Milí přátelé, dnes Vám věnuji několik fotografií známých i méně navštěvovaných dominant Hané, středu Moravy, brány k jesenickým horám i k jihomoravským pláním, ale především svébytného a hrdého kraje, ve kterém mám tu radost žít.
Plumlovský zámek - jediné postavené křídlo plánované čtyřhranné budovy vzdoruje času i všem pokusům o smysluplné komerční využití. Zrcadlí se na hladině Podhradského rybníku a tvoří s ním esteticky dokonalý celek kulturní krajiny.
Zapršelo a hladinu rybníku zčeřil vítr. Krátce před západem se slunce znovu ukázalo a zasvítilo tam, kam mělo...
Klid a půvab Hané na sklonku dne.
Haná skrývá překvapení i v podzemí. Díváme se na stalagmit "Mumie" v Mladečských jeskyních, které mohou navštívit i lidé na vozíku.
Nevím, zda by architekt Jan Kotěra byl nadšen dnešní módou zobrazovat noční život v městech pomocí dlouhých expozic se světelnými stopami aut. Snad by ho však potěšilo, že jeho mimořádný počin "Národní dům" v Prostějově je dodnes centrem kulturního a společenského života města a je považován za vzorovou secesní architektonickou památku.
Socha básníka Jiřího Wolkera zamyšleně pozoruje ztichlé noční náměstí T. G. Masaryka ve svém rodném Prostějově. Přemýšlí o tom, proč bylo Wilsonovo náměstí přejmenováno na Masarykovo čtyři roky po Wolkerově předčasném skonu a uvažuje o tom, jak mnoho se za tu dobu událo. Jistě se také ptá, jak se vlastně tenhle Masaryk srovnával s jeho socialistickými ideály...
Historismus a secese architekta Kepky v podobě radnice města Prostějova se doplňují s Měsícem, jehož architekt jest pohříchu neznám a nedoceněn...
Záběrem na Národní dům z nově, ale vkusně upraveného prostranství před touto památkou se s Prostějovem loučím.
Svatý Kopeček nad hanáckou metropolí - městem Olomouc. Historický, kulturní, kultovní či krajinářský význam tohoto místa a přímý genius loci nelze zprostředkovat žádnou fotografií. Bazilika Navštívení Panny Marie utváří naprosto vše ve svém dohledu a z hanáckých rovin je vidět na desítky kilometrů.
Už jen pár kroků, či spíše schodů...
Barokní kostel Očišťování Panny Marie v Dubu nad Moravou se netyčí na kopci, nýbrž ve zcela ploché nivě řeky Moravy. Také on je vidět na desítky kilometrů a je nepřehlédnutelnou dominantou. František Benedikt Klíčník a jeho syn Jiří tuto stavbu odvážně pojali jako vertikální i v plochém terénu, ale dokázali ji také zakomponovat do krajiny i typicky středomoravského městysu, jehož je chloubou. V horizontální krajině jsou odjakživa ptáci jistě ti nejčastější návštěvníci tohoto kultovního místa...
Zřícenina hradu Brníčko je turisticky neprávem opomíjenou severní výspou Hané. Poměrně rozsáhlé trosky hradu nabízejí mnoho k vidění a estetickým prožitkům na místě samém, stejně jako k rozhledům, které se dramaticky liší ve směru sever - jih. Na jihu vidíme pahorkatinu klesající do Hornomoravského úvalu, naopak na severu hledíme na impozantní horstvo Hrubého Jeseníku.
Spatříme odtud i Praděd - vždyť je vzdušnou čarou "jen" dvacet osm kilometrů od nás... Rozhodně si však sebou vezměte dalekohled, nebo teleobjektiv, jako jsem si ho vzal já.
Haná má samozřejmě svoje vlastní hory, jmenují se Chřiby. Nejvyšší štít Brdo se tyčí do výše 587 metrů nad mořem a jistě uznáte, že tak mohutné pohoří musí mít svého strážce. Zde, pod hradem Buchlov, je tedy socha Chřibonoše, tabulka pod sochou hlásá, že je to:
"Dobrý duch chřibských hvozdů, štěstí, dobré pohody a klidu".
Jistě také uznáte, že Chřibonoš je originálním a zcela původním horským duchem Chřib.
Prý kdesi na severu Čech mají jakési bezvýznamné kopečky "Krkonoše", které hlídá jistý "Krakonoš". Evidentně napodobují Chřibonoše, ač si o nás určitě myslí opak...
Ze stavebně mimořádně zdařilé rozhledny na Brdu se otevírají mnohem širší obzory, než by neznalý turista usuzoval z pouhé nadmořské výšky onoho vrcholu. Chřiby jsou jižní výspou celé Hané a probíhá tudy národopisná i historická hranice mezi středomoravskou Hanou a jihomoravským Slováckem. Končím tedy tento fotoblog posledním pohledem na Hanou z nejvyššího kopce Chřibů:
Přeji Vám hezký zbytek adventního času.
Váš
Lukáš
