Mizející světy

Pokaždé, když odemykám, ještě téměř ve tmě velké dveře u hlavního vchodu pod schody, jsem zvědavá. Zvědavá, co mi dnešní den s ní přinese. Co ještě umí a co už zapomíná, co nezvládne a v čem se naopak zlepšila. Opravdu zlepšila? 

Copak to jde? Vlastně ne. Potichu otevírám další dveře. Slyším tikat hodiny a z velkého okna v hale prosvítá pomalu a nesměle trocha slunce, jakoby bylo taky tak zvědavé a nedočkavé, jako já. Slyším ticho, takže dál nejdu.

Pomalu se svlékám v předsíni s velkým oknem a usedám do ušáku, který tak miluje. Jsou tady dvě křesla. Dvě naproti sobě. Když jí předčítám, dávám je blíž k sobě, aby na mě viděla a dobře slyšela každé slovo. Špatně slyší. Teď, když musím v její přítomnosti nosit ústa zakrytá, mi téměř nerozumí. Musím křičet. Je velmi obtížné udržet laskavý tón hlasu, když řvete, aby vás ten druhý uslyšel. Je neskutečně těžké naučit se usmívat a povzbuzovat očima, když vás ten druhý nevidí celou. I když ona reaguje velice dobře na cokoliv. Někdy až moc. Kdykoliv na chvíli utichnu, abych dala odpočinout svým hlasivkám, okamžitě se mě ustrašeně a ustaraně vyptává, jestli jsem smutná, nebo se zlobím. Je jako malé dítě, které pořádně neumí mluvit, jen cítí z mého chování, gest, tónu hlasu. Už mě hodně věcí naučila. Její nemoc ji pomalu navrací do dětských let. Je pro ni obtížné obout si boty, vyčistit si zuby a už se neumí sama převléknout.

Je zvláštní vidět ženu, kterou znáte od malička, jako usměvavou a veselou plnou života, jak se scvrkává a uniká do svého světa, kterému nikdo nerozumí. Babička….

Vždycky ráda vařila. Milovala vaření a že jí to panečku šlo. Byla vyhlášená kuchařka. Když jsem k ní jednou odpoledne přišla, stála za skleněnými dveřmi, čekajíc na můj příchod a se slzami v očích mi sklíčeně oznámila, že už neumí vařit. Trvalo mi hodně dlouho, než jsem jí uklidnila a vymyslela na večeři pomazánku, do které mohla alespoň loupat vajíčka, která pak příborovým nožem nakrájela s na malé kousky. Vypadala spokojeně. Pořád jsem zdůrazňovala, jak jí to dobře jde. Konečně se uklidnila a pokusila se namazat pár krajíců. Nechala jsem ji. Co z toho, že nevypadaly exkluzivně a pomazánka se patlavě trousila po talíři, kuchyňské lince i po ní samotné. Usmála jsem se. Moje babička, která mě učila mluvit a způsobně jíst, vypadala, jako to upatlané mimino, kterému předložíte jeho první příkrm v životě. Taková radost. Tohle se stalo v době, kdy byl svět ještě v pořádku a nemusela jsem mít v její přítomnosti zakrytá ústa. Vrazila jsem jí velikou pusu a ona se po mnoha týdnech nadšeně usmála. Snědly jsme tehdy každá dva krajíce.

A teď pořád spala. Seděla jsem v křesle, nastavovala zatím volná ústa a tvář slunci, které se už dralo oknem dovnitř naprosto neomaleně a drze, aby svými hřejivými paprsky prozářilo všechny chmurné myšlenky, které mě občas napadaly. Nedokázala jsem už ani číst, při čekání, až se probudí. Pořád vzpomínám na všechny krásné chvíle, které jsme spolu od mala prožívaly. Dělá mi to moc dobře. Tonoucí se stébla chytá, to už vím dávno. Občas se topím. Bezmocně sebou plácám, jako ryba na suchu, snažíc se uvidět v jejích nepřítomných očích jiskry naší společné minulosti. Pořád jí vyprávím, co jsme spolu dělaly. Často jen pokyvuje hlavou, usmívá se a velké hnědé znaménko na pravé tváři mi připomíná, že je to pořád ona. Moje milá babička. Někdy se stává, že zapomene na moje jméno a jindy zase rozzářeně volá, jmenuješ se Brigita, je to tak?

To jí pak nadšeně tisknu ruku a snažím se nebrečet. Jen si na to vzpomenu, už zase bulím. Teď můžu. Teď tady ještě není. Předsíň je zalitá sluncem a já z ložnice slyším její typické hekání, když vylézá z postele. Zakrývám si obličej, umývám ruce, ať na ní můžu bezpečně sahat a jdu jí vstříc.

Nemám čas ani chuť polemizovat nad účinností roušky, či nesmyslností vládních nařízení. Nemůžu ji nechat samotnou. Je vzhůru a začíná nový den, ve kterém se její svět o kus vzdálí tomu mému, nebo je to obráceně? Dva, souběžně mizející světy. Po každém zániku však přichází znovuzrození…Krásné ráno Babičko….

