Pět metrů krásy
To, že sárí chybí knoflíčky nebo zip jsem dlouho považovala za zásadní překážku k tomu, abych ho mohla nosit. Navíc jsem se domnívala, že je to druh oděvu, který sluší pouze krásným Indkám, který se nehodí do našeho klimatu a ve kterém bych prostě vypadla divně. Rovněž jsem neměla nijak velkou důvěru v komfort nošení sárí.
Přitom moje první setkání s tímto nádherným oděvem se odehrálo už před mnoha lety a proběhlo vcelku příjemně. V jakémsi přechodném nadšení jsem si pořídila jeden viskózový kousek, více méně správně jsem ho kolem sebe ovinula a pak jsem v něm šla do společnosti. Tím to skončilo. Byla to zkušenost, která mě nijak nepoznamenala, ani kladně, ani záporně. Prostě jsme s indickou módou minuly
Podruhé jsem sárí potkala u kamarádky. Kamarádka v rámci probíhajícího babince všechny přítomné postavila do řady a ovinula nás do tkaniny jak poslušné kokony. Vzpomínám si, že už tehdy jsem chtivě sahala po oranžové, žluté a červené, kamarádka mi však nekompromisně vnutila jakýsi černobílý kousek s tím, že s mou barevnou typologií si nemohu příliš vyskakovat. Moje barevná typologie asi byla v pořádku, ale já sama jsem vypadala jako kostkovaný neforemný pytel. Nechápala jsem, jak se může tvrdit, že sárí krásně vytvaruje postavu. Leda že by měl autor tohoto výroku na mysli geometrické tvary jako třeba kouli nebo kvádr.
Po tomto sáríovém fiasku jsem se rozhodla , že si už nikdy nebudu hrát na princeznu a vydala jsem se na cestu, kterou se mnou následuje tolik mých souputnic na rodičovské dovolené. Vklouzla jsem do uniformy matky z pískoviště (džíny, triko, tenisky), na hlavě jsem si vytvořila účes, o který není nutno pečovat, a utěšovala jsem se, že sice nemám žádný styl, ale zato jsem oděna prakticky a pohodlně.
Úspěšně jsem směřovala k těstovité imidži maminy. Občas jsem se pokusila o neurčitý záchvěv originality, většinou to však nedopadlo podle mých představ. Byla jsem přesvědčena, že někde za všedním zjevem ukrývám cosi lepšího, zajímavého a možná i přitažlivého, ale začínala jsem se smiřovat s tím, že mi není dáno to objevit a ukázat světu.
První lehké ozvěny změny jsem začala pociťovat po druhém porodu. Něco se stalo. Toho rána se u nás v ložnici nenarodila jen moje dcera. Narodilo se i něco, co mi scházelo. Co jsem postrádala tak dlouho, až jsem zapomněla, že mi to chybí. Moje sebevědomí. Poprvé v životě jsem si přišla jako žena. Dokonce i s poporodními kilogramy navíc, s únavou vepsanou pod očima, s mlékem protékajícím přes kojící podprsenku. Tam na tom místě, v tu chvíli, kdy jsem byla sama a sama jsem dokázala, že zvládnu porodit. Že to dokážu bez cizí pomoci. Porodila jsem miminko a porodila jsem i svou ženskost.
Nešlo to ráz naráz, ale krok za krokem jsem zjišťovala, že být ženou je zábava. Že si to můžu užít.
A v tomto rozpoložení se odehrálo moje třetí setkání se sárí. Konečně jsem byla připravená. Tentokrát to byla vášeň, co zahořela jasným plamenem.
Nechala jsem všechny teorie o barevném ladění stranou a jala jsem se používat srdce a intuici. Ke svému bledému evropskému obličeji jsem kladla výrazné oranžové a sytě růžové odstíny. A vypadalo to kupodivu dobře. Lépe, než jsem čekala. Já, která jsem se styděla jít na koupaliště v plavkách, jsem koketně odhalila kus břicha. A líbilo se mi to. Moc se mi to líbilo. Do uší jsem si nasadila výrazné náušnice a oči jsem si obtáhla černou tužkou. Možná jsem nevypadala jako bollywoodská star, možná jsem nedosahovala ani krásy běžné indické venkovanky, ale ten pocit stál za to. Vlála jsem a vznášela jsem se a dokonce jsem si u toho ani nešlapala na vlečku.
