Nemocí si něco řešíme
tlustého střeva, což mě velice zasáhlo. Hltala jsem každou informaci týkající se nemoci a zdraví, která se k nám po revoluci knižně i jinak dostala s jasným cílem: přijít na to, jak to s nemocemi je.
Nepřišla jsem na nic, jen jsem se protrápila k poznání, že otce nešlo zachránit ´zvenku´, že žádná změna stravy, žádná operace, žádné léky nemohou člověka udržet při životě, pokud žije bolest, kterou neřeší: bolest uvnitř sebe, bolest ve svých myšlenkách. Když se trápí den za dnem, rok za rokem…po desetiletí tak, jak se trápil můj otec (v manželství).
Když jsem záhy na to (ve svých 36 letech) sama zkolabovala a učinila vlastní zkušenost, že když se chci uzdravit, musím se zamyslet nad svými životními postoji, přiznat si, že jestli chci být zdravá, nestačí jen zdravě jíst, sportovat a pobývat v přírodě, ale jde o to, jak přemýšlím, což je nejlépe vidět na tom, jaké žiji vztahy s lidmi: jestli je v nich upřímnost nebo lež, jestli lžu anebo nelžu jim i sobě – jestli žiju ok nebo pravý opak. A nejenom si na to přijít, ale všechno, co je povrchní a ubohé honem napravovat, protože jinak pá pá živote – a je po mně.
Chutí neumřít a ochotou napravovat úplně všechno, jsem se hrobníkovi z lopaty přehoupla do desetiletí pevného zdraví…
Ale všeho jenom do času… nejsem na vrcholu čistoty svých myšlenek: něco jsem si přinesla coby svou povahu, něco jsem převzala od rodičů, něco vymýšlím coby náplň svého života… ale moje osobní norma, podle které žiji, k trvalému zdraví nestačí.
Jako ryba ve vodě jsem v prostředí očima neviditelné energie myšlenek, kdy to, co tuším coby nápovědu ke změně, neznamená pro mě možnost, kterou mohu nebo nemusím udělat, ale je to nápověda k tomu, co musím udělat – nechci-li umírat na nemoci.
To jsou ty Boží mlýny, co pořád melou a melou a my se nestačíme divit? Je přiznání si ´Něčeho´ nad námi jediná cesta ke zdraví, protože to ´Nad námi´ je coby lakmusový papírek i uvnitř nás a my jsme buď ochotní se chytit za nos a přemýšlet, v čem jsme ujeli a napravovat své osobní představy anebo se vztekáme, proč naše tělo zase stůně?
Že nám nikdo přesně neřekne, jakou myšlenkou jsme si na těle zrealizovali tu či onu nemoc?
Že ještě nějaký čas potrvá, nežli si vůbec svoje myšlenky uvědomíme coby energii tělo držící ve zdraví nebo tělo umrtvující?
Že se to nedobře poslouchá teď v době covidu, kdy nás za tvůrce svého zdraví ministerstvo zdravotnictví nepovažuje? Kdy nikdo není z možnosti onemocnět vyloučen, kdy každý, kdo onemocní, si svou nemocí ve svém životě (na své cestě životem) něco řeší? Ale o co jde, na to si musí přijít sám… a je třeba, abychom si na to přišli, abychom věděli, proč jsme onemocněli – na nemoc se nezlobili, ale napravovali všechno, co nám svědomí skrze bolest těla napovídá…
To ´Nad Námi´ s námi hru na chudáky nehraje: ´Tam´ se hraje poctivě: z našich řádných myšlenek, slov a činů je odměnou zdraví… z opaku nemoc… bez možnosti cokoliv obejít, vylhat… (Přírodní zákony, Řád se nedá lidskými výmysly nijak přechytračit, s tím jde jediné: musíme Ho přijmout za svůj coby Normu Svého Žití).
Možná se to blbě poslouchá, že bychom takto byli lapeni v tenatech ´Něčeho nad námi´ (Dokonalého Řádu), ale čím dřív si na to přijdeme, tím lépe pro nás.
Bohumila Truhlářová
Přesně takhle se choval Hitler, když chtěl dostat svět do války, řekla mi prababička
„Putin v pytli na mrtvoly, modrožluté vlaječky kam se podíváš, hodinové telefonické rozhovory Macrona s Putinem, přátelská jednání Merklové s Putinem... děvenko, to všechno smrdělo už na dálku.
Bohumila Truhlářová
Zákulisní hry šmejdů
Kam oko dohlédne, nikdy jsme nevedli útočnou válku proti jiné zemi. Kdo si dovoluje podsouvat českému lidu, že jeho povinnost je útočit na jiné!?!! Ústavně zakotvená povinnost je bránit naši zemi, pokud jsme napadení nepřítelem!
Bohumila Truhlářová
Kdy je nejhůř? Když zločinecké bandy proniknou do sfér života
...a nastolí vládu jedné strany. A je jedno, jestli to udělají fašisti, komunisti nebo zbohatlíci. Hrůza, jakou způsobí jejich lež a neomalenost vede až
Bohumila Truhlářová
A pak najednou ze dne na den jako by se nic nestalo
Do objektu vstoupili vojáci, mladí, zdraví, při pohledu na tu hrůzu kolem se odvraceli a zvraceli. Paní, která přežila
Bohumila Truhlářová
Je europoslanec Milan Uhrík v Bruselu jediný při smyslech?
Když islamisté posílali k sebevražedným útokům své soukmenovce, říkal k tomu náš přítel ing.Jan Konfršt: "Všimněte si, nikdy do toho nejdou jeho synové, jeho rodina." Posílat na smrt druhé, to zločince nebolí.
Další články autora |
Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince
Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...
V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel
Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...
„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ
Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...
Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři
Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...
Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti
Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...
Do konce měsíce výrazně zúžíme tým, slíbil Bartoš po volebním debaklu Pirátů
Reformy vnitřního fungování a kampaní Pirátské strany je třeba provést do konce příštího měsíce....
Je fajn se o míru bavit, ale shodu na summitu o Ukrajině Pavel neočekává
Švýcarský summit o Ukrajině je podle prezidenta Petra Pavla první možností, jak se na široké...
Jednejme s Ruskem, zaznělo na summitu o Ukrajině. USA hlásí další finanční pomoc
Sledujeme online Zástupci desítek zemí světa se v sobotu sešli v luxusním resortu nad Lucernským jezerem ve...
Francouzi demonstrují proti krajní pravici, která může vyhrát předčasné volby
Statisíce Francouzů v sobotu vyšly do ulic, aby vyjádřily odpor vůči krajní pravici, která by se po...
Realita práce s dětmi: Nikdy neuhádnete, co o svém povolání říká setra Lucia
Dětská sestra a laktační poradkyně Lucia Berešová se pohybuje ve zdravotnictví již 19 let. Přestože se ke studiu střední zdravotnické školy dostala...
- Počet článků 286
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1042x