 

 

Autor: Brigita Tóthová | středa 28.10.2020 7:44 | karma článku: 26,40 | přečteno: 645x

Další články autora

Brigita Tóthová

Úklid

Je nedělní ráno, všichni ještě spí, jen venku cvrlikají ptáci a občas zaštěká pes. Auta dnes neslyším. Je neděle a město ještě pospává. Sedla jsem si před monitor a usrkávám černý čaj s citronem. Nedočkavě vyhlížím myšlenky.

2.4.2023 v 8:09 | Karma: 10,31 | Přečteno: 297x | Diskuse | Osobní

Brigita Tóthová

Ráno

Bylo to jedno z těch rán, které vás překvapí svou intenzitou. Občas mě samotnou překvapí, jaké podněty ke mně přijdou, jaké myšlenky se vyklubají a chtějí být rozvíjeny. Jako živý obraz. Miluji ty chvíle. Přichází bez pozvání.

30.3.2023 v 9:43 | Karma: 7,85 | Přečteno: 305x | Diskuse | Poezie a próza

Brigita Tóthová

Bezkafí

Vždycky, když zůstanu doma a vypadnu z běžného rychlého koloběhu, beru čas pro sebe se vším všudy. Jeho terapeutické účinky nemají konkurenci.

29.3.2023 v 11:00 | Karma: 10,77 | Přečteno: 307x | Diskuse | Osobní

Brigita Tóthová

Alice

Probudila ji bolest hlavy a tíha na celém těle. Jakoby na ní ležel parní válec a ona se marně snažila vymanit ze vší té těžkosti. Peřina ztuhlá nocí, omotaná kolem jejího těla, suplovala svěrací kazajku.

28.3.2023 v 7:03 | Karma: 11,90 | Přečteno: 399x | Diskuse | Poezie a próza

Brigita Tóthová

Blikající myšlenky

Když jsem se probudila, byla ještě tma. Probouzím se velmi brzy. Jako bych nechtěla něco propásnout. možná je to tím, že mám lehké spaní a hned z rána se kolem mě prohání kočky. Ve tmě přichází myšlenky na všechno možné.

25.3.2023 v 6:31 | Karma: 5,19 | Přečteno: 191x | Diskuse | Osobní

Nejčtenější

Tragicky zahynul moderátor počasí v České televizi Jan Šrámek

19. května 2025  12:44,  aktualizováno  13:37

V sobotu odpoledne při nehodě v italských Alpách zemřel dlouholetý meteorolog a moderátor počasí...

Umučil studentský pár kvůli nepořádku. Brutalita vražd šokovala 1. oddělení

19. května 2025

Premium Spousta krve a dvě těla na posteli. Místo činu v roce 2013 připomínalo spíš jatka než byt...

Slevy kol tíží přezásobené prodejce. Část z nich zřejmě nepřežije

20. května 2025  8:42

Prodejcům jízdních kol se nedaří zbavit zásob, které si vytvořili během boomu v časech pandemie....

Cizinec zaplatil za jízdu taxíkem v Praze přes 200 tisíc, zjistil ráno s hrůzou

13. května 2025  17:07

O více než 200 tisíc korun málem přišel v Praze cizinec, který se v noci vracel na hotel taxíkem,...

Němcová ve studiu zahodila brožurku od Konečné. Nenávist, reagovala komunistka

18. května 2025  12:41,  aktualizováno  14:19

Nesete historickou vinu a podporujete miliardáře Andreje Babiše, zaútočila senátorka Miroslava...

Šok a ticho. Evropští lídři po telefonátu Trumpa s Putinem nevěřili svým uším

20. května 2025  20:37

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a evropští lídři oněměli poté, co se s nimi americký...

„Tak a teď tě upečeme.“ Ukrajinská medička líčí šest měsíců v ruském zajetí

20. května 2025

Premium Od našich zpravodajů na Ukrajině Přesně před třemi lety padl Mariupol a stovky ukrajinských obránců přístavního města putovaly do...

Zrušte hlasování kvůli vměšování, žádá poražený v rumunských volbách

20. května 2025  19:30,  aktualizováno  19:35

Neúspěšný kandidát na prezidentský úřad a krajně pravicový rumunský politik George Simion chce, aby...

Svobodnou Evropu zachraňuje Brusel. Uvolní miliony, které jí sebrali Američani

20. května 2025  19:33

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová oznámila, že Evropská unie uvolní 5,5 milionu eur (137...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

  • Počet článků 95
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 580x
Píšu pro sebe, protože psaní je moje láska, pro lidi, o lidech a o všem co mě nějakým způsobem osloví.

Baví mě zkoušet různé styly psaní a hlavně mě baví reagovat na podněty z venčí.

Můžete mi napsat i na email : brigita.tothova@seznam.cz

Vítejte u mě

Seznam rubrik

Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.