těch lidí co na náměstí postávali a snažili se lovit kolemjdoucí vážím (zcela vážně a upřímně), já sám nedělám pro zlepšení poměrů ve společnosti takřka nic, snad jen že nekradu a moc nelžu, ale pokud mi někdo i tak nadšený a snažící se o nápravu věcí veřejných na otázku „Myslíte, že by nebylo dobré, aby jste se spojili s dalšími občanskými iniciativami, aby se spojili i odborové svazy a šli do toho čeho chcete dosáhnout společně“ odpoví něco ve smyslu, že iniciativ je víc, každá něco chce, ale určitě mají nějaký společný průsečík hodnot, moc mě nepotěší.  Je to docela jako s těmi pruty Svatopluka, nebo odborovými svazy, každý si tlačí svou vlastní kuličku, ale aby uplácali jednu velkou kouli, která by mohla to, proti čemu brojí porazit je (nás) nenapadne, nebo to opravdu neumíme?

Tak opravdu nevím, co bude lepší, vyměnit politiky, občany, nebo to vše necháme být a budeme si tlačit každý tu svou kuličku?