Tento týden v EU (94)

Volby do Evropského parlamentu jsou za námi. Brusel vyráží do boje proti čínským elektromobilům. Soudní dvůr pokutuje Maďarsko za tvrdý přístup k ilegálním migrantům.

Výsledky voleb do Evropského parlamentu

Výsledky voleb do Evropského parlamentu a další údaje k nim lze dohledat na stránce https://results.elections.europa.eu/. Výsledky jsou zatím předběžné, protože v některých členských státech ještě sčítání nebylo uzavřeno.

Ačkoli strany unijního mainstreamu – EPP, socialisté, Renew Europe a zelení – mírně oslabily, je zřejmé, že udrží pohodlnou většinu. Předběžné výsledky jim zatím přisuzují 456 křesel ze 720 (tj. přes 63 %).

K výsledku voleb v ČR mě zaujal jednak komentář Lukáše Kovandy, podle kterého jsou poraženými českých eurovoleb Green Deal, euro a migrační pakt. Dále odkazuji na pondělní glosu Jiřího Weigla, který mimo jiné správně upozorňuje, že „přestože v dalších evropských zemích došlo v těchto volbách k silným politickým zemětřesením (Francie, Německo aj.), ukazuje se, že otřást evropským politickým mainstreamem je nesmírně obtížné. Nespokojenci sice posílili, ale ne natolik, aby byli schopni neblahé směřování EU zásadněji změnit.“

Pondělí 10. června

Ve Finsku byl oficiálně spuštěn počítačový systém Destination Earth (DestinE), který byl připravován od roku 2022. Jde o iniciativu Komise, která má za cíl vyvinout na vysoce výkonných počítačích přesné digitální dvojče Země. To má umožnit simulaci účinků změny klimatu a extrémních povětrnostních jevů, díky čemuž prý EU bude lépe připravena reagovat na závažné přírodní katastrofy, přizpůsobit se změně klimatu a posoudit potenciální socioekonomické a politické dopady těchto událostí.

Úterý 11. června

Předseda Evropské rady Charles Michel na humanitární konferenci o Gaze v Jordánsku zdůraznil tři priority EU ohledně izraelsko-palestinského konfliktu: ukončení války, poskytování větší humanitární pomoci a úsilí o udržitelný mír na základě řešení dvou států.

Komise navrhla prodloužení dočasné ochrany pro osoby prchající válkou na Ukrajině o další rok, od 5. března 2025 do 4. března 2026. Režim dočasné ochrany poskytuje uprchlíkům okamžitou ochranu a různá práva v EU, mimo jiné právo na pobyt, přístup na trh práce, ubytování, sociální zabezpečení, lékařskou pomoc.

Byl uveřejněn každoroční srovnávací přehled EU o soudnictví EU Justice Scoreboard.

Středa 12. června

Komise představila nástin společného prováděcího plánu k migračnímu paktu. Cílem je prý, „aby se rozsáhlý a složitý soubor legislativních aktů stal v příštích dvou letech funkční realitou“.

Komise informovala o předběžnému závěru svého antisubvenčního šetření ohledně čínských elektromobilů. Výrobci těchto vozů podle ní těží z nespravedlivého subvencování, jež hrozí způsobit výrobcům v EU hospodářskou újmu. Komise také předběžně zveřejnila výši prozatímních vyrovnávacích cel, která by na dovoz bateriových elektrických vozidel z Číny uložila od července, pokud by jednání s čínskými orgány nevedla k účinnému řešení. Lukáš Kovanda tento krok Komise komentoval na síti X takto: „1) Brusel zakáže levná evropská auta se spalovacími motory (přísnými normami, jež nikde na světě nemají obdobu). 2) Brusel začne dotačně tlačit elektromobily. 3) Čína pobídku Bruselu vyslyší a začne do EU dovážet elektroauta. 4 ) Brusel zakáže levná čínská elektroauta (navýšením cel na ně).“

Čtvrtek 13. června

Soudní dvůr EU uložil Maďarsku přísnou pokutu za nesplnění svého rozsudku z roku 2020. Tehdy mu vyčítal nedostatečně vstřícné zacházení s ilegálními migranty (omezování přístupu k azylovému řízení, zajišťování migrantů v tranzitních prostorech, porušování jejich práva setrvat na maďarském území až do okamžiku, kdy nabude právní moci rozhodnutí o jejich opravném prostředku podaném proti rozhodnutí o zamítnutí jejich žádosti, aj.). Pokuta se skládá z paušální částky 200 milionů eur a penále 1 milionu eur za každý den prodlení za nesplnění povinností vyplývajících z původního rozsudku. (Viz také článek iDNES.cz Pokuta 200 milionů eur plus penále. EU trestá Maďarsko za migrační politiku a páteční glosu Václava Klause.) Viktor Orbán označil toto rozhodnutí za „pobuřující a nepřijatelné“ s tím, že „se zdá, že pro bruselské byrokraty jsou nelegální migranti důležitější než jejich vlastní evropští občané“.

Rada definitivně schválila revidovanou úpravu transevropské dopravní sítě (TEN-T). Nově mimo jiné platí, že budování této sítě páteřních dopravních koridorů má přispívat k cílům Zeleného údělu (má být v souladu s „rozvojem zelené a udržitelné infrastruktury odolné vůči změně klimatu“).

Velká přednáška o Zeleném údělu

Na závěr si čtenáře dovoluji pozvat na velkou přednášku k Zelenému údělu, kterou jsem připravil na YouTube. Jde o úvod do problematiky, na který ještě navážou přednášky s užším záběrem k několika dílčím okruhům.