Z deníku mimina - na mámu leze jaro

Máma se neumí starat o kytky. A ví to. Proč asi nemáme ani jednu pokojovku? Vrchol naší flóry jsou tulipány, které si přihazuje k nákupu z Tesca, a nějaká ta plíseň za knihovničkou. Jenže přichází jaro, že jo...

Takže máti stejně jako loni přepadla touha "hrabat se v hlíně", souznít s přírodou, zušlechtit pozemek (zahradou bych to jako úplně nenazývala) a nejspíš vytvořit nějaké trvalé hodnoty. V tom případě bych doporučovala sázet trvalky, snad to máti trkne. 

Jaké bylo skóre loni? Už si to pamatuju, protože jsem byla v břiše. A měla jsem chuť matce vyvolat předčasný porod. Objednala si předplatné časopisu Naše krásná zahrada nebo tak nějak, poskakovala po zahradě jak šílenec, tahala neskutečně těžký pytle s mulčovkou (protože se jí nechtělo čekat na tátu), nakoupila substrát, pár sazeniček a semínka. Měla velké plány. Naštěstí měla velké i břicho,  takže zvládla jen něco málo zasadit a narvat tu mulčovku pod trampolínu. Pak si nadávala, jak mohla být tak naivní, snažila se zasadit ještě nějaké semínka přímo venku do hlíny (haha) a rozhodla se, že příští rok, až bude miminko na světě, půjde to mnohem líp. 

A teď je teda to miminko na světě. Hm...Já vám povím, že v její zahradnické vášni teda nevidím žádný smysl. Proto ji nehodlám popdořit.

Co se tedy událo letos? Z lísky nám padal "bordel", jak to rodiče odborně nazývají. Matka se chopila takového toho zahradního vysavače, těžkého jako kráva a všechno statečně povysávala. Další dva dny nemohla chodit, protože zapomněla, že od mého porodu není levá kyčel, co bývala. Opět hučí do táty, že potřebuje další mulčovací kůru. Rozhodla se ostříhat nějaké stromy. To samozřejmě musel taky dokončit táta, protože náš teleskopický benzínový vyvětvovač váží asi tunu. 

Co se pěstování týče, tak je nejspíš úspěšnější než loni. Zasadila tři semínka slunečnic, které ji rostou na okně, a brzy prý poputujou ven. Moc nechápu, proč tolik dřiny pro jednoletku, ale zdá se, že máti předpokládala, že slunečnice je trvalka. Jeden myslel...

V obchodě si zakoupila papriku a rajče. Doma zjistila, že si zakoupila papriku a feferonku. To bude ještě zajímavé. Pak tu máme levanduli a malou růži. Jsem zvědavá, jak to mámino pěstitelské nadšení dlouho vydrží, protože když se podívám na pozůstatky z loňska, kromě narcisů nevidím nic. Táta se jejímu nadšení taky směje. Ono koneckonců všichni víme, jak to asi dopadne. 

Kromě toho chodí po zahradě, vždycky se někde zastaví a řekne: "To je hrůza." A pak se podívá na nás. Jak řvu, jak brácha šikanuje ségru, ta řve, pak mu to vrátí, ten řve. A říká si, že asi před celou tou zahradou bude muset zavřít oči a rajčata si radši objednat z tesca. A pro jistotu přihodit zase ty tulipány.