- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Začalo to mým drahým tatínkem, který se mnou házel hned po narození nad rozpálenou pecí.Tak moc oslavoval mé narození..Pravda, nutno podotknout nebyl u toho zcela střízliv..
Postupem času jsem přemýšlela, jestli to vůbec byla oslava.
V pubertě jsem urputně cvičila, protože jsem se začala zakulacovat, ale kritické pohledy mého tatínka, které postupně přešly ve věty : " Ty máš ty kytiska !" " A tu prdel máš jak štýrský valach"... mě spíše deptaly, než povzbuzovaly. O tom, jaký to na mě mělo vliv a jakou jsem měla chuť pokračovat v mém snažení již není třeba napsat ani slovo. Každý si to jistě představí sám.
Na sebevědomí puberťačky, jak dělané..(otcové, tohle svým dcerám nikdy neříkejte..fakt to není vtipné!!!!)
Posléze jsem se, i přes své handicapy, které mi můj, jinak laskavý tatínek neustále předhazoval, dostala na konzervatoř a začala studovat obor činoherní herectví.
Dodnes si pamatuji spolužáka jdoucího po chodbě, který vidouce mě chroupat mrkev pronesl:
"Už zase žereš?"
Nebyla jsem zdaleka tak asertivní a uvědomělá, jako později, takže jsem začala pít pomalu jen vodu, cvičila v každou možnou a nemožnou chvíli a zpomalením metabolismu a následným psychickým blokem jsem přibrala za 4 roky 10 kilo..tato kritika se tedy evidentně minula účinkem.
Nicméně i přes svůj nedokonalý zjev jsem dostala několik nabídek na angažmá a začala hrát na prknech co znamenají svět. Potkala jsem souběžně "muže svých snů", který mě vyměnil za jinou a já zhubla, pod tíhou smutku, kdy jsem se jen opíjela, nejedla a hrála princezny, těch 10 kg. Avšak opět nastal problém s mým vzhledem. Jako hubená jsem totiž nezapadala do dramaturgického plánu divadla, neboť jsem byla "koupená", jako určitý typ. Konečně jsem měla svou vysněnou váhu a postavu a opět špatně a opět kritika.
Kritikou ohledně váhy jsem se přestala zabývat po narození svého prvního dítěte..
Vyslechla jsem si spoustu originálnějších kritických připomínek.
Jako třeba: " Nemůžeš se trochu opalovat?" "Slunce je zdravé!" (já fototyp jednička,který zrudne už jen pohledem na něj si to fakt nemyslím)
Další krásná kritická připomínka: "Jsi málo sexuálně aktivní a náruživá! "
Připomínka číslo já nevím už kolik zněla : "Co to máš za divnou barvu vlasů?"
" I mamka se mě ptala, proč to máš tak červené? " Ptal se mě muž, který byl mým přítelem a právě oslavil padesátiny.
Pak jsem měla malá prsa a velký zadek. Potom jsem zase nebyla dostatečně pohybově aktivní a můj drahý mě "motivoval" těmito větami: " Proč jsem Tě ještě neviděl na kole?!" "S takovou tu Lysou horu nevyjdeš! " Poslední třešinkou na pomyslném dortu byla nedostatečná péče o jeho penis....Ufff...
Takže milí chlapi..nebudu si hrát na hrdinku a přiznám, že některé, vámi pronesené kritické věty se mě v první fázi pěkně hluboko dotkly. Ale protože jsem rozená optimistka a žena činu, okamžitě jsem začala jednat.
Nevěrníka jsem získala zpět nezapomenutelným sexem a pak jsem mu dala sbohem.V rámci zdokonalování své neodolatelnosti, povzbuzena svým sexuálním úspěchem, jsem shlédla pár porno snímků, abych načerpala další inspiraci ( přiznejme si více se mi líbily ty s holkama),
Ten, co měl problémy s mým poprsím, mě viděl už jedině v push up podprsence a dál se nedostal..
S kamarádkou jsem si v klidu a pohodě vyšlápla Lysou horu a penisu se věnuji pouze v případě, že ho zajímá tantrický způsob milování, kterému jsem propadla, protože pánové prominou, ale nějaké rychlé a obvyklé šup sem, šup tam mě už dnes fakt neuchvátí.
Když se tak ohlédnu na chvilku zpět,tak některé vaše kritiky mě opravdu obohatily a já vám za to děkuji.I když jsem si chvílemi připadala, jako nějaký nedokonalý produkt, který neustále někdo vrací jako reklamaci.
Před chvílí jsem si dala pauzu a opravdu důkladně jsem se prohlížela v zrcadle (tak důkladně, jak je to jen možné při mých čtyřech dioptriích) a přišla jsem na to, že jsem momentálně absolutně dokonalá a to po všech stránkách.
Díky vám chlapi za vaši kritiku, protože bez vás bych té dokonalosti nikdy nedosáhla.
Další články autora |