Rodiče roku, jak jinak
Nastíníme si situaci ze života. Nebudu vás tady tahat na vařené nudli o tom, jak celé odpoledne po propršeném týdnu hrajeme "deskovky" a kreslíme s dětičkami prstovými barvami a vesele si přezpíváváme všechny lidovky z Já písničky. Prostě jela Peppa. A my se buchtovali na gauči. Jednak jsme jedli buchtu, jednak jsme se snažili neusnout. Teda já se snažila neusnout. A hlavně jsem se intenzivně snažila, aby neusnul muž, protože na gauči vytuhl minulou neděli, a to je největší parťácko rodičovský prohřešek, kterého se jako mohl dopustit, nechat mě v tom. V tom myslím samotnou na děti. Tomu jsem musela zabránit. Tudíž padlo rohodnutí, že vyrazíme ven.
Po dlouhém domlouvání, kterou z mnoha (asi tak tří) destinací vhodných pro děti i nás zvolíme, jali jsme se pomalu chystati ven. Jako...Jedno vím jistě. Nikdy se nechci přestěhovat někam, kde zima trvá ještě déle než u nás, protože už teď mám pocit, že mi z oblíkání dětí a managmentu oblíkání dětí značně hrabe. Ale oblíkli jsme se. Všichni. Mateřský, otcovský, rodinný, nedělní plurál. To jsme se ale pěkně oblíkli. Super, máme bludišťáka. A jedeme, vážení jedeme.
Abych neopomněla, dcera začíná mít názor.
Já: "Chceš jít na procházku?" (blbost, proč se vůbec ptám, když je mi to vlastně jedno a stejně půjdeme)
Ona: "A kam jako?"
Já: "Do Běláku."
Ona: "A bude tam něco?" (tím něco myslí hřiště a všechno co by se tak alespoň vzdáleně dalo klasifikovat)
Já: "Ne."
Ona: "Tak tam nechci."
Já: "Hm, ale půjdeme."
Ona: "Ale já tam nechci."
Já: "Hm, ale půjdeme."
Do toho synáček vyřvával "ba - o - nek", "BA - O - NEK", takže jsme kromě dětí a samozřejmě dobré nálady museli vzít ještě balon, který doma zmerčil. Ok, nevadí, je neděle, nechčije a je to super.
Procházka překvapivě překvapila. Syn křečovitě držel baonek (balónek) a dcera štěbetavě konverzovala.
Já: "Teď půjdeme z kopce a pak do kopce, že? Tyyy jo!"
Ona: "Tyy jo, to je ale veliký kop." (kopec)
Já: "No my to fakt vyjdeme, to jsme sportovci."
Ona: "Opička je taky sportov." (sportovec)
Ale povídala, nestagnovala, tempo přijatelné. Pecka. Než mě napadla super věc: "Hele Emmi, dívej, tam je lavička. Můžeš tam utíkat, sednout si na ni a počkat na nás." Dcerunka se skutečně nadšeně rozběhla. Nadšeně do té doby než těsně před lavičkou proběhla asi tak 15 cm hlubokou kaluží ve svých velmi promokavých botech. Začala vřeštět ale paradoxně z jiného důvodu, než jsem očekávala. "Čůůůrat! Čůůůrat!" Tak jsme tedy čůrání zařídili, mezitím syn vrhl balónek do největšího marastu a dožadoval se ho zpět a my jsme na sebe s mužem jenom tak hleděli, jak se nám to nedělní odpoledně pěkně vybarvuje.
Nicméně jelikož dcera nic proti morkým ponožkám a botám nenamítala a my se raději o její stav a pocity nezajímali, koneckonců když už se vypravíte ven, nechcete jít hned zase domů, jinak všechno to oblíkání bylo kontraproduktivní, dokončili jsme procházku v obvyklém rozsahu a štěbetali o krásných domech a pejscích a ... doma si pak prostě sundala promočené ponožky a boty.
Kdo chce namítat, že bude nemocná, nebude! Moje děti jsou tvrďáci, ostřílenci, otužilci, jsou to děti z ocele. Takže nebude. Jediné minus je, že ty totálně zabahněné boty budu muset nejspíš vyčistit já. No... ale tak. Nic nového pod sluncem, že.
Hana Bordovská
Sranda musí být aneb jak jsme se vyhli návštěvě ORL pohotovosti
Naše manželská dynamika při třech dětech a totálním splynutí duší je taková, že už ani nemusíme používat slova, stačí pohledy...ale vsaďte se, že když si jednou za uherský rok chceme něco říct, dopadne to takhle.
Hana Bordovská
Dovolená na samotě
Jen nás pět, chalupa z roku 1923, žádný signál a zelené pastviny. Z rodinné dovolené v Rychlebských horách přijedeme zrelaxovaní, znovuzrození, prakticky úplně jiní lidi.
Hana Bordovská
Růža
Růža je moje nová kamarádka. Je jí 75, má zakouřený obývák, ostravský humor a samozřejmě pejska. Je skvělá! "Moje" jediná babička, která vypráví.
Hana Bordovská
Den rodiny jsme oslavili dočasnou deportací nejstarší dcery
Úplnou náhodou jsme se dozvěděla, že je dneska den rodiny! Nechápu, jaktože mi to nikdo neřekl. Po včerejším u nás doma záhadně promlčeném dni matek mi prozřetelnost dala další šanci k oslavám.
Hana Bordovská
Jak nám opravují semafor
Česká republika je kouzelná, řekla bych až pohádková země. Co za sedmero horami na západ trvá pár dní, u nás sedmero let. Ne jinak tomu je i s opravou semaforu na Rudné v Ostravě.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Gruzínská prezidentka vetovala „ruský“ zákon. Jde do boje s vládou
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová podle tiskových agentur vetovala kontroverzní zákon o...
Izraelský válečný kabinet se bortí. Ganc označil Netanjahuovy plány za fanatické
Člen izraelského válečného kabinetu Benny Ganc v sobotu řekl, že jeho strana přestane podporovat...
Gaza jako Vietnam? Demokratům při sjezdu hrozí opakování nepokojů z roku 1968
Studentské protesty proti americké podpoře Izraele rozvířily v USA debaty o tom, jak by mohlo...
Slabý Putin chce mou smrt. Pobočník Navalného po útocích kladivem promluvil
Leonid Volkov, který býval pravou rukou ruského opozičního politika Alexeje Navalného, řekl britské...
Prodej 4+1+L, 82 m2, Ústí nad Labem - Krásné Březno
Dr. Horákové, Ústí nad Labem - Krásné Březno
2 099 000 Kč
- Počet článků 140
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 804x