Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Nehodíš se? Budeš zredukován!

Na nejmenovaném diskusním serveru jsem se začetla do zajímavého životního příběhu. Jistá matka čekala dvojčata. Jednomu z dvojčat byla na základě amniocentézy (odběru plodové vody) diagnostikována vrozená vývojová vada. Downův syndrom. 

  

  Matka se rozhodla pro ukončení nedokonalého života. Je to její právo. Rozhodnutí, které mi nepřísluší soudit. Tragické dilema, jež nikdy z nás nechce zažít … 

  Nemohu se však ubránit úvahám, které mi samy běží hlavou. Především na etickou rovinu zákroku, který s jistotou zabije jedno z dvojčat. A druhé, to zdravé,  postaví před zvýšené riziko, že bude potraceno se svým nemocným sourozencem. Případně že se narodí předčasně. 

  Nedokáži pochopit, jak snadno je lékaři ženám nabízen zákrok, který ukončí život nenarozeného.   Slova. Jsou to slova, která formují naši realitu. Místo zabití použijeme výraz ukončení nebo ještě lépe přerušení těhotenství. Abychom se nedotkli svých křehkých citů, nebudeme se bavit o potratu dvojčete, ale o takzvané redukci. 

  Je to vážně divné. Nebudu se ovíjet falešnými prohlášeními a tvrdit, že bych sama nikdy nedokázala zabít. Dokázala. Kdyby někdo ohrožoval moje děti, zabila bych. Kdyby někdo ohrožoval mě samotnou. Ano, dokázala bych zabít. Možná bych dokázala zabít i bezbranné dítě ve svém lůně. Nežije se mi s tím dobře. S tím vědomím, že bych toho byla schopna.   

  Ale doufám v to, že bych aspoň zabití nazývala zabitím. Že bych se dokázala skutečnosti podívat do tváře. Syrové pravdě. Nahé pravdě o smrti.   

  Stejně je to zvláštní. Když jsem se chytala k porodu doma, bývala jsem některými obviňována z toho, že hazarduji se životem svého dítěte. Že je nemorální, abych rozhodla o tom, kde a jak bude mé miminko porozeno.  

  Přitom rozhodnout o životě dvacetitýdenního plodu (a v případě našeho příběhu dokonce dvou plodů) je vnímáno jako plné právo matky.      

  Ve dvaceti týdnech mohu nežádoucí život klidně zredukovat. S požehnáním medicíny i chápavého okolí.  Ve čtyřiceti týdnech už neleží rozhodování o životě mého dítěte v mých rukou.  

  Kde je ta hranice?  

  Tvoří tu hranici právě slova? Výrazy jimiž popisujeme a zároveň utváříme skutečnost?  

  Kde je hranice?  

  Mohu se jen zeptat.  Odpověď si musí každý najít sám v sobě. 

 

PS: Diskusi o redukci dvojčat nám na onom nejmenovaném serveru admin zrušil. Prý je neetické se ptát … nebo se dožadovat odpovědí.

Autor: Gabriela Chrastilová | úterý 17.3.2009 15:30 | karma článku: 27,81 | přečteno: 3636x
  • Další články autora

Gabriela Chrastilová

Být jako vakovlk

Onehda jsem zase u dopolední kávy (která je součástí složitého procesu ranní resuscitace) pročítala články na netu (byly doby, kdy jsem se oživovala četbou beletrie, ale od té doby, co mám děti, mi pomřelo značné množství mozkových buněk a moje záliby se poněkud zjednodušily). A narazila jsem na jeden poměrně zajímavý o vymřelých živočišných druzích (chudáci, co dopadli stejně jako ty moje neurony).

28.8.2011 v 8:00 | Karma: 14,29 | Přečteno: 1741x | Diskuse| Ostatní

Gabriela Chrastilová

Hlavně přirozeně

Poměrně často se setkávám názorem, že takzvaný „přirozený porod“ (a jeho ještě o mnoho zvrhlejší a nebezpečnější mutace domácí porod) je jakýmsi voláním po návratu do časů dávno minulých, že je aktivitou, která v moderní společnosti nemá své místo, a že je to prostě úplná pitomost chtít se vrátit do časů našich bab a prabáb, odkázaných při slehnutí toliko na pomoc bab (porodních).

