Do neziskovky . Už nikdy víc.
Neziskovky měly alespoň v mých očích naivního vnitřního dítěte pomáhat měnit svět k lepšímu. Tvrdou realitu jsem okusila až když jsem nastoupila do jedné z nich. Měla jsem vykonávat funkci recepční, prodávat suvenýry a zároveň být společnost reprezentující pracovník infocentra a uklízečka v jedné osobě. Po vystudování VOŠky a několika semestrů VŠ jsem začala vnímat svět růžovými brýlemi které mi nasadila škola. S vidinou lepšího a vcelku zajímavého zaměstnání kdy už dám úřadu práce nadobro sbohem jsem přijala hned první nabídku v místě svého bydliště. Práce zaměřená na přírodu a její ochranu mi měla přinášet radost a naplňovat mě. Vždy jsem toužila pracovat se zvířaty a ty malé tvorečky s nimiž jsem se v práci setkávala jsem si zamilovala. Dokonce mi začínali být mnohem bližší než lidé skrývající faleš a jediné na čem jim záleží je touha po moci a penězích které jsou a vždy budou až na prvním místě. Ve zkušební době vše probíhalo celkem obstojně jen mě trochu zarazilo, že zde neprobíhají žádná školení, semináře, nabízený plat jen o málo vyšší než minimální mzda, žádné benefity ani hýčkání zaměstnanců, kterak je nám podsouváno trhem práce žížnícím po každé schopné ruce, noze a hlavě. Recepční své místo na jedné straně nesměly opustit a na té druhé jim bylo vyčítáno, že tam jen dřepí. Co ale měly ty ženy jiného dělat, když na prohlídku exponátů skoro nikdo nechodil. Chyběla propagace, reklama a vůbec obyčejný lidský přístup. Pravá ruka nevěděla co dělá levá, vznikal chaos a nedorozumění což mě spíše demotivovalo. O názor zaměstnanců příliš nikdo nestál a proč taky. Jsou to přece jen zaměstnanci, tak ať mlčí a drží krok nebo si najdou jinou práci a neotravují.
Sem tam něco poklidit, postarat se o květiny, připravit zasedačku mě nezabilo, ale něco mi tu zkrátka stále nehrálo. A tak jsem se raději začala poohlížet po jiné práci i za cenu toho, že budu raději dojíždět několik kilometrů. Jen s tou chybou, že na nabídky nezareagovala včas s vírou, že se situace ve firmě nakonec zlepší. Srdcem jsem byla u zvířátek, tamní prostředí i krásné expozice muzea mě fascinovaly, ale složenky za mě nikdo nezaplatí a žít ze vzduchu se také nedá. Nakonec jsem se během dovolených stala více uklízečkou jak recepční. Jelikož žiji sama, potřebuji každou korunu. Nevadily by mi ani nějaké ty přesčasy, každá koruna dobrá, jenže zaměstnavatel se nám snažil hodiny spíše krátit. A to mě pěkně namíchlo. Vždy se o sebe dokázala postarat, vydělat si peníze bez toho abych očekávala, kdo mi co dá. Zatímco mladší kolegyni žijící u rodičů to až tak nevadilo, já jsem dostala přímo atomový záchvat. A když jsem byla nucena takřka v osmatřiceti stupňovém pařáku nucena vyklízet jakési harampádí z půdy, kde bylo nedýchatelno, žádná klimatizace, ochranné pomůcky, řekla jsem své důrazné NE a vzala jsem si raději dovolenou.
V době prázdnin firma nabrala dva brigádníky kluky a my starší ženy jsme skončily u koštěte, protože oni to přece dělat nebudou. Dostala jsem svůj druhý atomový záchvat a řekla jen" vážení," končím s vámi dohodou o rozvázání pracovního poměru. Svou lidskou důstojnost si vzít nenechám. To se snad může stát jen tady v této banánové republice. Funkci sekretářky vykonává žena se základním vzděláním a ženy s vyšším uklízí. Z neziskovek mám osipky, i když všechny do jednoho pytle házet nemůžu, zvláště ty starající se o staré, nemocné a handicapované lidi. Na pracovní nabídky už reaguji okamžitě a už se těším až se konečně nadechnu svěžího vzduchu. Jen doufám, že opět nenaletím. Novodobí otroci a otrokáři stále existují i třicet let po hadrové revoluci. Pak se stát nestačí divit, že zvláště ženy před důchodem a v něm upadají do chudoby a on musí vyplácet další dávky. Ne každá dokáže říci ono razantní NE a se svým chlebodárcem se raději rozloučit hned než tiše trpět či jen přežívat. A já udělám státu o jednu radost navíc. Tak jako mnoho dalších, raději za pár let odejdu do předčasného důchodu, protože to, jak se v mnohých fimách a společnostech jedná se staršími zaměstnanci je šokující. A když se většina neziskovek zruší, najdou se možná i peníze pro lidi, o které trh práce příliš zájem jevit nebude protože jsou staří, pomalí a nemají ten správný image.