Najednou se mi nechtělo splývat s davem, nebavilo mě být šedou myškou. Potřebovala jsem zářit a hýřit barvami. Odmítla jsem se nechat rozptylovat obavami, zda na podobné výstřednosti nejsem už stará, zda to není pominutí smyslů, kterého budu litovat, zda se dobrovolně nepasuji do role obecního blázna a zda jsem si za ty peníze raději neměla pořídit bytelné tepláky.
Sárí totiž není jen pruh látky. Sárí je magie. Sárí žije a dýchá a vypráví příběhy a když se k němu chováte hezky, přilne k vám jako přítulný domácí mazlíček. V sárí můžete snít a být nekonečně ženská, i když v něm třeba vytíráte podlahu nebo honíte děti po zahradě.
Sárí je cesta. Cesta, po které lze kráčet s rozkoší z každého kroku.
Gabriela Chrastilová
Být jako vakovlk
Onehda jsem zase u dopolední kávy (která je součástí složitého procesu ranní resuscitace) pročítala články na netu (byly doby, kdy jsem se oživovala četbou beletrie, ale od té doby, co mám děti, mi pomřelo značné množství mozkových buněk a moje záliby se poněkud zjednodušily). A narazila jsem na jeden poměrně zajímavý o vymřelých živočišných druzích (chudáci, co dopadli stejně jako ty moje neurony).
Gabriela Chrastilová
Hlavně přirozeně
Poměrně často se setkávám názorem, že takzvaný „přirozený porod“ (a jeho ještě o mnoho zvrhlejší a nebezpečnější mutace domácí porod) je jakýmsi voláním po návratu do časů dávno minulých, že je aktivitou, která v moderní společnosti nemá své místo, a že je to prostě úplná pitomost chtít se vrátit do časů našich bab a prabáb, odkázaných při slehnutí toliko na pomoc bab (porodních).
Gabriela Chrastilová
Jak se budu jmenovat?
Je tomu již třiatřicet let, co moje máti vybírala jméno pro svoje očekávané dítě. Rodinná historka traduje, že maminka byla celé těhotenství přesvědčená, že pod srdcem nosí miminko mužského pohlaví. A tak se i její myšlenky točily kolem jmen pro chlapce. Měla jsem být Ondřej nebo Filip. Maminka byla natolik soustředěná na očekávaného syna, že z hlavy úplně vytěsnila jinou možnost, tedy že by se jí narodila holčička.
Gabriela Chrastilová
Jak jsem se (ne)stala spisovatelkou
Psaní je magie, stejně jako kterékoli jiné umění je to živá voda. A voda je zadarmo. Tak pijte. Pijte, co hrdlo ráčí. (Stehen King, O psaní).
Gabriela Chrastilová
Bonding není bondage
Na první pohled vypadají obě slova podobně. Však se také značná část lidí, kterých jsem se ptala, zda se setkali s pojmem bonding, začala pýřit a mumlat cosi o úchylných sexuálních praktikách.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Práce k lidem patří, hodnotí účastníci první máj. Oslavy zdůrazňují i politici
Odstartovaly každoroční oslavy prvního máje. V Praze se koná tradiční studentský majáles a lidé se...
KOMENTÁŘ: Padne-li Ukrajina, migrační pakt uprchlíky nezastaví
Premium Hlavním předvolebním tématem před evropskými volbami do europarlamentu je migrační pakt, migrační...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O jeho smrti...
VIDEO: V jižní Číně se propadla dálnice, o život přišlo nejméně 24 lidí
Nejméně 24 lidí zahynulo při propadu části dálnice na jihu Číny. Informovala o tom dnes agentura AP...
Prodej bytu 3+1 Teplice - Řetenice
Americká, Teplice
2 000 000 Kč
- Počet článků 27
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2722x
Publikuji i články pro časopisy (Máma a já, Děti a my) a zahlcuji Síť.
Více čtení o mně a ode mě na www.gaurichrastilova.cz