Zachytil jsem tu několik článků, které srovnávají současnou krizi v Gruzii s naším neslavným srpnem 68 nebo s nedávnou samostatností Kosova. Často se v nich vyzdvihuje otázka národnostních menšin, náboženství a cílů takových skupin. Pro mě jsou to jenom zástěrky. Myslím, že jde především o prachy a s tím související vliv.
O tom, že v 68 u nás nikdo nikoho nezachraňoval, ale bránil svoje vojenskopolitické vlivy asi pochybuje málokdo. Kosovo je vlastně podobný případ, ale s opačným dopadem. Zdrancovaná země, kde není co ukrást? – tak si klidně buďte samostatní, teď už to nikoho vlivného nezajímá. A že se hádáte (a sem tam vraždíte) se srbskými sousedy? – ty, ty, ty, (rozuměj – moc to nepřehánějte).
A Gruzie? Koho z vlivných opravdu zajímá blahobyt Osetinců nebo Gruzínců (vážně nevím, kdo je v právu – je li vůbec někdo bez viny)? Nevím. Ale s jistotou vím, že přes Gruzii teče kaspická ropa do Turecka a dál do Evropy (bez vlivu Ruska), že tatáž ropa teče na břeh Černého moře a pak do Evropy (bez vlivu Ruska), a že Poláci již dlouho jednají s Gruzií, Ukrajinou a pobaltskými státy o další ropné trase – a tudíž o obejití ruského vlivu.....A jak se zachová správný car, když mu bohatství zdrhá zadními vrátky? Trestá. Trestá neposlušné sousedy, které za sousedy ani nikdy nepovažoval, protože to všechno je podle něj jeho. A proklamovaná záchrana jakési menšiny ( na úkor jiné) je přece ideální záminka. To se ví už celá staletí.
