Cizoložná žena (Jan 8,1-11)

Židé měli pro cizoložnou ženu ukamenování. Islám má pro cizoložnou ženu brutální kamenování dosud. Ježíš Kristus má pro cizoložnou ženu lásku a odpuštění.

Když Ježíš Kristus učil lidi v jeruzalémském chrámu, přivedli k němu ženu přichycenou při cizoložství. „Mistře, tato žena byla dopadena v cizoložství při činu. Mojžíš nám v Zákoně nařídil takové ženy ukamenovat. Co říkáš ty?“ A mnuli si ruce, jak jej chytí do léčky. Když řekne „Ukamenovat!“, je to nelida. Když řekne „Nekamenovat!“, je to špatný učitel.

Ježíš se sehnul k zemi a psal cosi do kostelního prachu. Ale Židé si nechtěli nechat ujít příležitost Ježíše obvinit a tak nepřestávali na něj dotírat otázkami. Ježíš se tedy vzpřímil a řekl jim: „Kdo z vás je bez hříchu, ať po ní hodí kamenem jako první!“  A znovu se sehnul a psal dále do kostelního prachu. Po chvíli se muži jeden po druhém vytráceli, starší napřed, až zůstali sami, Ježíš s cizoložnou ženou.

Ježíš se vzpřímil a řekl jí: „Ženo, kam se poděli? Nikdo tě neodsoudil?“ Ona mu odpověděla: „Nikdo, pane.“ Ježíš jí laskavě řekl: „Ani já tě neodsuzuji. Jdi a už nehřeš!“

S takovou láskou Bůh Ježíše Krista objímá každého z nás. „Jdi a nehřeš více!“ Jak prosté! Jak jednoduché! Jdi a nehřeš více! Věřící toto Boží objetí přijímají s úctou. Nevěřící se tomuto Božímu objetí vysmívají. Jak prosté! Jak jednoduché! Proč bych tedy nehřešil…

Proč se Bohu vysmívají? Protože netuší, že Božímu láskyplnému objetí předchází u člověka poznání viny, lítost nad porušením Božího zákona a touha po obnově čistého vztahu s Bohem. Jak prosté! Jak jednoduché, že?