Je snad někdo více než absolventi práv, kteří vědí méně než učebnice práva pro střední školy? Nenechme se mýlit, ale mnohem nebezpečnější jsou úředníci. I když se nehonosí podvodně získanými tituly. Proč? Proč záleží politikům více na platech státních úředníků než na vlastním kontu?
Vzpomínám si, jak se před několika lety zvedly platy úředníků. Už tehdy byly jejich platy vyšší, než by se slušelo. Ovšem neoficiální zdůvodnění bylo velmi přesvědčivé - vládnoucí strany si chtějí zavázat sta tisíce úředníků před volbami. A získat jejich hlas. Před několika dny jsem pročítal internetové deníky. ČSSD nechce připustit snížení platů úředníků v krizovém balíčku. Ačkoliv titíž poslanci by si rádi zdanili své velkorysé náhrady. Ale až půjdou úředníci k volbám, efekt zachování jejich platů už bude pryč. Je tu ještě nějaký další důvod, proč záleží těmto politikům více na platech státních úředníků než na vlastním kontu? Proč ze sebe dělají politici obětní beránky? Aby zachránili příjmy nesčetného množství státních zaměstnanců. Jenomže většina z těch strýců a tet v Poslanecké sněmovně nejsou hodnými dědečky a babičkami. Jaká je jejich skutečná motivace?
Mám-li domluvenou šachovou partii s kamarádem, odřeknu pouze tehdy, nabídne-li mi přítelkyně neobyčejně strávený večer. Jestliže se páni politici zřeknout části platu, co jim nabídnou jejich úředníci? Že by snídani v posteli? Těžko, nemáte-li jako svou překladatelku či asistentku zaměstnanou pohlednou Petru. Předpokládám, že většina lidí má vrozené priority: vlastní replikaci, moc a peníze. Už jsme vyloučili rozmnožování a peníze by v našem případě taky nedávaly mnoho smyslu. Přeci jenom vzdávat se peněž pro nějaké další peníze? Takže nám logicky zbylo na talíři, že politici si snižují své příjmy, aby tímto získali moc.
Moje teze je velmi jednoduchá - politici získají moc, jestliže alespoň zachovají současnou výši úřednických platů. Nebuďme naivní. Velká část poslanců vděčí za svůj mandát státním úředníkům, kteří jim v různých záležitostech a z různé motivace pomohli. Současně se politici starají, aby se spřízněné duše dostaly na dobře placená, nenáročná a vlivná místa ve státní správě. Vzniká tak nepřehledná pavučina vazeb, která de facto ovládá náš stát. Ano, tu naši milovanou republiku, o jejímž osudu bychom měli rozhodovat my voliči. Je jen logické, že se politické strany snaží o ovládnutí této struktury. I když jsem nezažil únor 1948, přesto se nedokážu zbavit podezření, že se podobná struktura zasadila i o hladké předání moci komunistům. Mohou v této situaci vzkázat poslanci a poslankyně svým milovaným úředníkům, že jim sníží platy? To by přišli asi o hodně vlivných přátel. Neboť spokojený úředník je základním předpokladem podnikání - alespoň v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. A spokojený podnikatel je mnohdy nejen pohlazením po duši, ale i pohlazením kapsy českého politika.
Přes to všechno to u nás pěkně funguje. Někteří to nazývají symbiózou a vzájemnou vstřícností. Jiní něco blábolí o prorůstání organizovaného zločinu do státní správy. Já jen dodávám: Na každém šprochu pravdy trochu.
