Člověk by si myslel, že nemůže být hůř, ale může

Infekce, válka na Ukrajině, krach energií, ožebračování nás všech inflací, zadlužování nejenom nás, ale i dětí, vnoučat… A co když tyhle hrůzy nejsou ničím vedle toho, co je možné dál? Co když stojíme na pokraji třetí 

světové války a na pokraji hospodářského kolapsu České republiky, protože  v tuto chvíli nikdo nedokáže dohlédnout, jak moc se naší země dotkne válka rozpoutávající se na území Donbasu a Ukrajiny? 

Co když vláda Petra Fialy nejen že nepřináší řešení ekonomické krize, vysoké inflace a neúměrně vysokých cen plynu, elektřiny a paliv a zvyšující se ceny potravin, ale krok za krokem zatahuje Českou republiku do války s Ruskou federací, zatímco naši zemi kompletně odzbrojila?

Co v takové situaci může udělat občan ČR? Bude dál jen přihlížet a čekat, až vláda vyhlásí Stav ohrožení státu, nebo Válečný stav a pak už bude výměna vlády velmi komplikovaná nebo se přičiníme o výměnu zkorumpované vlády za vládu odborníků, kteří jsou prozatím jen umlčováni a zesměšňováni?

Může pomoci náš hlas?

Že se celá řada lidí od těch, kteří se scházejí v hospůdce při pivečku až po ty, co oslovují elity v té či v té oblasti a hledají východisko pro český národ v této idiotské době, už měsíce formuje? Že teď už ale nesmíme čekat ani minutu, abychom pak neplakali, že musíme muže a syny posílat do nesmyslné války? Že máme povinnost nadcházející generaci předat zemi hodnou přívlastku krásná, rodící, životaschopná… schopná být příjemným domovem pro staré, mladší i naše nejmenší drobečky vykukující z kočárků?

Kdo zajistí klidný život nás všech nežli my sami svým hlasem, svýma rukama?

Národe český, povstaň a braň se zlovůli mocných, kteří teď točí dějinami lidstva. Musíme do ulic a všichni, byť jsme mírumilovní často spíš ´vyčkávači´ jak co dopadne, nežli ti, kteří by měli ve své povaze razantně s lumpy zatočit.

TEĎ musíme zakročit. PAK už může být pozdě. Nejde o násilí, ale o klidnou sílu, sebevědomí a moudrost, kterou zděděnou po předcích všichni máme v sobě.

Tu musíme opět pozdvihnout a jít proti zlovůli, kterou nám svírají hrdla a pokud je necháme, tak nás zardousí.

Kolik lidí pochopí a chce se osvěžit tím, že se setkají s odborníky, kteří měsíce ve svém volném čase suplují vládu, zachraňují v naší zemi, co se dá, a vědí, kudy dál, aby vlast přežila, abychom přežili všechno, co se na nás hrne?

Jestli budeme sedět doma a tvářit se, že se nás to netýká, že to co je potřeba někdo druhý udělá za nás, tak vězte, že nikdo za nás nic neudělá. Bude jen to, o co se přičiníme sami. A kdy jindy, nežli právě teď?