Nechci, nechci, opravdu děkuji, ne!

Zasypávají mě letáky. Prakticky každodenně vytahuji ze schránky štůsek neodolatelných nabídek všech možných obchodních řetězců. Budiž, s tím jsem se už smířil. Letáky nečtu, uložím na obvyklé místo a v zimě zpopelním v kotelně. Nebráním se jim. Navíc mnohdy znám ty studenty, kteří si jejich roznáškou přivydělávají a tu snahu jim nechci komplikovat.

Ale už mě začíná unavovat, jak všechny prodejechtivé firmy zesilují tlak na ostatních frontách. Nevím jak je to v Praze a ostatních velkých centrech, ale i tady, na severní periferii republiky, je často problém přejít naše malé náměstí, aby se vám nepokusil někdo prodat lepší tarif na mobilní telefon, popřípadě vás nechtěl pojistit či jinak vám finančně poradit. Tvrdě jim konkurují celé klany, které se zabývají jakýmsi výzkumem veřejného mínění (co kouříte, co pijete atd.). Tato komanda se dokážou rozestavit tak, že volný průchod je prakticky nemožný.  Stranou nechávám všudypřítomné sobotní jehovisty s jejich nabízenou četbou, ti alespoň za mnou neběhají.

Podobná situace je každém větším obchodě, kde hned při vstupu se vás věčně usměvaví mladí lidé snaží pumpnout na nějakou dobročinnou akci a dále v obchodě se vás jiní pokouší nakrmit zaručeně novým sýrem, salámem, kávou, rybou a já už nevím čím ještě. Někdy je opravdu těžké zvolit cestu mezi regály tak, abyste nakoupili jen to co potřebujete a zároveň vykličkovali mezi pseudostánky s dalšími nabízeči.

            Samostatnou kapitolou je telefon – mluvím teď o pevné lince. Bohužel vlastním přístroj bez displeje, takže nikdy nevím kdo volá a pokaždé to zvednu. Soutěže o zájezdy, vyptávání na všechno možné, pokusy o přetáhnutí k jiným telefonním společnostem…. asi to znáte. Nelze je nijak odradit, za každou firmu zavolá vždy několik různých lidí. Jedním z vrcholů  bylo, když se mi firma, jejíž telefonické a internetové služby využívám, pokusila asi čtyřikrát za sebou prodat připojení ADSL, i když mi ho už dávno před tím poskytli.

            Dnes se mi (po kolikáté už) pokusila moje banka výhodně půjčit peníze, i když jsem si už dávno půjčil…je to prostě někdy vyčerpávající. Zoufale někdy čekám, až mi někdo nabídne, že mi dá měsíc, půl roku nebo rok pokoj. Ale nic takového nepřichází.