Obsluhoval jsem státní dluh

Nikoliv anglického krále, ale státní dluh se vyplatí obsluhovat. Alespoň tak to vypadá podle novely zákona o státním rozpočtu.

Všichni si pamatujeme nedávný Janotův boj o výši schodku. A teď přišlo další navýšení, o kterém si už máme asi jen myslet, že jde o pár bezvýznamných drobných. Jinak si nelze vysvětlit, že při schvalování 14 miliard navíc bylo přítomno pouhých 117 poslanců! Kde byla ta zbylá skoro půlka? Možná někde v Toskánsku, možná na otočku v Plzni dodělat titul.

Nechápu. Pracuji ve firmě s 60ti zaměstnanci. Kdyby jich 40 procent jeden den nepřišlo, firma by se asi zhroutila. Náš stát? Vesele funguje dále. Funguje?

Poslanecká sněmovna bez mrknutí oka zadlužila naši zemi o dalších 14 miliard. Nehledala cestu, kde ušetřit, nebo jak více vydělat! Jen našla vůli schválit další zadlužení! Na co? Mimo jiné 100 miliónů padne na zvýšení poplatků spojených se spravování státního dluhu. Nejenže platíme bezmála 50 miliard na úrocích. Celé to ještě musí někdo spravovat za 300 miliónů ročně! A teď s další stovkou přiklepnutou navíc! To je teda kauf!

Naši politici by se měli stydět, do jakého marastu naši zemi dostali. Místo toho se však někteří zadlužováním dokonce chlubí a stavějí na tom svou politickou kariéru. Zadlužovat více a více je prý v zájmu státu! Alespoň tak to prezentuje Paroubek, který se kasá, že jen díky nim se zachránilo toto hlasování a umožnilo se utratit zase více.

S blížícím se výročím Sametové revoluce už vyplaval z českého politického rybníka kdejaký žabinec. Ale pořád, zdá se, nejsme u konce. Kam spějeme? V naší maličké zemi -  sice v zemském ráji na pohled, ale kde se s pomocí špinavých peněz doktorem práv může stát přes víkend kdejaký mašinfíra. V zemi, které vládnou bývalí veksláci a komunističtí papaláši a kde se veřejně kupují politické hlasy. V zemi, kde má někdo pochybnosti o zveřejňování seznamů bývalých rudých práskačů, a v zemi, kde se bezestudně chválí spolupráce s komunisty! A to navíc ještě v měsíci dvacetiletého výročí pádu totality!

Jak si můžou myslet, že jim tohle žereme? Jak si můžou myslet, že jsme tak zovcovatěli? Drzost našich politiků se převalila přes všechny hráze zavedených norem slušnosti a přijatelnosti. Uběhla další dekáda od pádu komunismu a myslím, že už nemá cenu vyzývat „Děkujeme, odejděte!“ Místo toho by bylo na místě spíš křičet: „Složte funkci a vypadněte“!

blogger #1195 © jan boettinger