Právo na stávku

Tak se zase bude stávkovat. Krize, nekrize. Chceme mít svoje jisté. A o co tady jde? Začněme popořádku. Stávka je forma protestu spočívající v hromadném dočasném odmítnutí vykonávání práce v jednom nebo více podnicích ze strany zaměstnanců. Účelem stávky je splnění určitých požadavků většinou mzdových, technických nebo politických. Tolik citace z wikipedie. Stávka je legální prostředek obrany zaměstnanců proti „šikaně“ zaměstnavatelů. Je to legální a krajní prostředek protestu.

Souhlasím s protestujícími v supermarketech ohledně hygienických přestávek. Souhlasím se stávkou učitelů ohledně jejich směšných platů. Ale stávka za decentní zvýšení daně na benefity? Pokud jsem pochopil dobře merit problému, jde především o zdanění režijních jízdenek pracovníků a rodinných příslušníků ČD a dalších státních (polostátních) dopravních společností.

Jde o úhel pohledu na svět. Ač absolovent předpřevratového školství jsem se myslím docela dobře vyrovnal a adaptoval na systém „kapitalistický“. To znamená, že jsem bez jakýchkoliv problémů začal pracovat v soukromém sektoru, kde jakýkoliv bonus je opravdu bonusem „za něco...“. Například za to, že nepracujete 8 hodin. Když je potřeba pracujete o víkendu nebo jinak řečeno, dokud není zakázka ukončena.

Přiznávám se bez mučení, že dopravní odbory vedené panem Duškem jsou mi odporné. Možná, že za to mohou mé osobní zkušenosti s ČD, případně s lokálními autobusovými dopravci.

Stávka bude od 4 hodin do 9 hodin ráno. Přesně mířená rána. Ještě k tomu v pondělí. Jaká bude realita? Většina lidí pojede do zaměstnání autem, další skupina si vezme dovolenou a třetí třetina půjde na hromadnou dopravu s bláhovou ideou, že „snad něco pojede“. Výsledek? Ztráty pro národní hospodářství, které zaplatíme všichni. Tedy i ti, co budou stávkovat.

Celá ta komedie profesionálních odborových bafuňářů je o to smutnější, že korekcemi v daňovém zatížení benefitů se bude zabývat vláda na svém zasedání v březnu.

Jak jsem psal v předchozích odstavcích, jde o úhel pohledu na „věc“. Realita je neúprosná, za chvíli bude projedená i podstata, potom už nebudeme řešit benefity, ani sociální sítě. Budeme řešit, zda bude co jíst. Ti šťastnější snad budou mít i práci a kde bydlet. Sluneční stát je utopie.