Italský senát zbavil imunity a tím de facto předal soudu Mattea Salviniho, italského politika, který se snažil bránit svoji zemi před nezvladatelnou migrací. Hrozí Itálii a západní Evropě diktatura pašerácké mafie?
Zatímco celá západní Evropa naplno prožívá migrační krizi přibližně od roku 2015, Itálie samotná má s tímto fenoménem dlouhodobou zkušenost. Zásadním článkem celého řetězce důvodů k nelegální migraci do Itálie byla Libye, do které směřovaly davy lidí z celé Afriky a odkud se ti nešťastníci vydávali do Itálie a na Maltu. Italské vlády proto ze zoufalství dlouhodobě spolupracovaly s plukovníkem Kaddáfím, sadistickým psychopatem, který té severoafrické zemi dlouho diktátorsky vládnul, ale se kterým se zároveň bylo možné domluvit na podstatné regulaci migračního toku.
Poté, co byl Kaddáfí odstraněn typickým způsobem vojenského dobrodružství bez jasné představy o dalším uspořádání dané země, nemá už kdo migraci bránit, protože od té doby neexistuje v Libyi vláda, která by měla alespoň většinu této země pevně v rukou. Stavidla migrace se tím otevřela o podstatný díl.
Z dalších dílů do skládačky současných potíží s nezvladatelnou migrací vybírám změnu společenského klimatu v západní Evropě. Ve Francii, ale i v dalších zemích postupně odcházela do důchodu vlna přistěhovalců z bývalých kolonií, která v Evropě nacházela práci v poválečných létech a zasloužila se do značné míry o vybudování západoevropského průmyslu a infrastruktury. Zpočátku se mínilo, že tito lidé přijdou, odvedou svoji práci, a poté odejdou domů. Pochopitelně však nechtěli opustit místo se vzrůstající životní úrovní a vrátit se do rozvrácených a chudých zemí, odkud přišli. A nikdo po nich návrat domů také nežádal. Zůstali a měli děti, a jejich děti také. A ty další generace už často neměly potřebu přizpůsobit se místním zvyklostem, a často ani potřebu pracovat. Mnohým stačilo zařadit se do sociálního systému, který ovšem funguje na základě pojištění: Pojistné odvádí zaměstnanci ze svého platu v podobě daní a sociálního pojištění, a čerpají ho v období nezaměstnanosti. Tento systém však pochopitelně nemůže fungovat pro zvyšující se počet lidí, kteří nikdy žádné pojistné neodvedli. Přesto je takto těmito lidmi využíván. Tento očividný fakt je jasným stimulem pro obyvatele chudých zemí, kteří nyní vidí, že v Evropě mají velkou šanci na živobytí, i když se zde nebudou umět zařadit do pracovního procesu.
Někdy v té době, kdy si západoevropští politici začali uvědomovat vzrůstající potíže se skupinami lidí, kteří se oproti předpokladům v dalších generacích neintegrovali lépe, nýbrž hůře, začali tito politici hledat řešení daného problému. A našli – jak jinak – řešení politické, nikoli skutečné. Byl vytvořen pojem „multikulturalismus“. Když už nešlo obyvatelstvu tvrdit, že tito lidé představují ekonomický přínos, začalo se tvrdit, že představují přínos kulturní. Pár let to fungovalo, ekonomika setrvale rostla a sociální systémy vzrůstající potíže dokázaly zvládnout. Určitě i to bylo důvodem k nechvalně známému výroku německé kancléřky Merkelové „Wir schaffen das“ – my to zvládneme.
Nezvládli to, protože se celá ta léta obelhávali. Západoevropské hospodářství začalo být stále méně konkurenceschopné vůči zbytku světa, zejména asijským tygrům v čele s Čínou. Sociální systémy najednou začaly mít problémy se zajištěním záchranné sítě pro vlastní obyvatelstvo postižené zvyšující se nezaměstnaností, klesající porodností, stárnutím populace a tedy úbytkem ekonomicky aktivních lidí, natož pro příliv ekonomicky neaktivního a i jinak problémového obyvatelstva zvenčí. A pokud něčeho ve zdrojových oblastech migrace do Evropy trvale přibývá, pak je to určitě obyvatelstvo. A jestliže tam spolu s tím něčeho trvale ubývá, pak je to naděje na důstojnou existenci ve vlastních zemích.
Západoevropští lídři to nezvládli také z toho důvodu, že ideologie multikulturalismu se rozšířila o ideologii lidských práv. Základem této ideologie je tvrzení, že jedinec má právo na cokoli, co si usmyslí a vykřičí na ostatních, pokud se prohlásí za příslušníka nějaké menšinové a ohrožené skupiny. Naprostou neschopnost a rezignaci států na řešení jejich potíží ukazuje nejprve outsourcing sociální péče na nevládní organizace a poté i outsourcing samotné sociální agendy na organizace, které se opět stále častěji jen prohlašují za ty, kteří někomu pomáhají, avšak práci s praktickými výsledky neodvádějí.
