Tento týden v EU (92)

Migrační pakt byl definitivně schválen. Komise vydala jarní hospodářskou prognózu. Unie se ohradila proti gruzínskému zákonu o transparentnosti zahraničního vlivu.

Pondělí 13. května 2024

Rada definitivně schválila zpřísněné normy pro emise CO₂ pro nová těžká vozidla uváděná na trh. Od roku 2030 má dojít ke snížení limitů o 45 % (podle platné úpravy je to 30 %), od roku 2035 to má být už o 65 % a od roku 2040 dokonce o 90 % (to vše ve srovnání s úrovněmi k roku 2019). Toto opatření je součástí Zeleného údělu.

Rada dále přijala některé změny ve společné zemědělské politice (SZP), které mají vyjít vstříc protestujícím zemědělcům. Konkrétně jde o některé prvky v nařízení o strategických plánech SZP a nařízení o financování, řízení a monitorování SZP. Aktualizovaná pravidla podle Rady přinášejí zjednodušení, snižují administrativní zátěž a poskytují větší flexibilitu.

Rada také schválila prodloužení pozastavení cel a množstevních omezení na dovoz zboží z Ukrajiny o jeden rok (do 5. června 2025).

Úterý 14. května

Rada definitivně schválila deset legislativních návrhů k reformě evropské migrační a azylové politiky, označovaných jako migrační pakt. Nová pravidla přinesou mimo jiné mechanismus „povinné solidarity“ s cílem podpořit členské státy, které se potýkají s velkým přílivem migrantů. Pomoc ostatních členských států má spočívat v relokacích, finančních příspěvcích, popřípadě (je-li to dohodnuto s členským státem, který je příjemcem pomoci) alternativních solidárních opatřeních. Oproti kdysi diskutovanému návrhu Dublin IV jde o režim mírnější a flexibilnější, ovšem stále vzbuzuje obavy (viz např. fundovanou kritiku v textech Roberta Kotziana z poslední doby). Komise u příležitosti přijetí migračního paktu uveřejnila poměrně rozsáhlý vysvětlující text pro veřejnost.

Rada přijala závěry o „podpoře influencerů jakožto tvůrců online obsahu“. Ač si jejich práce obecně cení, obává se, že vedle pozitivních účinků obsah vytvářený influencery i jejich chování na internetu „může působit i škodlivě, a to na jednotlivce i na společnost jako celek“. Influenceři by si měli být „vědomi možného dopadu, který může mít na jejich publikum a jeho blaho sdílení zavádějících informací a dezinformací, nenávistných projevů online, kyberšikany a jiného nezákonného nebo škodlivého obsahu. Měli by také vědět, jak vhodně reagovat, pokud se s těmito problémy setkají.“

Středa 15. května

Komise vydala svou pravidelnou jarní hospodářskou prognózu, která se zabývá očekávaným vývojem ekonomiky EU a jejích členských států v nadcházejících měsících. Komise uvádí, že po roce 2023, kdy ekonomika převážně stagnovala, dosáhla počátkem roku 2024 vyššího růstu, než se očekávalo. V roce 2024 Komise předpokládá růst HDP v EU ve výši 1,0 % a v eurozóně pak 0,8 %, zatímco inflace v EU by měla klesnout z loňských 6,4 % na 2,7 % (v eurozóně by měla klesnout z loňských 5,4 % na 2,5 %).

EU se prostřednictvím svého vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Josepa Borrella ohradila proti gruzínskému zákonu o transparentnosti zahraničního vlivu a vyzvala k jeho zrušení. Tento předpis je prý překážkou na cestě Gruzie do Unie.

Čtvrtek 16. května

EU se prostřednictvím vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku vydala prohlášení v předvečer „mezinárodního dne proti homofobii, bifobii a transfobii“.

Pátek 17. května

Komise vydala prohlášení, ve kterém si při druhém výročí plánu REPowerEU libuje nad jeho fungováním. Plán cílí zejména na odstavení a nahrazení dodávek ruských paliv a na zmírnění dopadů vysokých cen energií. Podle Komise se cíle daří plnit.

Dvacet let v EU

Ke kulatému výročí vstupu do Unie jsem napsal úvahu Dvacet let v EU. Poznamenávám zde mimo jiné, že evropská integrace kdysi zažívala svoje dobré časy a pro zúčastněné státy byla přínosem. My jsme se bohužel s touto dobou zcela minuli. Připojili jsme se ve chvíli, kdy už šlo všechno jenom z kopce.