17.8.2011 v 16:44 | Karma: 13,74 | Přečteno: 1844x | Diskuse| Ostatní

Gabriela Chrastilová

Jak se budu jmenovat?

Je tomu již třiatřicet let, co moje máti vybírala jméno pro svoje očekávané dítě. Rodinná historka traduje, že maminka byla celé těhotenství přesvědčená, že pod srdcem nosí miminko mužského pohlaví. A tak se i její myšlenky točily kolem jmen pro chlapce. Měla jsem být Ondřej nebo Filip. Maminka byla natolik soustředěná na očekávaného syna, že z hlavy úplně vytěsnila jinou možnost, tedy že by se jí narodila holčička.

16.8.2011 v 19:25 | Karma: 15,90 | Přečteno: 1791x | Diskuse| Ostatní

Gabriela Chrastilová

Jak jsem se (ne)stala spisovatelkou

Psaní je magie, stejně jako kterékoli jiné umění je to živá voda. A voda je zadarmo. Tak pijte. Pijte, co hrdlo ráčí. (Stehen King, O psaní).

6.7.2010 v 19:30 | Karma: 14,55 | Přečteno: 1627x | Diskuse| Ostatní

Gabriela Chrastilová

Pět metrů krásy

Jsem nepoučitelná. Sotva jsem se zbavila šátku na nošení dětí a spolu i s ním nutnosti šktrit se na pruhu látky, začala jsem koketovat s myšlenkou na další zavinování do pruhu textilie.

16.3.2010 v 13:30 | Karma: 24,54 | Přečteno: 2657x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Brutální útok nožem v Mannheimu, policista po něm bojuje o život

31. května 2024  13:12,  aktualizováno  18:49

Šest lidí v pátek utrpělo zranění při útoku nožem na náměstí v centru německého Mannheimu, uvedla...

Ženě se do ruky zakousl pes. Muž, který jí přispěchal na pomoc, zvíře zabil

29. května 2024  15:12

Ženu v Žihli na Plzeňsku vážně pokousal volně pobíhající pes. Na pomoc jí přiběhl příbuzný, který...

Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla

29. května 2024  13:51

Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...

Velký podfuk s výsluhou, nemocenská i v civilu. Policisté obírají stát o miliony

31. května 2024

Premium Státu rapidně rostou výplaty výsluh pro policisty, hasiče, celníky či dozorce. Loni Česká republika...

Povodně zpustošily západní Čechy. Zasahovaly vrtulníky, sesuv zastavil trať

2. června 2024  12:06,  aktualizováno  21:58

Části Česka o víkendu zasáhly bouřky provázené místy silným deštěm. Zejména na jihozápadě Čech...

Zaplavený jih Německa zasáhnou další lijáky. Řezno vyhlásilo stav katastrofy

3. června 2024  8:01,  aktualizováno  16:02

Jih Německa, který čelí záplavám, čelí dalším lijákům, varují meteorologové. Podle Německé...

Soudcům doplatíme šest krácených platů zpětně ve výplatě za červen, slíbil Blažek

3. června 2024  15:55

Soudci dostanou v návaznosti na nález Ústavního soudu z minulého týdne nové platové výměry od...

Nechtěla to hlásit, líčila matka, jejíž dcera viní nevlastního dědu z osahávání

3. června 2024  15:49

Výslechy příbuzných pokračovalo jednání u českobudějovického krajského soudu, který se zabývá...

Otevřená válka na největším soudu? Čelíme bossingu, stěžují si úředníci

3. června 2024  15:41

Z Městského soudu v Praze, který je největší v zemi, odchází stále víc zaměstnanců, a to nejen v...

  • Počet článků 27
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2723x
Matka, manželka, kynoložka, kočkomilka, buddhistka, sympatizantka normálního porodu, sáríholička, nadšená divačka bollywoodské kinematografie. Autorka knih pro maminky (Agáta a já, Eroika 2008) i pro ostatní lidi a ne-lidi (Smrtí život začíná, Jota 2010). Spoluautorka knihy Bonding - porodní radost (DharmaGaia, 2011).
Publikuji i články pro časopisy (Máma a já, Děti a my) a zahlcuji Síť.
Více čtení o mně a ode mě na www.gaurichrastilova.cz