Létáme často, létáme rády

Když nepočítám poslední půlrok, letěla jsem v životě jenom jednou. Bylo mi 6 a pamatuju si, že v záchodě v letadle bylo modré želé a že nám ve Fischerovi dali bonbony a super hodinky s letadýlkem místo vteřinovky. 

Jenže létat jako dítě a létat s dítětem jsou dvě, po učitelsku řečeno, diametrálně odlišné věci.

Můj muž nadšeně počítá, že jeho dcera po zpátečním letu domů bude mít nalétáno dvakrát více než on. Mimochodem i naše ještě nenarozené dítě má nalétáno více než on. My prostě létáme srdcem a divím se, že nám ještě nedali tu sky priority kartičku, která by mi stejně byla k ničemu, protože zásadně nenastupuji do letadla mezi prvními, neb to znamená udržet dítě v klidu na sedačce o asi tak půl hodiny déle, než je nutné, když nastoupíte jako poslední.

Takže jak vlastně létat správně, abyste měli co nejadrelinovější zážitek?

1. Bydlete ve městě, které se nachází co nejdále od letiště.
   Pro začátek stačí Ostrava. Tři hodinky vlakem do Prahy, 40 minut přecpaným letištním autobusem, tříhodinové čekání na letišti, protože přece musíte mít rezervu, pak už jen zpoždění a samotný let. Po takto příjemně stráveném dni bude samotný pobyt v letadle pouze třešničkou na dortu vašeho cestování. 
2. Leťte bez doprovodu
   Žádní dva dospělí a dítě, to je pro zbabělce. Já létám s Emmou zásadně sama. Abych však nebyla pokrytec, přiznám, že vlakem s námi jezdí Emmin děda, který se ji snaží, když se nechá, zabavit i na letišti. Bez něj bych nejspíš odpadla ještě v ČR. Ale pro fajnšmekry – rozhodně jen vy a dítě.
3. Kočár plus kufr je základ
   Zapomeňte na nějakou příruční tašku do letadla. Abyste měli přesuny barvitější, je třeba si pořídit kočár, ideálně nějaký těžko ovladatelný golfáč, a velký kufr, pro dobrodruhy se zadřenými kolečky.
4. Létejte do takových destinací a v takových časech a datech, kdy nikdo soudný s dětmi nelétá
   Tonoucí se stébla chytá a když se při našem třetím letu stalo, že konečně bylo v letadle ještě jiné dítě než jen to mé, srdce mi zaplesalo a já byla vděčná, že v tom nejsem sama. Očekávala jsem, že se tak nějak budeme vykrývat a nikdo vlastně nepozná, čí dítě řve. Z nějakého záhadného důvodu však ty cizí děti nikdy neřvaly. Ale teorie dobrá.
5. Zdramatizujte osobní odbavení
   Pokud toužíte po skutečném vzrušení, zapomeňte pod vložkou do kočárku nějaký podezřelý předmět, rozhodně s sebou vezměte domácí skleničku, kterou budou půl hodiny zkoumat, pípejte při průchodu bránou, a vůbec, mějte tašku plnou nezbytností pro dítě, které budou muset projít podrobnější kontrolou. Tím se aspoň zabavíte na dostatečně dlouhou dobu.
6. Vhodná zábava do letadla
   Slyšela jsem o dětech, které v letadle spí. Prý skutečně existují. Moje dcera mezi ně ovšem nepatří, což je sympatické, protože nic vás nevyčerpá natolik jako hodinu a půl dělat animátora nespokojenému batoleti. Proto s sebou vezměte vhodnou zábavu. Já mám vždycky tunu hraček, knížek a sušenek, které všude padají a nejsou k nalezení. Nicméně to vše dítě přestane bavit ještě předtím, než vůbec letadlo vzlétne, takže pak, přiznejme si to, pokud nemáte anděla, budete muset vytáhnout tajnou zbraň – telefon. Vlastníte-li dítě podobné mému, ani mobil vás nezachrání, a vy přepínáte mezi písničkami a videy batolete dle proměnlivosti jeho nálad. No a nejbližší přísedící jistě ocení, že jste jejich hudební přehled obohatili o největší hity Míši Růžičkové nebo Fíhy Tralaly. 

No a za týden zase letím, tak se těším. Letiště jsou mým druhým domovem a slova jako check-in a gate mi zní jako rajská hudba, něco jako hymna. A pro ty, kteří mi mé zkušenosti nevěří nebo jsou vyděšeni, poskytuji slova útěchy, že většinou děti i dospělí let snášejí opravdu dobře. Já jen, že my jsme na ty dobrodružství a tak. Prostě holky do nepohody, o tom napíšu příště.