Týden v EU (75)

Rada přijala nařízení o zelených dluhopisech. V Evropském parlamentu se rodí plán radikální federalistické reformy EU. Komise chce podpořit další rozvoj větrníků, které jsou prý chloubou evropské integrace.

Pondělí 23. října 2023

Rada definitivně přijala nařízení o evropských zelených dluhopisech. Tyto „environmentálně udržitelné“ cenné papíry mají být jedním z hlavních nástrojů pro financování Zeleného údělu. Nařízení stanoví jednotné požadavky pro emitenty, kteří chtějí používat pro svoje dluhopisy dotčené označení, a dále upravuje systém posuzování a dohled. 

Dále Rada přijala nařízení na ochranu EU před hospodářským nátlakem třetích zemí. To má sloužit jako odrazující mechanismus proti zemím, které se ekonomickými prostředky (v oblasti obchodu a investic) snaží ovlivnit politiku EU nebo jejích členských států. Podle nového nařízení EU bude moci přijmout protiopatření, jako jsou vyšší cla, dovozní nebo vývozní licence aj.

Maďarský premiér Viktor Orbán na shromáždění k výročí protikomunistického povstání 1956 hledal určité paralely mezi někdejší sovětskou nadvládou a dnešním tlakem EU. Poznamenal mimo jiné: „Dnes se objevují věci, které nám připomínají sovětské časy. Ano, stává se, že se historie opakuje. Naštěstí to, co bylo kdysi tragédií, je dnes přinejlepším komedie. Naštěstí Brusel není Moskva. Moskva byla tragédie. Brusel je jen špatná současná parodie“.

Úterý 24. října

Komise předložila výroční zprávu o stavu energetické unie a různé související zprávy a podklady včetně zprávy o pokroku při provádění opatření v oblasti klimatu. Podle Komise EU „účinně reaguje na krizi, hledí do budoucnosti a urychluje zelenou transformaci“. Je však prý třeba výrazně zrychlit.

Komise dále představila akční plán pro rozvoj větrných elektráren, jejichž budování by chtěla urychlit a usnadnit. Větrníky jsou prý evropskou „success story“ či v české verzi „chloubou evropské integrace“ a mají jí zůstat i nadále.

Komise také předestřela úvahy ohledně možných opatření opatření k řešení kritického nedostatku léků a k zabezpečení jejich dodávek v EU.

Rada schválila revidovanou strategii a akční plán EU pro námořní bezpečnost, jejichž cílem má být řešit bezpečnostní výzvy na moři.

Středa 25. října

V Evropském parlamentu byla na úrovni příslušného výboru (výbor pro ústavní záležitosti) schválena zpráva, obsahující projekt dalekosáhlé federalizační reformy zakládacích smluv EU. Ta by znamenala více pravomocí pro EU, političtější instituce, méně jednomyslnosti, více genderu, schvalování změny smluv referendem, apod. Blíže se této iniciativě věnuji v článku Nepoučitelní, nenapravitelní a stále více radikální. Plénum bude o zprávě hlasovat přibližně za měsíc.

Komise vydala sdělení o posílení evropského správního prostoru (ComPAct), ve kterém mudruje nad tím, jak modernizovat veřejnou správu členských států (!). Jde třeba o to, jak zajistit větší schopnosti úřadů pro „zelenou transformaci“ a digitalizaci nebo jejich přeshraniční spolupráci.

V Bruselu proběhl summit unijní tripartity neboli trojstranná sociální vrcholná schůzka, na které se setkávají čelní představitelé orgánů EU a celounijních svazů podnikatelů a odborů. Zástupce podnikatelských svazů Fredrik Persson optimismem nehýřil. Po 5 letech po sobě jdoucích krizí prý podniky z EU zaostávají za klíčovými světovými konkurenty. Zdůraznil regulační zátěž vyplývající ze Zeleného údělu a digitalizace a vysoké ceny energie.

Vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josep Borrel hodnotil Orbánovo pondělní přirovnání EU k SSSR jako nepřípadné a poznamenal, že „nikdo nezavazuje Maďarsko, aby bylo členem EU“. 

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák poslal do připomínkového řízení návrh novely zákona o státních svátcích, podle které by se měl 1. květen stát významným dnem připomínajícím vstup České republiky do EU.

Středa 25. října a čtvrtek 26. října

V Bruselu se konala akce Global Gateway Forum, první mezinárodní setkání EU a zástupců zemí a subjektů čerpajících z projektu Globální brána. (K tomuto projektu, který se týká investic ve třetích zemích a kterým se Unie snaží konkurovat Číně a dalším velmocem v oblasti vytváření sfér vlivu ve světě, blíže v dílu 12.)

Čtvrtek 26. října a pátek 27. října

V Bruselu se konalo zasedání Evropské rady. Věnovalo se mimo jiné situaci na blízkém Východě, Ukrajině, otázce navýšení víceletého finančního rámce nebo migraci. Závěry znovu podtrhují právo Izraele na sebeobranu, zároveň ale žádají humanitární koridory a přestávky v odvetných operacích v Gaze pro humanitární účely.

Zákaz chovu křečků a papoušků?

Začátkem týdne vyvolal rozruch článek iDNES.cz Bez křečků i papoušků. Brusel chce v domácnostech omezit chov malých zvířat. Informaci uvedl na pravou míru a doplnil trefným komentářem Alexandr Vondra: „1) Zatím je to v úplně počátečním stádiu, Evropský parlament požádal Komisi, aby vytvořila studii proveditelnosti. Nyní se hledá realizátor studie. Ale není špatně, že se o tom mluví. Naopak. Všichni známe oblíbené eurofilní triky: „Nestrašte lidi! Nic takového se nechystá!“ ›  „Máte smůlu, už je to schváleno, měli jste se ozvat dřív.“ 2) Pokud by Komise skutečně předložila takto radikální návrh, tak je to opravdu na úrovni maoistické Číny. To už jsou prostě nápady, s nimiž jsme se nesetkávali ani tady ve východním bloku v 50., natož v 70. a 80. letech, kdy režim naopak kvitoval, když se lidé namísto občanské či politické angažovanosti věnovali třeba péči o křečky. 3) Pozoruhodné je to z politického hlediska. Ta schopnost obrátit proti sobě různé zájmové skupiny. Zákazem olova dopálit střelce, myslivce nebo rybáře. Samozřejmě motoristy. Drobní chovatelé se v tom seznamu skoro ztratí. Politik se musí ohlížet na zpětnou vazbu, alespoň v demokratickém systému. Nelze si naštvat všechny. Evidentně ale tahle zpětná vazba v evropské politice moc nefunguje. Voliči daleko, Pánbůh vysoko...“