Touha po uspokojení je nepostradatelnou součástí našeho života. Leckdo se touto touhou nechá v životě dokázat ovládat, a to je možná dobře. Nebýt toho, pravděpodobně by nevznikla protiválečná komedie „Lysistrata“ řeckého dramatika Aristofana. Jak je již naznačeno, hlavními hrdinkami jsou ženy rozhodnuty bojovat proti válce odepřením sexu svým mužům, dokud neuzavřou mír. A moderní Lystistrata na prknech Národního divadla v Brně nabízí svým divákům opravdu výživnou vtipnou kaši s perfektními hereckými výkony.
Národní divadlo Brno - LysistrataNárodní divadlo Brno - obě fotografie
Aristofanés věděl, stejně jako většina antických umělců a myslitelů o člověku, společnosti a vztazích téměř vše, a to se potvrdilo i v nadčasovosti hry Lysistrata. Mahenovo divadlo premiérově předvedlo toto výtečné dílo 20. června 2014 pod taktovkou režiséra Martina Čičváka, který se vrací na místo činu, tedy na místo svého prvního působiště.
Hlavní roli hrají samozřejmě ženy, které si svolá samotná Lysistrata v podání Terezy Groszmannové poté, co přišla o svého muže Aiáse v podání Martina Slámy, aby válku zastavily. Tito dva herci už v začátku předvedli perfektní výkony, ten svůj Groszmannová v průběhu hry ještě pořádně vystupňuje. Nesmírně působivě zde vystupuje punk-rockový Odysseus v podání Petra Bláhy, jenž do této hry nesmírně pasoval, a Gabriela Štefanová jako Athéna, jež mohla své roli trošku přisypat energičnosti, ale ustát Bláhovu energii, nebo se jí dokonce vyrovnat není jednoduché.
Výbornou dvojici působící na první pohled jen tak „na okraj“ hrají Monika Maláčová jako babička a Bedřich Výtisk jako dědeček. Přesto právě na této dvojici vidíme důležitost sounáležitosti a lásky psychické i fyzické. Zpočátku inscenace se navzájem spíše škorpili, popichovali, ale na konci vystupovali jako nenásilná reklama na lásku. Osobitý humor Maláčové a Výtiska k sobě skvělé zapadl. Oběma hercům patří palec nahoru.
Lysistratiny „spolubojovnice“ ve složení Kleoniké (Jana Štvrtecká) – žena radního (Davida Kaloče), Andromaché (Klára Apolenářová), Kassandra (Magdalena Tkačíková), Myrrhine (Eva Novotná) a Desdemona (Lucie Schneiderová) předvedly do jedné výtečný výkon. Poslední jmenovanou, Lucii Schneiderovou, je nutno vyzdvihnout za perfektní hudební doprovod, kterým podtrhovala a doprovázela celý příběh. Všechny zástupkyně něžného pohlaví předvedly soudružnost v podobě hudební kapely hrající tóny známé rockové písně, a že opravdu nešlo o žádný amatérismus. Dámy by se nepochybně mohly případně věnovat hudební dráze, kdyby je ta herecká už přestala bavit. Ovšem Lucii Schneiderové patří opravdu obrovská poklona. Hrálo se opravdu "naostro", žádný playback zde neměl místo. Asi nemá smysl tu k jednotlivým herečkám vypisovat ódy, které si nepochybně zaslouží, neb by se opakovala stále stejná adjektiva – skvělá, výborná, perfektní. Eva Novotná, která na schůzi žen přiběhla později, spustila svůj zrychlený monolog o tom, proč se zpozdila, tak přirozeně, že to na diváka působilo, jako by se skutečně zapomněla v šatně či klubu.
Z chtíčem trpící mužské části stojí za vyzdvihnutí výkon Vratislava Běčáka, kterému uvěřila snad každá žena v sále jeho touhu, a každý muž si představil sílu jejího tlaku. Mimo již zmíněného Vratislava Běčáka zde bojovníky zastupují Jan Grygar a Jakub Šafránek jako Trójani, David Kaloč a Michal Skočovský. Jejich asi pěti až deseti minutový projev, při němž pěli ódy na sexuální uspokojení, byl podaný nejen vtipně a originálně, ale rovněž zcela věrohodně.
Inscenace jako celek je skvěle a originálně pojata, upozorňuje na nadčasovost Aristofanova díla, scénu Tom Ciller tohoto představení vymyslel jednoduše, přesto působivě, přesně podtrhujíce příběh. Příběh je přirozený, nepřehnaný a vtipný. Poslední scéna, ve které má Lysistrata projev k mužům, nepatří jen do antiky, ba naopak právě i do současnosti. V této chvíli působila Groszmannová jako Meryl Streepová – vizáží i stylem projevu. Navštivte toto představení a dozvíte se, co Lysistrata vzkazovala světu. A jako bonus se v tomto představení můžete těšit na poloodhalená či odhalená krásná lidská těla.
Z takové úžasné plejády herců, kteří předvedli opravdu velice kvalitní výkony, je těžké vybrat pár nejlepších, protože nejlepší byli všichni. Přece jen se pokusím subjektivně pár těch nejvíce nej vybrat: za závěrečný proslov a celkově důrazný, nenucený a přirozený projev Tereza Groszmannová, za hudební podtrhnutí celého představení, ať již sólově či skupinově Lucie Schneiderová, z mužů zoufale toužící Vratislav Běčák a sebejistý a dokonalý představitel Odyssea Petr Bláha.
Všem toto představení Národního divadla Brno doporučuji, herci Vás nenechají ani chvíli se nudit, naopak si zde pořádně procvičíte své bránice smíchem.
Subjektivní hodnocení autorky: 95%.
Všechny články naleznete rovněž na facebook.com/vaseVeronika, těším se na konverzaci k článkům z blog.idnes.cz
Děkuji upřímně za Vaši přízeň a blog.idnes.cz za příležitost psát.