Po této neblahé zkušenosti souhlasím s tvrzením, že většina neziskovek jsou jen klíšťata přisátá ke státním penězům, které by mohly být využity mnohem účelněji. V těchto organizacích se zklamala a žádnou DMS či jiný dar už ode mne neobdrží. Nejsem tak bohatá, abych sponzorovala zlatý důl. Budu-li chtít pomoc, donesu dar osobně tak jako činila doposud opuštěným dětem v dětských domovech, pejskům v útulcích...Ale třeba se mýlím a vše vidím jen černobíle a až vychladnu a bude líp, nějaká ta barvička se přece jen vrátí. V této zemi vládne tvrdý byznys, nikoliv vzdělání, schopnosti a pracovitost. To už by tato země za třicet let musela být úplně někde jinde. Stále více zaznívá, že EU z nás vytvořila občany druhé kategorie. Tak to ještě nemá na mnohé zaměstnavatele co ze svých zaměstnanců tvoří té třetí, čtvrté. Fakt ne.
Vladislava Chourová
Bydlím u své kočky.
Mnohý řekne jen kočka. Obyčejná svéhlavá kočka, která uzná za vhodné, kdy se má přijít pomazlit nebo si vůbec najít na svého páníčka čas. Moje kočičky však jsou vznešené, umazlené bytosti s velkým kočičím srdíčkem. Prostě dámy i
Vladislava Chourová
MS v hokeji 2023.
Miluji hokej. Vlastně mě k němu přivedl můj tatínek. Zatímco on pln hrdosti celým svým srdcem fandil českému týmu, já jsem zase především v mladším věku fandila své zemi zaslíbené Kanadě, v níž jsem toužila žít. Jenže jak se říká,
Vladislava Chourová
Staří jako Metuzalém a upachtění jako Mojžíš aneb důchod in memoriam.
Metuzalém žil neuvěřitelných 969 let. Tak praví kniha Genesiis. Dle vědeckého bádání se však může jednat o písařskou či překladatelskou chybu a Metuzalém by se na tamní dobu dožil úctyhodného Bohem požehnaného věku 81 let, kdy
Vladislava Chourová
Darinka. Tam za duhovým mostem
Tolik let už uplynulo od doby, co jsem opustila říši lidí, svých milovaných a přešla přes duhový most. Je to přesně dvanáct let. A přesto si vše pamatuji úplně přesně. Jako by to bylo včera. Před lety si mě pořídila navzdory svým
Vladislava Chourová
Myšpulka z trojské ZOO se loučí se svými přáteli. Ví, že navždy.
Dlouho jsem se neozvala, já vím. Přece jen už jsem kočičí babička a i když stále vitální, věk už se stále více hlásí o slovo a stejně tak,
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Nehoda kamionu na osm hodin zastavila provoz na D35 u Olomouce
Kvůli nehodě kamionu byla dnes časně ráno uzavřena dálnice D35 u Olomouce-Nemilan ve směru na...
Na Česko udeří od jihovýchodu bouřky. Hrozí kroupy a také přívalové deště
Silné bouřky dnes zasáhnou Moravu a jihovýchod Čech, v neděli pak celé Česko, uvedli meteorologové....
Slovenský soud rozhodne o vazbě pro atentátníka. Vláda zasedne ve středu
Soud na Slovensku rozhodne o návrhu na vazební stíhání muže obviněného ze středečního atentátu na...
Charkovská oblast evakuovala deset tisíc lidí. Situace je kritická, míní expert
Sledujeme online Ukrajina od zahájení ruského pozemního útoku v Charkovské oblasti v minulém týdnu evakuovala už...
Prodej rodinného domu 96,7 m2, pozemek 1 m2
Úvaly, okres Praha-východ
3 599 000 Kč
- Počet článků 104
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1128x