Džentlmen jako opak frustráta

Muž džentlmen se umí chovat. Je ohleduplný, čestný, má smysl pro humor a sebeironii. Vychovat muže džentlmena není jednoduché, ale ne nezvládnutelné. Chybují ti rodiče, častěji však ženy, které mentorují, radí, všechno ví líp, ale přitom by syna nejraději vodily za ruku jako miminko.Některé namítnou: „To se řekne, ten náš kluk je ještě takové trdlo.“ Z každého kluka ale jednou vyroste muž. Naučit čistit zuby, zavázat tkaničky a vyžehlit košile, to stačí. Když máme vychovat muže dobrých kvalit, musíme s ním jednat tak, jako by už takový byl.

Výchova dětí je práce z nejtěžších. Praní ponožek a vaření teplých večeří je tou lehčí stránkou. Mnohem těžší je věnovat čas, dát sebe, umět naslouchat, nabídnout vhodná řešení problémů, být obětavý, ale ne vtíravý, určovat meze, ale neponižovat, obrnit se trpělivostí a nenechat se přitom zcela vysát.
Když syna vychovává žena sama, je to na ní, jak zvládne svojí roli. Pokud bude v pohodě, bude pravděpodobně i syn. Lézt si občas na nervy je asi normální. Každý den nesvítí slunce.

Jestli se i přes snažení chová mladý muž v dospělosti jako blbec a hlupák, může si za to sám. Jsou naopak jedinci, kteří se dokázali vychovat sami a to i přesto, že měli matku megeru. Rozhodli se býti džentlmeny navzdory.

Vliv prostředí, chování nejbližších, osobní vzor, to je podstatné. Problém je v neúplnosti a nefunkčnosti rodin, kterých je u nás požehnaně. To se pak těžko vychovává.

Synonymem muže džentlmena je pro mě Marek Eben. Vždy dobře naladěný, připravený, zkrátka profesionál. Pořad Star Dance si bez něj těžko lze představit. Jeho pořad Na plovárně u mě přeci jen vede. Zajímaví hosté, dobře vedené rozhovory. Marek Eben umí mluvit, umí několik světových jazyků, zná velmi dobře naší historii a rozhodně nedělá ostudu, což se o všech povědět nedá. Škoda, že není takových Ebenů více, mnohem více.

Marek Eben měl možnost vyrůstat v krásné a funkční rodině. Jistě ho to ovlivnilo zásadně. Dovolím si citovat, co řekl o svých rodičích, stojí to za to.

„Tatínek mě nevychovával, protože na to neměl čas, živil pětičlennou rodinu a ještě s námi bydlel dědeček a babička, takže se měl co otáčet. Nicméně vychovával nás svým příkladem, tou strašlivou pracovitostí, kvůli které má dnes výčitky svědomí, když nic nedělám, svou laskavostí, která byla mimořádná, a taky určitou pevností v zásadních věcech. Na to, že byl opravdu špičkový skladatel vážné hudby, byl neuvěřitelně tolerantní k jiným hudebním žánrům, nikdy nám nic nezakazoval a většinou si to, so jsme poslouchali my, poslechl sám. Měl upřímně rád lidi a lidi milovali jeho. Když se někoho zeptal, jak se má, tak čekal, že mu to ten druhý řekne, nikdy to nevyslovil jen jako frázi. Takže to byla opravdu taková výchova příkladem, což považuji za ideální, žádné desítky rodičovských pouček."

„Máma byla v rodině hlavní výkonný orgán, byla tím, kdo se stará o praktický chod domácnosti a výchovu dětí, takže pohlavky lítaly většinou z této strany, i když jich nebylo mnoho. Vedla nás k tomu, že tátova práce je svatá, to mělo absolutní prioritu, pak řešila naše sourozenecké spory, což se dělo slyšením obou stran a odehrávalo se to většinou v kuchyni. Řešení musela být spravedlivá, protože se mi žádná křivda nevybavuje. Co se doma absolutně netolerovalo, to je drzost. Táta si s máminými rodiči celý život vykal, a kdybychom si jako děti něco dovolily vůči dospělým, absolutně by to neprošlo. Máma měla takový velký smysl pro humor, hodně jsme se spolu nasmáli a trvá to pořád. Když se mi přihodí nějaká absurdní situace, těším se na to, jak jí to budu popisovat. Už jako kluk jsem si uvědomil, že až se jednou ožením, musí mít moje partnerka smysl pro humor, jinak to bude dost smutný život."

Marek Eben měl pěkné dětství a příkladné rodiče. Že je pravý džentlmen a muž dokázal i v manželství s bývalou herečkou Markétou Fišerovou. Zemřelo jim dítě pár dní po porodu a druhá rána přišla v podobě těžkého onemocnění mozku v jehož důsledku je upoutána žena Marka Ebena na invalidní vozík. Nikdy ji neopustil a příkladně se stará. Na osud nežehrá on ani jeho žena. Inu šťastní lidé, kteří jsou obdařeni životním optimismem a pokorou.

Gentleman je muž, který se chová slušně i k lidem, které nepotřebuje.

Další články autora

Život je nespravedlivý

Nedostatkový vitamín D a paradoxy života

Prevíti mezi námi nebo v nás?

Předstírání jako charakteristika dnešní doby

Slova jako rána mečem