Nejlépe a nejužitečněji prožitý čas

Kdo má nějakého čtyřnohého domácího mazlíčka, pochopí, o čem mluvím. Nejlépe věnovaný čas je ten, který je věnovaný našim miláčkům.

Už při pořízení naší psí slečny Khiry (enletbušský salašnický pes) nám bylo jasné, že v ní nechceme mít jen gaučáka, ale skvělou psí parťačku, která se na nás může spolehnout, ale zároveň za to od ní budeme čekat, že se i my můžeme spolehnout na ni. A jak jinak vychovat skvělého parťáka do života než pod odborným dohledem. Při návštěvě veteriny jsme se poptali na dobrý cvičák a byla nám doporučena „Škola štěňat Malínky“. Poslali jsme přihlášku a čas do prvního tréninku uplynul jako voda.

Šestý týdnů jsme se setkávali každou neděli od 13 hodin s dalšími psími miminky různých plemen (např. s úžasným rotvajlerem Rolfem, ovčandou Verou, malamutem Roníkem atd.) pod dohledem zkušeného trenéra Martina Rozčinského a jeho asistentky Míly Petkové.

První minuty prvního tréninku byly krušné… Já po špatné zkušenosti se psy jsem náhle byla v obležení různých štěkajících a navzájem si dominanci projevujících plemen štěňat, ale také dvou dospělých (a perfektně vycvičených psů – Falcem a Questem – k těm časem přibyla Wally a malý Houmer). Instruktor Martin si ale dokázal velmi rychle sjednat pořádek, takže klidu byla nejen štěňata, ale i já.

Hned první týden jsme začali se cvikem „Sedni!“ a trénováním přivolání, během dalších týdnů jsme naše miláčky naučili postupně lehnout na povel, perfektní přivolání, chůzi u nohy, začali jsme s výcvikem povelu „zůstaň!“, naučili jsme štěňátka, že si nesmějí brát pamlsky od všech, vyhýbat se odpadkům a podobným „fuj“ atd. Do výcviku byl zařazen i den hraní se psy – museli jsme s našimi miláčky překonávat různé nástrahy – projít gumovými balonky, nechat se vést v kolečkách, přeskočit překážku a nechat se obléct do trička. :o))) Každý týden byla zařazována ukázka, co vše lze psa naučit – vesele a s chutí nám to ukazoval Falco s Questem.

Každý týden v neděli jsem zažívala krásné pocity, když se ta moje psí holčička učila nové a nové cviky, každý den mi můj čas a energii věnovala zpět v podobě radosti z každé procházky spojené s výcvikem, nadšením a elánem, s nimiž prováděla a dodnes provádí všechny cviky.

Nejvíce musím sama za sebe vyzdvihnout větu Martina, který na prvním tréninku řekl: „Já příští týden poznám, kdo trénoval a kdo ne.“ Asi se ve mně probudila ta šprtka z dávných dob, takže jsem o to víc s Khirou trénovala. Věděla jsem, že když se jednou rozhodnu pro štěně, je to práce na plný a každodenní úvazek, ale tréninku jsem se nevěnovávala každý den, ale jen někdy, nicméně od prvního cvičáku už každý den. Vstávala jsem brzy ráno? Tak jsem vstala o to dřív, abych stihla svůj čas věnovat i Khiře, protože ta je odkázaná na mně a já jsem jí za tolik vděčná.

Proto, jste-li z okolí, můžu Vám sama za sebe doporučit dvojici perfektních lidí – Martina Rozčinského a Mílu Petkovou z Malínek, kteří Vám pomůžou nejen s výcvikem štěňat, ale i s nápravou problémového chování, můžete u nich trénovat obranu a prakticky cokoli, co budete chtít. A hlavně, stejně jako já, nepochybně poznáte skvělou partu lidí a vtipné, veselé, ale zároveň tak akorát přísné cvičitele.

Výchova psa je opravdu ten nejlépe prožitý čas, který se Vám bude vracet každou minutu vašeho života se psem.

Říkám si - až jednou jako učitelka zvládnu namotivovat děti tak, aby měly radost ze vzdělávání a výchovy stejnou jako měla ta naše štěňátka, bude to můj životní úspěch... No nic, příště to ve škole zkusím tedy s pamlsky.

Přeji Vám krásný den, my jdeme ven :-)

Veronika a Khira 

(http://facebook.com/vaseVeronika)