Do této situace přicházejí různá arabská jara a další vlivy v zemích, které jsou typickými zdroji současné migrační vlny do Evropy.
V Itálii se jistým milníkem tohoto vývoje stala situace, kdy pašerácká mafie s legálním krytím humanitárních organizací přes zákaz vylodila migranty na italském ostrově Lampedusa. Kapitánka lodi Carola Racketeová, která přitom zaútočila na italský policejní člun, se za svoje zločiny dočkala jen krátkého zadržení a vše korunoval potlesk této osobě od velké části Evropského parlamentu /2/. Tato skutečnost je dalším milníkem, a to celoevropským: Západoevropské vlády jednotlivě i spojeny v EU prostě už odmítají pracovat pro svoje obyvatelstvo a chránit je, zajímají se výlučně o asociály řvoucí o lidských právech a o kšefty pro lobbistické skupiny, jejichž velkým úspěchem je prosazení tzv. „Green dealu“.
Matteo Salvini, který se z pozice vicepremiéra a ministra vnitra snažil nelegální migraci do Itálie omezovat, byl posléze onou pašeračkou zažalován za to, že ji nazval „pirátkou“, což ovšem dokonale odpovídá popisu činnosti, které se ta osoba věnovala.
Jenže to nestačilo. Matteo Salvini byl obžalován i za to, že nepovolil okamžité vylodění pašeráckých lodí /3/ a po zbavení imunity italským senátem nyní může být předán k soudu /1/. K zločinům pašeráků a povzbuzování jejich zločinů evropskými politiky se tedy přidaly i zločiny justice a jejich potvrzení opět politiky.
V České republice se v posledních dnech opět mluví o ratifikaci tzv. Istanbulské úmluvy /4/. S migrací zdánlivě nesouvisející téma boje proti bezpráví na ženách je ovšem další ilustrací skutečnosti, že legální i skutečnou moc v Evropě přejímají lidsko-právní aktivisté a nátlakové skupiny, které si svoje společná témata najdou vždy a propašují kamkoli. Istanbulská úmluva totiž například v článku 60 – Žádosti o azyl z důvodů genderu uvádí:
- Smluvní strany přijmou nezbytná legislativní nebo jiná opatření, která zajistí, aby genderově podmíněné násilí na ženách mohlo být uznáno jako forma pronásledování ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. A. Úmluvy z roku 1951 o právním postavení uprchlíků a jako forma závažné újmy, která zakládá potřebu doplňkové/dodatečné ochrany.
Ano, podpora migrace je zakotvena dokonce i v tomto dokumentu. V kolika dalších, které už Česká republika přijala a je povinna se jimi řídit, je podpora migrace také zakotvena? Provedl někdo na zodpovědném místě revizi mezinárodních závazků naší země vzhledem ke změněné situaci a hrozbě migrace v dnešní době? Nebo to nikdo neudělal, veden stejným způsobem uvažování, který jsem popsal ze západní Evropy?
Česká republika nemá přístavy. Ale za jak dlouho se dočkáme toho, že politik, který odmítne jakýmkoli jiným způsobem vpustit migranty, bude s výsměchem spravedlnosti předán soudu tak jako Matteo Salvini v Itálii?
Zdroje:
- https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/matteo-salvini-italie-protiimigracni-politika-soud-zbaveni-imunita-migranti.A200730_212246_zahranicni_kane
- https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/eu-italie-parlament-migrace-lod-more-humanitarni-carola-racketeova-sea-watch.A191004_163253_zahranicni_luka
- https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/italie-salvini-muze-byt-souzen-unos-migranti.A200212_154404_zahranicni_cern
- https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/istanbulska-umluva-nasili-na-zenach-cely-obsah-text-zneni-smlouva-rada-evropy.A181108_094052_domaci_lesa
Další zdroje:
Šéf Frontexu hovoří o spolupráci neziskových organizací s pašeráky lidí:
https://www.theguardian.com/world/2017/feb/27/ngo-rescues-off-libya-encourage-traffickers-eu-borders-chief
Policejní fotografie ukazující, jak neziskové organizace na klidném moři a pouhé dva kilometry od libyjského pobřeží nakládají na svoje lodě migranty z jejich člunů:
https://www.lastampa.it/cronaca/2017/08/03/news/favori-agli-scafisti-e-saluti-in-mare-con-l-italia-noi-non-collaboriamo-1.34430215
