Jeníček a Maruška čili umělá inteligence.

Když chodívala na praxi do sociálních služeb, zjevila se mi přímo před očima skutečná realita stárnutí a nelehké práce ponejvíce žen fyzické i psychické. Plně si uvědomila nejen stárnutí populace tak jak uvádí demografické

křivky či nás děsí mnozí politici, ale také lékařského a ošetřujícího personálu. Obdivovala všechny ty křehké ženy co svou profesi musí brát jako skutečné poslání. Vždy se zajímala o roboty, fascinovali mě. A právě zde ve zdravotnictví a ústavech sociální péče se neocenitelnými pomocníky může stát v blízké vzdálené budoucnosti  umělá inteligence. Polohovat postel, obrátit a omýt nepohyblivého těžšího pacienta, nakrmit naprogramovanou stravou v určený čas s ohledem na zdravotní stav pacienta, umýt, odnést či přinést nočník, pohladit po vrásčité dlani a promluvit pár laskavých slov na která mnohdy čas nezbývá.

Jeníček a Maruška, jak si je pojmenovala v diplomové práci mohou být neocenitelnými pomocníky v domácnostech především osamělých seniorů. Pomocí čipu či vsazené kamery dokážou upozornit na zhoršující se zdravotní stav, přivolat záchranku, zareagovat na dým či požár a přivolat hasiče. Robot dokáže podat oběd, poklidit či nakrmit seniora. A především přímým napojením na integrovaný záchranný systém nabídnout pocit bezpečí. Tito roboti mohou usnadnit život i tělesně postiženým spoluobčanům a jejich rodinám, pacientům po lehčí mrtvici a především osamělým seniorům, kteří tak mohou co nejdéle zůstat ve svém přirozeném prostředí. Zvládnou lehčí jídlo, poklidí, dovedou seniora na záchod, omyjí či vykoupou, ohlídají spánek, vzetí si léku, ochrání byt či dům. Kolik jen práce mohou Jeníček a Maruška usnadnit pečovatelce a zdravotní sestřičce se zvedáním těžkého břemene, snížit nemocnost především s bolestí zad a celkové vyčerpání personálu. A v neposlední řadě ušetřit peníze třeba na modernizaci prostředí a lepší zdravotní pomůcky pro pacienty.

Výhody umělé inteligence jsou nesporné. Dokážou pracovat 24 hodin bez nároku na odpočinek, nevadí jim dělat přesčasy, nepožadují dovolenou ani vyšší plat. Ulehčí pracovní podmínky pečovatelům a život seniorům. Zachovají důstojnost člověka i v těch nejintimnějších chvílích, zastoupí chybějící personál a umožní žít seniorům v bytě či domě, kde jsou po většinu života zvyklí. Starý zakořeněný strom už se přesazuje těžko.

Takové Japonsko, jež je hezký kus před námi se snaží vyřešit problém s nedostatkem pečujících o staré a handicapované lidi nikoliv s pomocí přistěhovalců, kteří až tak velkým přínosem být nemusí, ale právě té nejmodernější technologie. " nemyslím, že levné pracovní síly ze zahraničí hned tak do naší země vpustíme a že se to v nejbližších letech změní," říká president společnosti, která vyvinula elektrický vozík pro invalidy, jež se automaticky dokáže vyhýbat překážkám. A Nacki Tomka uvádí, že starší lidé by raději uvítali při tak intimní péči jako je intimní hygiena pomoc robota raději než jiného člověka zvláště opačného pohlaví. Robot umístěný vedle postele pacienta pomáhá pohybovat ochablými částmi těla.

Saudská Arábie se dokonce stala první zemí, která udělila občanství robotovi Sofii, který dokáže téměř vše včetně zatančit valčík v noblesních šatech. Vykonstruován je jako člověk takže se nikdo nemusí lekat chladného stroje jaký známe z fabrik či scifi. A právě tento typ robota se může stát nezastupitelným  společníkem pro staré osamělé lidi v  komunikaci, procházkách, hrách, procvičování paměti či pomocníkem v péči o domácnost a domácí mazlíčky. V brzké době může ulehčit ženám ponejvíce středního věku tzv. sengvičové generaci starajícím se o své potomky, rodinu a ještě své stárnoucí či staré rodiče. Jde-li to v těžkém průmyslu, proč by to nemohlo jít ve zdravotnictví a sociálních službách.

A když jejich práci Andrej Babiš či jiný politik zdaní a budou odvádět nejrůznější odvody jako obyčejný smrtelník, nemusíme žít v obavách že nebude na důchody protože pomalu nebude, kdo by pracoval a odváděl daně. Produktivních lidí bude méně než důchodců a právě v tomto čase může umělá inteligence sehrát svou zásadní roli. Roboticky už mělo být řízeno metro na zamýšlené lince D a tento pokrok se nezastaví, neboť i vývoj jde kupředu mílovými kroky. A jednou zcela nadejde doba, kdy v poloautomatickém autě přijede pomoci osamělému seniorovi robot. Tak jako se děti radují z robotických pejsků a kočiček co umění štěkat, mňoukat a dokonce i čůrají jako ti živý, budou se moci i senioři a handicipovaní, a třeba nejen oni radovat ze svých společníků, kteří jim usnadní život. Mám mít z nástupu robotů strach. Proč. Vždyť kolik už jich je mezi námi. Umělá inteligence nás určitě jen tak nezničí nebo alespoň ne v nejbližším čase. Na sebezničení pracujeme už dávno sami.