Je správné, když policie ignoruje rasizmus?

Vstávám, protahuji se, usedám k notebooku, abych dopsal článek o Vodrážkovi, a přes okno slyším řev. Vykouknu a vidím potetovaného chlápka s holou hlavou, jak ještě se svým komplicem, oba ožralí, honí po ulici třetího chlapa – při troše fantazie, trošku snědší pleti.

Pak ho chytnou. Pohlavkují. Přirazí k autu. Pak ke zdi, kde ho přiškrtí a dají mu pár ran, až upadne k zemi. U toho řvou jak na lesy. Jejich křik se odráží ozvěnou mezi domy. Pár hlav se objeví za záclonami. Oběť leží na chodníku. Je devět ráno. Žižkov se probouzí. Útočníci odcházejí. Na rohu ulice se do toho připlete ženská. Chce volat policii. Asi zná oběť. „Ty chceš volat polici? Já ji klidně zavolám sám!“ řve potetovanec. Teatrálně vytáčí mobilem 158. „Já jsem Čech, ty černá arménská svině.“  Ženská zmizí. Chlap dál volá policii. Pak zavěsí. Nervózně prochází uprostřed silnice. „Kde ty benga sou!?!“ Prohlíží si domy naproti. „Kde je, kde je?" hledá z dlouhé chvíle dál svou oběť, která mezitím zmizela v jednom z vchodů. Trafikant z vedlejšího domu mu vyjde na ulici ochotně poradit, ve kterých vratech Arménci zmizeli. Potetovanec vykopne dveře a řve do šera chodby. Pak policie skutečně po pár minutách přijíždí. Vystupuje policistka s blonďatým melírem a policajt s vyholenou hlavou. Postavou i vzezřením připomíná potetovance. Jako by si zavolal na pomoc svého bráchu. Jen uniforma je odlišuje. Jako správný občan této republiky potetovanec oznamuje příslušníkům případ: „Ta černá svině je schovaná někde v tom baráku!“ Policisté poslušně vběhnou do baráku, co budou hledat, je mi záhadou.  Jen co policisté zmizí ve vchodu, potetovanec dál řve vzhůru do oken: „Ty černá mrdko, jestli jsi tam někde za těma oknama, tak poslouchej, já si tě najdu!“ Občas pěstí bouchne do kapoty některého ze zaparkovaných aut, nebo kopne do kola.  Policisté vycházejí z vchodu s prázdnýma rukama. Potetovanec se loučí: „Tak jo, mějte se, naschle,“ a odkráčí do své oblíbené hospůdky na rohu. Vše je zalité sluncem přátelství. Pravda a láska vítězí, nezatýká se. Pořádek je obnoven. Nic se nenašlo, uklidnilo se to samo. Policisté ještě volají do vysílačky. Proti očekávání nepřijíždí posila, aby jim pomohli nalité potetované hovado zatknout pro rušení veřejného pořádku a projevy rasové nesnášenlivosti. Startují auto a spokojeně odjíždějí, že z toho snad ani nebude muset být služební zápis. Oddechují si i lidé za záclonami. A je to takto správně?

P.S:Zajímavé. Nikdo,ani já ani policie, natož diskutující dole pod článkem znají začátek incidentu. Přesto straní "bílému" násilníkovi. Policie měla ještě méně informací než já a jediné, co mohla vidět, byly jasné projevy rasizmu a násilí. Přesto proti tomu nezasáhla. Naopak, šla po domnělém viníku "nějakého trestného činu" na základě udání podaném opilým agresivním občanem.

blogger #1195 © jan boettinger
"pro změnu, pro změnu volte mě"