Včera jsme byli v Kauflandu ukrást bundu pro bráchu, dneska jdeme pro mě

Tak se rozmluvil prvňáček, když se paní učitelka ptala: děti, co jste dělali s rodiči v sobotu a v neděli? Jako vtip by to bylo dost ubohé a jako realita je to děsivé.

Co určití rodiče učí své děti? Jestlipak už jim sdělili, že teď je to dost dobré, ale výhledově to může být ještě lepší, protože se nemusí žinýrovat a místo za pět tisíc si můžou v pohodě nakrást za částku daleko vyšší?

Známý kriminalista si stěžoval: tři týdny se honíme za zlodějem, a když ho chytneme, tak oni ho pustí. Pokutu na něm nikdo nevymůže, čeho se zloději dřív báli, to byl výprask.  Teď je jiná doba, s fyzickým týráním se uplatnili akorát tak komunisti, když měli strach, že se neudrží u moci a mlátili hlavně politické vězně. Samozřejmě, že teď nemůžeme uvažovat o tělesných trestech, to nikdo nechce, každé násilí je ubohé. Ale nechat zloděje, aby se nám smáli do obličeje a ještě jim umetat cestičky, aby kradli ve větší pohodě, to je fakt vrchol.