Nechutná kniha o šílenostech

Znechuceně jsem dočetla knihu Mezi dvěma Kimy – o autentických zážitcích české studentky v severní Koreji. Největší hrůza na mě padla z toho, že to všechno znám: udávání, strach, kasty, kontroly, popravy, věznění rodinných 

příslušníků ´škůdce´, povinné ideologické školení od školky až do důchodu…  Jen studentka narozená v r. 1987 soudruhy ´v plné kráse´ nezažila. Severní Korea se od vlády jedné strany v ničem neliší, jen vše víc vyprecizovala.  

A ještě větší děs na mě padl z toho, že stejné metody jako samozvaní ´Bohové-Kimové´ – metody používané všemi lumpy od církve přes fašisty a komunisty – na nás současní lidi u moci (hadi v oblecích) hrnou i dnes.

V KLDR když hladem neumírali jen příslušníci nižších kast, ale hladem trpěli i ostatní, božští Kimové nařídili místo dosud povolených tří jídel denně jen jídla dvě, načež sdělovací prostředky začaly lidi zahrnovat zaručeně pravdivými informacemi o nezdravosti tří jídel, jak tři jídla nenávratně tomu i tomu poškodila zdraví, jak je hrozné třikrát denně jíst.

A u nás? Teď jak nově už neobchodujeme s Rusy, ale kupujeme draze plyn od překupníků: od Němců, kteří s Rusy vesele dál obchodují, tak jen čekám, že noviny začnou chrlit zaručené zprávy, jak na 21 stupňů ´přetopený´ obývák nebo takto hrozně horký pokoj domova důchodců trvale a nezvratně poškozuje zdraví všem, kdo se tam byť jen na chvíli vyskytnou. A kdo doma nenosí tři svetry, kulicha, dvoje rukavice a sněhule, ale dovolí si zatopit, je nepřítel republiky.

Drolí se nám jistoty a zvykáme si, že všechno je úplně jinak. Kam to povede a jak lumpa dovést k zodpovídání se ze svých hanebností, to nevím. Ale vím, že se naplňuje vize, kterou jsem se před lety dozvěděla: „Dojde k dělení lidstva, kdo zabere, půjde nahoru, ostatní dolů.“  

A náš národ nejsou hlupáci, třeba se chvíli bojíme, ale prozřeme, otevřeme oči - a jdeme ´nahoru´: k pravdě. Lidé, kteří ustáli strach a teror a buď se vůbec nenechali očkovat anebo se rozhodli nepokračovat třetí, čtvrtou dávkou, těch bylo 38% a teď je nás 44%. Přemýšlíme, méně se bojíme, nedáváme se opít rohlíkem… v tom je naše síla. Síla, kterou nám nikdo nemůže vzít, které se lumpové u moci bojí jak čert kříže, síla, která je smázne do propadliště dějin.

(Kniha: Nina Špitálníková - Mezi dvěma Kimy na studiích v KLDR)