Já bych ty knihy zakázala

Vnímám jako svou mateřskou povinnost vás, ženy matky, informovat, že dětské knihy, tedy médium, které přímo působí na ty nevinné dětské duše, mohou obsahovat a obsahují!!! stopy tyranie. Pojďme si to raději rozebrat od začátku.

V knihovně Emma úplně sama od sebe objevila knihu Ema naopak, která se mi zalíbila natolik, že jsem ji zakoupila i domů. A k tomu další dvě pokračování. Nicméně díl Ema, bratříček a Petr je vysoce nebezpečný! Na úvod chci jen zmínit, že švédský originál z roku 1974 vydal Albatros až letos. Toť na možnou omluvu pro začátek. Teď k tomu zvěrstvu.

„Bratříček zívá. Je po jídle unavený a chce spát. Maminka s Emou ho položí do postýlky. Bratříček trochu pláče. Po chvíli se mu začnou klíčit oči.“

Pojďme se na tu hrůzu podívat postupně.

1. „Maminka s Emou ho položí do postýlky.“
   Skandál! Dnešní pokroková matka postýlku nevlastní, neboť ji nepotřebuje. Dítě, případně dospělec spí s matkou, případně s otcem (podle šířky postele a odevzdanosti otce) co nejdéle. Pakliže se náhodou postýlka v domácnosti vyskytuje, není možné do ní dítě položit, neb slouží čistě jako odkladiště pro vyžehlené prádlo (zdroj emimino).
    
2. „…položí…“
   Položí = odloží. A to může zanechat na kojenci nenávratné ztráty. Těžko říct, proč by matka dítě odkládala, když může klidně několik hodin počkat a pak ho dát na ruce otci. Pokud potřebuje obě ruce, může přece to nebohé maličké navázat. Já nevím, jak vy, ale já jsem si nepořizovala dítě, abych ho odkládala.
    
3. „Bratříček trochu pláče.“
   Klasický příklad lži jako vrata. Bratříček pravděpodobně nepláče trochu, ale řve na celé kolo. Ale chápu, že matka, která se ho zbavila, to prostě nepřizná. Když už tedy matka riskovala odložení a tak pošramocení dětské budoucnosti, měla ho alespoň okamžitě vzít do rukou při jakémkoliv náznaku pláče. Tady už se páchá skutečné bezpráví na dětech.
    
4. „Po chvíli se mu začnou klížit oči.“
   Komu by se neklížily, když právě prožil jedno z největších traumat života. Jestliže dítě skutečně usnulo, bylo to tedy metodou vyřvání. Teď už jen zbývá, aby si autorka zašla na kávičku s Estivillem. To je mi ale společnost

Proto, matky, na vás apeluji! Věnujte pozornost drobným detailům a vlastně….asi raději ani nekupujte knihy. A když tak z Meandru nebo Baobabu. Protože já bych ty nebezpečné knihy prostě zakázala.

PS: pokud někdo nepochopil, šlo o vtip. Knihy vřele doporučuju, jsou úžasné!