Hájek z Hradu přestřelil

To, že pan vicekancléř prezidenta republiky, Petr Hájek má velmi vyhraněné názory kupříkladu na vznik života na Zemi, či vysvětlení událostí teroristického útoku na newyorská „dvojčata“ se můžeme přesvědčit z jeho bibliografie či mnohých vystoupení. S těmito názory lze buď souhlasit nebo s nimi polemizovat. Jeho výroky ohledně svobody slova extrémistů však mají poněkud jinou balistickou křivku.

Reaguji na článek deníku Mf Dnes ze dne 11.listopadu 2010, kde se praví, že pan vicekancléř hájí svobodu slova pravicových extrémistů, reaguje na proces s představiteli neonacistické scény, kteří jsou obžalováni z podpory propagace hnutí k potlačení práv a svobod. Hájek přirovnává extrémisty k bývalým disidentům: „Jak to, že Plastici, Jan Ruml a další bývalí hrdinní ,disidenti´ nedemonstrují za svobodu slova?“ ptá se Hájek.

Nebudu se vyjadřovat k tomuto konkrétnímu případu, jehož podrobnosti mi nejsou známé (totéž lze předpokládat i u pana Hájka) a pokusím se panu Hájkovi odpovědět na sugestivně položenou otázku.

Zachování základních práv a svobod každého jednotlivce (a svoboda slova je základním právem ) je pro demokracii fundamentální. Demokratický systém je postavený na principu soutěže názorů. Jinak řečeno, nebudu-li svobodu slova hájit, ohrožuji systém, který ji zaručuje.

Co je protipólem demokracie? Totalitní systém postavený na diktatuře vládnoucí elity shora (bez ohledu zda zleva či zprava).

Kdo z historie ohrožoval demokracii? Extrémisté zleva i zprava. Ti, kteří by v regulérní soutěži neuspěli (nebo by brzy či později byli ze soutěže regulérně vyřazeni) tak společnosti nastolili jiná pravidla neslučitelná s demokratickým principem, jež by je sám eliminoval, pokud by obsahoval sebezáchovné mechanismy. Tedy aktivní obranu proti těm, kteří ohrožují samotnou demokracii a její fundamentální princip.

První v totalitním režimu vzala za své svoboda slova. Chci-li, pane Hájku, hájit svobodu slova, musím hájit demokratické principy a stavět se proti těm, kteří je neuznávají. Bezbřehá demokracie je potom jen předstupeň k totalitě, jak víme z Německa po nástupu Adolfa Hitlera, či z Československa po Únoru.

A nejde tu jen o svobodu slova. Útoky na zdraví a životy lidí kvůli jiné barvě pleti jsou bohužel známé.

V demokracii je důležitá též nezávislost moci soudní. Pan vicekancléř by se měl zamyslet nad svými výroky, jež mohou svým obsahem přes média vytvářet jakousi „hradní“ objednávku.

Výstřelům hradního obranáře Hájka slušel více dřívější folklórní charakter. Tato zbloudilá střela, doufejme, minula cíl.

P.S.: Vzhledem ke značně členité diskusi pod článkem nemohu reagovat na všechny komentáře, které jsou ale v zásadě téhož obsahu. Odpovídám proto touto cestou. Nesouhlasím s pojetím demokracie tak, že si každý může dělat a říkat co chce. Moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého. Pokud tu je skupina, jež ohrožuje samotné principy demokracie (levý i pravý extrém), pak musím hájit demokracii, pokud tak neučiním, není v budoucnu hájit co. Příklady z historie si může každý dosadit sám.